forum.kosmonautix.cz

Ten článek na začátku přehání a má atraktivní titulek aby na něj hodně lidí kliklo. V samotném článku se pak dočteme, že vlastní riziko je jen velmi malé.

Podle velikosti ano, jmenovalo by se to vulkanická brekcie, ale bylo by to trochu jiné. Jednak ten tmel a úlomky by byly z obdobného zdroje, lišily by se třeba porozitou, zesklovatěním, takže na fotce by měly podobnou barvu.

Ale hlavně úlomky vulkanických hornin tmelené například sklovitou lávou jsou vždy ostrohranné, nemá je co zaoblit.

To co vidíme tady jsou krásně kulatá zrna různých velikostí a různých materiálů. To v pozemském prostředí umí tekocí voda. Navíc podle stupně zaoblení musely prodělat docela dlouhý transport. Sediment by se na zemi nazýval slepenec.

Ještě dodám, že zaoblit umí ještě vítr, ten ale sediment hodně třídí, takže by byl velmi jemnozrnný a zrna by byla obdobných velikostí (v pozemských podmínkách je to od prachu velikosti setin milimetru až po cca 3 mm). V Marsovské atmosféře to bude jinak (to by mě taky docela zajímalo, jaká zrna vlastně tvoří Marsovské duny, teoreticky by měly být mnohem jemnozrnnější).

Ještě umí zaoblovat led, ale ten zanechává typické stopy v podobě tlakových jizev a hlavně netřídí zrnitosti, na něj je zase to co vidíme moc stejnozrnné a jemnozrnné.

Uvidíme, jedna analýza tmelu nám udělá jasno a myslím, že si ji NASA nenechá ujít.

Ještě jednu poznámku, tady se jedná o úlomek, který leží na dně kráteru. Skutečný svět divů nás čeká nahoře. Nejenom že vrstvy, které jsme již zahlédli nejspíše jsou opravdu sedimenty, ale je jich na dně kráteru nad sebou několik set metrů, možná kilometrů mocnosti. Pokud se tohle potvrdí, bude to znamenat, že v minulosti bylo velmi dlouhé období, kdy na Marsu voda tekla. To je skutečný cíl mise a zdá se, že místo bylo vybráno šťastně. Čím déle totiž byl v minulosti Mars vlhký, tím větší je pravděpodobnost, že na něm vznikl život.

Jenom pro srovnání, stáří zemské kůry je 4,5 miliardy let, intenzivní bombardování meteority skončilo před cca 4 miliardami let, první uhlík biogenního původu nacházíme v sedimentech starých přes 3,8 miliardy let a první zkameněliny jednobuněčných organismů jsou staré 3,5-3,1miliardy let. Vznik života byl vlastně velmi rychlý.

Příští týden se již snad dostanu k tomu, abych napsal něco víc do blogu.

Moje očekávání byla naplněna. Napsal jsi to skvěle, ostatně jako vždycky. Odborně, ale přitom tak ,aby tomu i laik jako já porozuměl. Díky za čas, který jsi tomu věnoval.
A na blog nespěchej. Nechci tě do ničeho tlačit, pusť se do toho, až budeš mít čas.

K té kontaminaci, no to jsou zas bulvarnews. Pochybuju, že by v NASA lab měli "běžně" baktérie, které přežijou bez vody, kyslíku a nízkých teplot. O záření na Marsu nemluvě. A pochybuju, že v době prvotních sond (Viking & spol), byli na stejné, ne-li lepší dekontaminaci.

Petrsida prostě nezklame. Skvělý rozbor.
Tentokrát se jedná o sice jednoduché úvahy, ale člověka který není zběhlý tak snadno nenapadnou, a už vůbec si nebude tak jistý "v kramflecích". Jsem vážně rád, že tu někdo takový je.

Sol 36 - uspesny test hornych uzaverov Curiosity

Já jen doplním, že se jedná o násypné trychtýře, do kterých se vkládá odebraný materiál, ten pak prozkoumají přístroje SAM a CheMin.

Z Marsu chodí úžasné snímky. Což teprve až přídou výsledky z prvního cíle.
To petrsida: Zase parádní vysvětlení které člověk jako já pochopí. Přesto, že geologie je i mým koníčkem tedy spíše jen sběratelství.

Robotická ruka, v strede prístroj APXS (Alpha Particle X-Ray Spectrometer), s peknou Marsovskou krajinou v pozadí.

To petrsida: ďalšia ľahko zrozumiteľná analýza díki
P.S. už sa teším na tvoje články na blogu

Curiosity má pěknou váhu. Snímek z 37 SOLu z Hazcam.