Stránka 8 z 14
Re: DSCOVR
Napsal: 10.2.2015 9:25
od Raul
Ačkoliv se spaliny zdají být relativně řídké, kinetickou energii mají nezanedbatelnou.
Z proudících spalin by se stupeň sice dostal po pasivní balistické dráze za několik sekund i přirozeně. Reakční manévr se přesto dělá před stabilizací stupně, jelikož se zbaví i zbytkového množství spalin v jeho okolí.
Re: DSCOVR
Napsal: 10.2.2015 9:33
od Raul
Amper píše:Necekal bych ze rostovky vyklopi jeste pred vstupem do atmosfery, zajimavy
Kormidla mají dobré aerodynamické charakteristiky pro vysoký rozsah hypersonických rychlostí a zároveň mají i nízké momentové namáhání.
Lze jimi tedy efektivně řídit už při vstupu do atmosféry, což je obrovská výhoda. Navíc ze působí i jako stabilizační prvek, jelikož mají i relativně vysoký brzdný efekt (už při úhlu vyklopení 45°).
Re: DSCOVR
Napsal: 10.2.2015 9:43
od AlesH
Takže smyslem toho "úhybného manévru" (T+03:05 - 1st Stage Maneuver out of MVac Plume) je snaha o omezení možného poškození prvního stupně (spalinami z motoru druhého stupně)? Není to trochu zbytečné vzhledem k tomu, co ten stupeň musí vydržet v dalších fázích návratu k zemi? Napadám mne, že by jedním z jiných možných důvodů mohla být snaha o rychlý přesun stupně do lepšího okolního prostředí pro zahájení "boost-back" zážehu (který ale v tomto konkrétním případě nebude proveden).
Re: DSCOVR
Napsal: 10.2.2015 9:50
od Raul
Ano, primárně chápáno jako rychlý úhybný manévr do inertního prostředí neovlivňující balistickou dráhu.
Re: DSCOVR
Napsal: 10.2.2015 9:52
od AlesH
OK, ještě mne zajímá, co je cílem toho pozdějšího "re-entry" nebo "entry" zážehu při vstupu do hustší atmosféry? Snaha o snížení tepelného a dynamického namáhání stupně, nebo přesnější nasměrování stupně? Přece jen to je motorický manévr trvající skoro 20 sekund (a snad dokonce i třemi motory), takže spotřeba paliva na to musí být značná (o dost větší než na samotné manévrování při závěrečném dosednutí). To se to vyplatí víc, než odolnější stupeň?
Re: DSCOVR
Napsal: 10.2.2015 10:19
od Raul
Podobná otázka se včera diskutovala i na sousedním fóru.
Co se týče řízení, tak v této fázi jsou určitě efektivnější kormidla.
Představuji si to tak, že v retropropulsním režimu tři centrální motory v podstatě vytváří protitlak, který přechází přes ostatní motory po obou stranách na vnější stranu trupu. Sníží se tak nežádoucí dynamické zatížení na motorovou sekci.
Re: DSCOVR
Napsal: 10.2.2015 13:41
od Pospíšil
Raven píše:Představuji si to tak, že v retropropulsním režimu tři centrální motory v podstatě vytváří protitlak, který přechází přes ostatní motory po obou stranách na vnější stranu trupu. Sníží se tak nežádoucí dynamické zatížení na motorovou sekci.
Je to tak. Retropropulzní zážeh v podstatě nahrazuje brždění pomocí pevného/nafukovacího tepelného štítu. (Proto tato část letu F9 tolik zajímá NASA/JPL, kteří by tuto techniku rádi v budoucnu použili při přistání na Marsu)
Proud spalin ze tří motorů v nabíhajícím proudu vzduchu před stupněm vytváří barieru, na které se vytvoří prohnutá rázová vlna, způsobující značný vlnový odpor a tím stupeň zpomaluje ze supersonických rychlostí na subsonické (aerodynamická část brzdného účinku retropropulze). Pak je tu taky reakční účinek pracujících motorů, působící proti směru letu. Dál stupeň padá volným pádem, stabilizován/řízen kormidly, až se jeho rychlost ustálí na konečné pádové rychlosti cca 100 m/s, dané čelní plochou, koeficientem odporu a hmotností. Tato rychlost je pak finálním přistávacím zážehem snížena na rychlost dopadu 1-2 m/s. Ke zpomalení při posledním zážehu taky přispěje odpor vyklopených nohou. Údajně snižuje konečnou pádovou rychlost až na polovinu (50 m/s), ale to už je stupeň jen několik sekund před dosednutím.
Re: DSCOVR
Napsal: 10.2.2015 17:58
od Raul
Ok, takto se to dá také popsat.
Ovšem to jak popisuješ vliv přistávacích nohou tak není. Tedy současné přistávací nohy rozhodně nesnižují pádovou rychlost.
Použití přistávacích nohou jakožto vzdušných brzd při pádové rychlosti zatím není možné. Současné nohy totiž není ani možné při pádové rychlosti vyklopit, nejsou na to konstruovány.
Aktuální pokusy zatím probíhají tak, že centrální motor provádí finální zážeh řádově v 25 sekundě před dosednutím. Kdežto přistávací nohy se vyklápí až v 10 sekundě před dosednutím, kdy je už rychlost sestupu daleko menší než pádová rychlost. Odpor nohou tedy už hraje menší roli.
Použití nohou jako vzdušné brzdy ke snížení pádové rychlosti na zmiňovanou polovinu potřebuje určité konstrukční úpravy i na základě dat z letových testů.
Elon Musk se nechal slyšet, že těmito nohami bude Falcon vybaven později v tomto roce.
Re: DSCOVR
Napsal: 10.2.2015 20:18
od Agamemnon
podľa momentálnych info je možné, že dôjde k odvolaniu pokusu o pristátie - z dôvodu zlého počasia v atlantiku
Re: DSCOVR
Napsal: 10.2.2015 21:12
od Raul
Výškový vítr nad Floridou je momentálně mimo akceptovatelný limit.