forum.kosmonautix.cz

K tomu není striktně fyzikálně žádný důvod - newtonovská fyzika je invertovatelná.

jojo, myslel jsem si to

u Země bych viděl problém v tom, že hustota provozu je taková, že by se mohl trhat parkrát do měsíce

jak navíc upravit dráhy, když všechny nízké orbity rovník protínají a je jenom otázka času, kdy se oběžnice na nich prostě trefí


u Měsíce je to jiná, tam je provoz tak minimální, že by to problém nebyl

ještě jeden problém bych viděl jako značný, rychlost stoupání
při rychlosti 500 km za hodinu by výtah stoupal 72 hodin

čím rychleji bude výtah jezdit, tím více bude stoupat potřebení lan (síla působící kolmo na lana bude větší, protože kabina musí zvyšovat svoji oběžnou rychlost)

petrsida píše:ještě jeden problém bych viděl jako značný, rychlost stoupání
při rychlosti 500 km za hodinu by výtah stoupal 72 hodin

A v čem myslíš, že by to mohlo představovat problém? Nějak mě nic nenapadá. Ano, doprava nahoru bude trvat i několik dní, ale spěcháme někam?

A proč by měl stoupat až nahoru? BTW za jak dlouho je nejrychleji něco u ISS?!? 6h? A ty bys byl o 100km výše už za hodinu

Já jsem se o výtah nikdy nezajímal, ani jsem nad tím moc nepřemýšlel, ale myslím si, že to musí až nahoru. Protože kdekoliv níže by náklad neměl oběžnou rychlost a kdyby z výtahu "vystoupil", spadl by dolů. Lanu bude po celé délce trvat jeden "oběh" Země 24 hodin. Což je pod výškou cca 38 000 km rychlost žalostně malá. Jedině že by náklad okamžitě zažehl motor a začal zrychlovat, aby na nižší oběžné dráze zůstal.

Edemski píše:A proč by měl stoupat až nahoru? BTW za jak dlouho je nejrychleji něco u ISS?!? 6h? A ty bys byl o 100km výše už za hodinu

Z výtahu se z principu nedá vystoupit pod stacionární dráhou. Všechny jeho části mají (alespoň v prvním přiblížení) stejnou úhlovou rychlost vůči středu vesmírného tělesa, ke kterému je uchycen, takže výstup kdekoli pod jeho těžištěm vede na eliptickou nebo suborbitální dráhu, kdežto výstup od jisté výšky nad jeho těžištěm povede na únikovou dráhu. Když člověk vystoupí ve výšce ISS, tak se zabije.

Tak to je jasné, že by musel mít nějaký urychlovací stupeň. Ale IMHO to bude Xkrát levnější, než start ze Země (odpor atmosféry, palivo jen pro to urychlení a ne vynesení)

Na Zemi je kosmický výtah už i z uvedených i jiných důvodů v podstatě nerealizovatelné scifi z Clarckova románu... ovšem dle mého názoru podotýkám

U Měsíce souhlasím s Gealem - zbytečně komplikovaný, nestabilní a křehký systém oproti např. maglev koridoru na Měsíci na principu elmag akcelerace/decelarace.

Oba systémy se potýkají s nutností extrémně dlouhého vlákna a nutností protizávaží, aby byly alespoň minimálně stabilní. Nemluvě o problémech.

Jako ideální aplikaci principu kosmického výtahu (nikoliv tedy statického) bych viděl když už, tak Mars ve smyslu spouštění ukotveného vlákna ze základny na Phobosu (případně Deimosu) do patřičné výšky v atmosféře.
Stačí na to jen cca 6000km dlouhé vlákno bez nutnosti protizávaží.

Edemski píše:Tak to je jasné, že by musel mít nějaký urychlovací stupeň. Ale IMHO to bude Xkrát levnější, než start ze Země (odpor atmosféry, palivo jen pro to urychlení a ne vynesení)

Právě naopak, ta potenciální energie na LEO je prakticky zanedbatelná složka energie potřebné k vzletu.

Raven píše:U Měsíce souhlasím s Gealem - zbytečně komplikovaný, nestabilní a křehký systém oproti např. maglev koridoru na Měsíci na principu elmag akcelerace/decelarace.

Tady se možná projevuje moje zaměření - a tudíž trošku jistý nedostatek nestrannosti -, ježto strojařina je pro mě španělská vesnice, kdežto moje formální vzdělání (ta troška, co mám ) směrovalo spíš k počítačům, řídicím systémům, měřicí technice, kybernetice apod. Takže jsem hodně skeptický vůči předpovědím materiálových inženýrů a naopak důvěřuji spíše zpětnovazebním smyčkám a preciznímu řízení.

Nicméně mi přesto přijde, že vyrábět superpevné materiály v masivních množstvích a bez výrobních vad asi nebudeme umět ani za padesát let, kdežto řídicí systém, ultrapřesnou navigaci (pro přistávání!) a potřebný software bychom dokázali poskládat víceméně z dnešních technologií. Doprava potřebného množství zařízení na Měsíc je ovšem v tomto desetiletí problém v obou případech.

(Mimochodem, Clarke snad v Rajských fontánách taky psal, že Marťané měli zájem stát se pokusnými králíky jako první.)