NPO Eněrgomaš připravuje nástupce motoru RD-170, respektive RD-171, který se momentálně používá v prvním stupni rakety Zenit. Zatímco současný motor má tah téměř 800 tun (7.887MN ve vakuu, zdroj
wiki), tak jeho nástupce RD-171M má dosahovat hodnot tahu až 1000 tun. Podíl na tom bude mít mohutnější spalovací komora a zdvojení turbopump.
Celý motor je navrhován v 3D grafickém kreslícím programu nikoliv na papíře (kdo by to v 21.století řekl

). Vyloučit by se tam mělo spoustu chyb lidského faktoru. Motor by se měl vejít do stávajících zařízení, kterým dominuje jeho současník. Doba vývoje se předpokládá 5-7 let.
RKK Energia zřejmě v reakci na připravovanou americkou superraketu SLS nechtěla zůstat pozadu. Vyhlásila, že připravuje také superraketu o nosnosti 70-79 tun pro lety lidských posádek k Měsíci a do libračních center. Do odhadů, zda se bude raketa skutečně realizovat se nebudu pouštět. Jisté však je, že by to zase tak velký problém být neměl. Z nákresu to bude jasnější:

1. a 2. stupeň (my bychom spíše řekli 1.stupeň a 4 boostery) by měly být tvořeny prakticky prvním stupněm rakety Zenit s novým motorem RD-171M. Když se budeme držet označení na obrázku, tak 3.stupeň je prozměnu prvním stupněm rakety Angara s vylepšeným motorem RD-191V (V jako vysoká výška) a celý slepenec doplňuje 4.stupeň na kryogenní látky. Ten je osazen restartovatelným motorem RD-0146 vyvinutý voroněžskou konstrukční kanceláří KBKhA a americkou firmou Pratt & Whitney.
Na vrchu se skví pod záchrannou věžičkou nová ruská kosmická loď
PTK NP(PPTS).
Všechny stupně navrhované rakety mají průměr 4,1 metru, což je totožné s raketou Proton. Tím pádem by spousta komponent z této rakety mohla být dále využita. Navíc se dají snadněji modifikovat i stávající výrobní kapacity v Chruničevu.
Co na první pohled vypadá jako výhoda, se na druhý přemění v těžko překonatelný problém. 4,1 metru je schopna zvládnout železniční infrastruktura na trase Moskva-Bajkonur. Moskva-Vostočnyj zvládne díky šířce tunelů a dalších prvků na trati jen 3,8 metru (což byl maximální průměr stupňů pro raketu Rus-M), takže by se pro převoz musela využít nákladná letecká přeprava. Toto omezení je také jedním z důvodů, proč se s Protonem na dálném východě nepočítalo.
Zdroje:http://novosti-kosmonavtiki.ru/news/, http://www.russianspaceweb.com/energia5k.html, http://www.russianspaceweb.com/yenisei5.html