Obecné otázky o kosmonautice
- DrHorak
- Zkušený vesmírný badatel
- Příspěvky: 749
- Reputace: 15
- Bydliště: Praha
- Registrován: 9.11.2017 18:28
Re: Otázky
ČT 1 v 6:00 hlásila, že zemřel Stephen Hawking. Jinde jsem potvrzení narycho nenašel. Nevíte někdo něco bližšího?
"Skafandry se vezměte sebou. Možná je budete potřebovat." - Kapitán Nemo v románu J.M.Trosky - Zápas s nebem
Re: Otázky
Áno skutočne to tak je, oznámila to jeho rodina.
"When you wish upon a falling star, your dreams can come true. Unless it's really a meteor hurtling to the Earth which will destroy all life. Then you're pretty much hosed, no matter what you wish for. Unless it's death by meteorite."
Mars
Velmi mě překvapila zpráva v televizi, v níž ruský prezident Putin dal světu na vědomí, že Rusko v roce 2019 vyšle na Mars automatickou kosmickou loď. Komentátoři se podivovali tomu roku 2019, který nemá okno pro let na Mars.
Mě spíš udivilo, že to oznamuje sám car Vladimír Vladimírovič, což nikdy neudělal. Co se za tím skrývá? A proč ten rok 2019?
Když jsem zapřemýšlel, došel jsem k více závěrům.
Sovětskému svazu, potažmo Rusku se podařilo být první, kdo vůbec něco do vesmíru vyslal (Sputnik – 1957) následoval pes Lajka a především Gagarin. Pak ještě další prvenství: Těreškovová jako první žena a Leonov jako první člověk ve volném vesmíru, první oblet Měsíce, první přistání umělého tělesa na našem souputníku, přistání na Venuši, lunochody atp… a šlus. První oblet Měsíce lidmi a nejen první přistání lidí na Měsíci už patřilo Američanům o automatických kosmických lodích ke vzdálenějším planetám sluneční soustavy, jejich měsícům, o marsovských vozítkách ani nemluvě…
Toto vše chce ovšem Putin překonat a ve svém prezidentském úřadě vrátit Rusko nejen do hry, ale na výsluní.
Takže pročpak vyslání automatické kosmické lodi ohlašuje sám prezident? Vyhlašuje totiž Závod o Mars!
Proč tak divné datum? Nějaký čas bude trvat sestavení lodi, její kontrola atd. Rusové totiž budou odesílat něco většího, skládajícího se z více částí. Tyto díly budou patrně vynášet postupně na oběžnou dráhu a poskládají celek na způsob ISS. Pak to vše odešlou před termínem otevřeného okna (loď poletí dál a déle). Musí totiž stihnout okno na odeslání dílu své kosmické lodi zpět na Zem. Domnívám se, že přistávací a startující modul (-y) se oddělí a přistanou na povrchu (někde, kde je velká pravděpodobnost přítomnosti ledu). Možná součástí bude i vozidlo, ale těžko soudit. Nějak budou odebrány vzorky (možná i vrtem, aby se odebral i nějaký led) a startující modul se vrátí s pokladem na obíhající část lodi. Kontejner se vzorky bude v návratovém modulu odeslán k Zemi.
Kolem Země bude čekat nějaký ten Sojuz a dopraví kontejner na Zem. To bude koncem roku 2020 nebo začítkem následujícího.
Už toto by vrátilo Rusko zpět do hry. Jenže to má pokračování…
Dlouho se hovoří o beznávratové posádce. Hovořila o ní i Těreškovová, že by se ji chtěla účastnit (je jí teď ale 81). Mám takový ne moc příjemný pocit, že Rusko vyšle něco takového už v roce 2022, jen co se prokáže, že led - voda se opravdu skládá z kyslíku a vodíku, aby bylo co pít a z čeho dělat kyslík pro vzduch. Maximálně však v roce 2024, ale pochybuju, že by si Putin dal proklouznout možnost být první i v tomto.
Přiznávám, že krom indicií nic nemám a nic z toho co zde píšu nemusí být pravda.
Mě spíš udivilo, že to oznamuje sám car Vladimír Vladimírovič, což nikdy neudělal. Co se za tím skrývá? A proč ten rok 2019?
Když jsem zapřemýšlel, došel jsem k více závěrům.
Sovětskému svazu, potažmo Rusku se podařilo být první, kdo vůbec něco do vesmíru vyslal (Sputnik – 1957) následoval pes Lajka a především Gagarin. Pak ještě další prvenství: Těreškovová jako první žena a Leonov jako první člověk ve volném vesmíru, první oblet Měsíce, první přistání umělého tělesa na našem souputníku, přistání na Venuši, lunochody atp… a šlus. První oblet Měsíce lidmi a nejen první přistání lidí na Měsíci už patřilo Američanům o automatických kosmických lodích ke vzdálenějším planetám sluneční soustavy, jejich měsícům, o marsovských vozítkách ani nemluvě…
Toto vše chce ovšem Putin překonat a ve svém prezidentském úřadě vrátit Rusko nejen do hry, ale na výsluní.
Takže pročpak vyslání automatické kosmické lodi ohlašuje sám prezident? Vyhlašuje totiž Závod o Mars!
