forum.kosmonautix.cz

Přeparkovaný Sojuz na zadní uzel modulu Zvezda. K ISS jsme doletěli - nyní zbývá sestup z oběžné dráhy...

Krása Štart sa dá naprogramovať alebo je už dopredu naprogramovaný spolu so scenarom? Či sa dá letieť s automatikou aj napríklad k ISS.

Let je vrámci balíku se scénáři. V každém scénáři je start Sojuzu na Orbit automatický. S raketoplánem odstartuješ do fáze oddělení nádrže - ET a na orbit to doletět manuálně. Ve verzi, kterou mám, se dají navolit automatické postupy letu raketoplánů, ale nějak mi to nechodí, nebo to neumím. Možná, že se dá letět automaticky k ISS...
Nevím zrovna jakou mám verzi. Nejsem na svém PC. Zkusím jí najít, nebo napíšu aspoň, co to mám, ale
mrkni se sem:
http://www.orbithangar.com/searchid.php?ID=5633
Zatím jsem ji nerozchodil, ale jsem na ni nadrženej..!
Provedu asi instalaci nového čistého Orbiteru 2010 -P1 a zkusím ji!

Jinak pěkný zdroj všeho:
http://www.orbithangar.com/gallery.php

Plně automatický let na ISS s raketoplánem je ve formě tutorialu - tedy návodu, jak letět k ISS - a je součástí Orbiter 2010 - P1 v. 100830, který v současné době používám:
http://www.orbithangar.com/orbiter.php
Tam si ale nezvolíš náklad, ani parametry symulace.

Andrej píše:Krása Štart sa dá naprogramovať alebo je už dopredu naprogramovaný spolu so scenarom? Či sa dá letieť s automatikou aj napríklad k ISS.

Verzi Addonu ISS používám 3.2:
http://www.orbithangar.com/searchid.php?ID=3737

Je to do mise STS-120. Tedy ISS není dokončená. Neobsahuje moduly Kibo a Columbus, S5,S6 truss, atd.
Ale na tuto verzi má navazovat verze 3, kterou jsem zmínil v předchozím přízpěvku:
http://www.orbithangar.com/searchid.php?ID=5633

Pokusim se rozchodit tu doplňující verzi v3. Když píšou, že to obsahuje mise STS-88 až STS-135, tak to je kompletní simulace stavby ISS, jak to bylo ve skutečnosti!
Až polítám nějakou misi, dám vědět.

ďakujem, popozerám to. ja som sa zatiaľ vrátil úspešne späť z Mesiaca domov. Zostup som začal už z výšky okolo 500 km, takže pri vstupe do atmosféry som mal vyššiu rýchlosť ako obvykle. Nechcel som čakať a míňať palivo, tak som to riskol z takej výšky. Počas zostupu som mal aj trochu obavy, že to nezvládnem a bude problém pri pristávaní ale nakoniec som to dal.





už len pár minút a som doma




a bezpečne pristátie

V týchto dňoch som absolvoval misiu s raketoplánom, s ktorým som vyniesol modul LDEF. Vyniesol som ho do výšky ako bol skutočný modul LDEF, teda 483 x 473 km. Inklináciu som dobabral lebo som sa sekol a tak namiesto skutočných 28.5° som vypustil modul s inklináciou 52.5°. Nevadí Prikladám zopár obrázkov (trochu viac, ospravedlňujem sa, ale spravil som ich trochu viac)

























Fakt som ich spravil veľa, pardón

Moc pěkný!
Meziplanetární lety teda zvládáš v pohodě a s tím raketoplánem je to taky paráda.
Přistáváš s raketoplánem na automatiku, nebo všechny postupy děláš manuálně? Ještě jsem se do toho nedostal, je to na mě složité. Nevím, který funkce - podle kterých displejů mám řídit, kdy kde a jak brzdit z oběžné dráhy. Jak to děláš, že se zbrzdíš tak akorát nad tím správným místem a vpohodě doplachtíš na dráhu...?

Snad najdu čas a taky něco nového přihodím.

K Mesiacu mi to už naozaj celkom ide, k iným planétam to je už iné Zatiaľ som raz letel k Marsu a sám sa čudujem, že som doletel tam a dokonca aj naspäť domov

Inak automatiku prakticky vlastne ani nepoužívam, či už na deltaglider alebo raketopláne, okrem natáčania do polohy prograde/retrograde, +/-, horizont level a udržiavanie výšky všetko ostatné robím manuálne. Od prvého zapnutia motoru až po dosadnutie na ranvej. Teraz som tu naskok ale skúsim neskôr napísať nejaký jednoduchý návod aký mám postup na deorbit, návrat a pristávanie. Ale úplne v poslednej časti pristávania používam Glideslope MFD, ako môžeš vidieť na obrázkoch.

Trochu opráším historii a představuji addon " R-7 Early Missions ", verze 1.0 pro Orbiter 2006 P1. Funguje i na Orbiter 2010 P1.
Addon R-7 obsahuje různé testovací fáze rakety R-7A podle historických faktů. Balistické lety a lety na oběžnou dráhu. Lety všech tří sond Sputniků. Dále obsahuje vizuální simulace balistických útoků na cíle v USA. Simulace významných a typických selhání raket R-7 podle skutečnosti.

Trocha historických faktů: raketa R-7 byla ve své době unikátním zastupitelem balistických raket. Vytvořením této mezikontinentální rakety získal SSSR paradoxě nosnou raketu, která více vyhovovala vypouštěním objektů na oběžnou dráhu... Při různých modifikací, umožnila vynést na oběžnou dráhu první tři sondy Sputnik.
Nosič byl složen z centrálního bloku a čtyř kónicky se zužujících bočních bloků. Přidáním dalšího - třetího stupně, vznikl nosič sond Luna1,2,3 a dalších meziplanetárních sond a později kosmických lodí Vostok.


První testy R-7A s balistickou hlavicí.






Jednotlivé fáze odpojení vyhořelých urychlovacích pomocných bloků 1. stupně po cca 120 sekundách letu. Napřed se uvolní spodní závěsy a působením sníženého zbytkového tahu motoru, se odkloní kolem horního kulového závěsu od hlavního bloku stále pracujícího 1. stupně, kde se posléze taky odpojí.




Zde pokračuje v balistickém letu již samotný hlavní stupeň s hlavicí.

Sputnik 1 startoval za tmy, pro názornost a lepší viditelnost jsou obrázky za dne..











Oddělení aerodynamického krytu.


Sputnik 1, který měl 50 cm v průměru, je jako třešnička na dortu...


Oddělení sondy od vyhořelého stupně rakety.


Sputnik, první umělé těleso, vypuštěné lidstvem na oběžné dráze kolem Země. V dálce hlavní stupeň R-7, který bude kroužit po oběžné dráze jako družice.

Sputnik 2 startoval v ranních hodinách. Na palubě sondy byl první živý tvor, který lidé vystřelili na oběžnou dráhu Země, pes Lajka. Sonda zůstala po celou svou dobu na orbitu až do zániku v atmosféře spojena s vyhořelým hlavním stupněm rakety. O návratu sondy na Zem nebyla tehdy ani řeč...












Oddělení aerodynamického krytu.


Ve válcovém kontejneru s kulatým okénkem měla Lajka svou poslední psí boudu, ve které čekala na konec...


Na návštěvě...