forum.kosmonautix.cz

Teoreticky by se 1.kosmická rychlost dala získat tím, že opustím výtah dostatečně vysoko a tíhové zrychlení udělá svoje, pak ale poletím směrem k Zemi a nikoliv po oběžné dráze. Čili bych musel mít nějaký pohon, který by upravil potřebný vektor. Oproti startu ze Země bych ale ušetřil palivo. Nebo se mýlím?

to Raven a geal: rozhodující pro nasazení kosmického výtahu bude cena za kilogram nákladu a ta bude proklatě nízká oproti stávajícím způsobům.

tomas píše:Nebo se mýlím?

Bez toho, aniž bych to počítal, bych selským rozumem odhadoval, že se mýlíš. Ale třeba se mýlím já

Když člověk vyskočí z výtahu z jakékoli výšky, pohybuje se po eliptické dráze. Záleží pouze na tom, kde je její pericentrum. Neměl by být problém spočítat "bezpečnou" výšku, ale ta bude v každém případě docela vysoko.

Já si myslím, že je úplně jedno v jaké výšce vyskočíš, pokud to bude pod geostacionární dráhou. Vždy přistaneš cca u paty výtahu. Jediné co se bude měnit je doba letu. Ale rotovat budeš stále s výtahem a klesat podél něj.
Alespoň tak si to představuji já.
Chtělo by to nějakého obětavce co to konečně spočítá

Hmmm, tak v 500km je jen 500m/s...

v čem je problém? viděl bych to hlavně na opotřebení, výtah musí mít na lanech dostatečné tření, aby se držel (kladky?), čím větší tření, tím ale menší rychlost, je otázka, jestli by vůbec těch 500 za hodinu šlo dát, kdyby to umělo stovku, tak cesta na horu trvá 360 hodin


u vědomí toho, že mi pod nohama ta lana doslova ostřelují družice a odpad ... bych ty nervy na to být deset dní zavřený v kabině neměl

Samozřejmě, že pokud "seskočím" z kosmického výtahu blízko pod geostacionární drahou, tak nespadnu zpět na Zemi, ale přejdu na eliptickou dráhu s apogeem ve výšce mého seskoku a s o něco nižším perigeem. Ta výsledná dráha se dá spočítat a už to pár lidí udělalo, takže výsledek je např. na odkazech níže.

http://space.stackexchange.com/question ... iptical-or
http://space.stackexchange.com/question ... ff-it-at-g
http://space.stackexchange.com/question ... e-elevator

Základní ilustrační obrázek:


Nakonec ještě graf závislosti perigea na výšce "seskoku":

Je vidět, že od výšky cca 30000 km už je perigeum "nad Zemí", takže pak už bych na Zemi nespadnul.

P.S.: Kolmé vystoupání do výšky cca 500 km nám moc nepomůže a raketa by z této výšky "zlevnila" tak na cca 50% (mým hrubým odhadem).
Dlouhou dobu "jízdy" po kosmickém výtahu považuji také za problém, protože to snižuje "propustnost" tohoto dopravního kanálu. I když to by se asi nějak řešit dalo (např. dvěma výtahy vedle sebe, jeden pro směr nahoru a druhý dolů).

AlesH píše:P.S.: Kolmé vystoupání do výšky cca 500 km nám moc nepomůže a raketa by z této výšky "zlevnila" tak na cca 50% (mým hrubým odhadem)

To bude pravděpodobně špatný odhad. Pořád bude vícestupňová, pořád bude potřebovat drtivou většinu energie, kterou by potřebovala, kdyby startovala ze země. Ale ušetříte aspoň na aerodynamickém krytu.

Uznávám, že ten můj odhad je asi trochu nadsazený. Domnívám se ale, že startem z této výšky by se daly ušetřit nejen aerodynamické ztráty (nejméně 100 m/s) ale i trochu z "gravitačních ztrát" (raketa může mít vyšší počáteční zrychlení, jiný profil letu a trochu kratší celkovou dobu letu), takže celkem by mohla stačit možná až o 500 m/s nižší charakteristická rychlost rakety. Protože závislost charakteristické rychlosti a startovací hmotnosti je zhruba logaritmická, tak i toto relativně malé snížení charakteristické rychlosti (třeba z 9500 na 9000 m/s) by mohlo znamenat snížení startovací hmotnosti až "o několik desítek procent" a v podobném poměru snad i snížení ceny nosiče.

V každém případě jsem chtěl ale hlavně zdůraznit, že by se to nevyplatilo, protože cena za dopravu těžké rakety do výšky 500 km by i u kosmického výtahu asi byla vyšší, než dosažené úspory. Kosmický výtah je prostě výhodný především tehdy, když náklad dopravíme hodně vysoko (až skoro ke GEO) a taháme nahoru už jen "užitečný náklad" bez žádné rakety.

Jestli jsou tvé odhady správné, pak by se opouštění výtahu ještě před cílovou stanicí dalo využívat i pro družice mířící na LEO, které by tak nepotřebovaly téměř žádné palivo. Zatímco kdyby "vystoupily" až na GEO, tak by snížení dráhy spolykalo pohonných hmot docela dost.

Ale jak se probíralo o pár příspěvků výše, tak by zřejmě po nasazení kosmického výtahu aktivity na LEO dost poklesly.