Proč tak divné datum? Nějaký čas bude trvat sestavení lodi, její kontrola atd. Rusové totiž budou odesílat něco většího, skládajícího se z více částí. Tyto díly budou patrně vynášet postupně na oběžnou dráhu a poskládají celek na způsob ISS. Pak to vše odešlou před termínem otevřeného okna (loď poletí dál a déle). Musí totiž stihnout okno na odeslání dílu své kosmické lodi zpět na Zem. Domnívám se, že přistávací a startující modul (-y) se oddělí a přistanou na povrchu (někde, kde je velká pravděpodobnost přítomnosti ledu). Možná součástí bude i vozidlo, ale těžko soudit. Nějak budou odebrány vzorky (možná i vrtem, aby se odebral i nějaký led) a startující modul se vrátí s pokladem na obíhající část lodi. Kontejner se vzorky bude v návratovém modulu odeslán k Zemi.
Kolem Země bude čekat nějaký ten Sojuz a dopraví kontejner na Zem. To bude koncem roku 2020 nebo začítkem následujícího.
Už toto by vrátilo Rusko zpět do hry. Jenže to má pokračování…
Dlouho se hovoří o beznávratové posádce. Hovořila o ní i Těreškovová, že by se ji chtěla účastnit (je jí teď ale 81). Mám takový ne moc příjemný pocit, že Rusko vyšle něco takového už v roce 2022, jen co se prokáže, že led - voda se opravdu skládá z kyslíku a vodíku, aby bylo co pít a z čeho dělat kyslík pro vzduch. Maximálně však v roce 2024, ale pochybuju, že by si Putin dal proklouznout možnost být první i v tomto.
Přiznávám, že krom indicií nic nemám a nic z toho co zde píšu nemusí být pravda.
- Pospíšil
- Velezkušený znalec kosmonautiky
- Příspěvky: 11557
- Reputace: 11995
- Bydliště: Pardubice
- Registrován: 22.7.2012 19:00
Re: Mars
Proč to říkal je zcela jasné - bylo pár dní před prezidentskými volbami a Putin si jen naháněl voliče.mireksouk píše:Mě spíš udivilo, že to oznamuje sám car Vladimír Vladimírovič, což nikdy neudělal. Co se za tím skrývá? A proč ten rok 2019?
Co se za tím letopočtem skrývá jsme tu už řešili v jiném vlákně, kde najdeš odpověď:
http://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.p ... 320#p88291
---
"Mystery creates wonder and wonder is the basis of man's desire to understand." Neil Armstrong
"Mystery creates wonder and wonder is the basis of man's desire to understand." Neil Armstrong
Re: Mars
Mirek už vystihl všechno důležité a tak tě já ještě přivítám na našem fóru a doufám, že se ti tu bude líbit.
Re: Mars
Nemusí a ani nemůže to být pravda. Čekal jsem, že pointa bude nějaké shození té absurdní konstrukce, ale ono nemireksouk píše:
Přiznávám, že krom indicií nic nemám a nic z toho co zde píšu nemusí být pravda.

- Wopat
- Kosmonaut
- Příspěvky: 4729
- Reputace: 646
- Bydliště: Sluneční soustava
- Registrován: 8.8.2012 19:37
Re: Otázky
Mohl by mi, prosím, někdo znalejší vysvětlit, proč varianta Atlasu V s pětimetrovým aerodynamickým krytem pod tím krytem schovává i druhý stupeň Centaur? Stejně tak chystaný Vulcan. Proč vyrábět mnohem delší, těžší a dražší aerodynamický kryt a proč do něj schovávat druhý stupeň?
The difficult we do immediately. The impossible takes a little longer.
-
- Inženýr kosmonautiky
- Příspěvky: 1159
- Reputace: 465
- Registrován: 14.9.2016 1:01
Re: Otázky
IMHO - Obtekanie a aerodynamické namáhanie.
Zrejme to nejak vychádza z "pravidla plôch" známeho zo supersonickej a transsonickej aerodynamiky lietadiel. To pravidlo zhruba hovorí, že plochy prierezov draku objektu kolmo na smer pohybu/obtekania majú vytvárať podľa možnosti hladkú konkávnu krivku po celej dĺžke trupu, bez konvexných úsekov krivky a hlavne bez ostrých zlomov.

Nedodržanie pravidla plôch má za následok výrazné zvýšenie vlnového odporu (jedna zo zložiek aerodynamického odporu) a to tak, že napríklad prvé prototypy stíhača YF-102 neboli vôbec schopné prekonať rýchlosť zvuku (limit Mach 0,98), po úpravách podľa pravidla plôch boli F-102A schopné letieť Mach 1,25; a následný, tvarovo veľmi podobný F-106, plne rešpektujúci pravidlo plôch, lietal až Mach 2,3.
Prechod "5 metrového" aerodynamického krytu do prierezu stupňa Centaur by podľa schemy na wiki vytváral priamo konvexný úsek krivky - z priemeru prvého stupňa 3,81m na priemer stupňa Centaur 3,05m a potom na 4 alebo 5,4 metrov priemeru aerodynamického krytu. To by vytáralo výrazný "záliv", kde by sa okrem iného prejavil aj výrazný sací odpor.
Takže výrazné zníženie vlnového a sacieho odporu zrejme plne kompenzuje väčšiu hmotnosť dlhého aerodynamického krytu.
Podobne je to aj z hľadiska pevnosti a dynamického namáhania - Centaur by tvoril najužšie miesto zostavy, takže by sa do neho (resp. do jeho plášťa) sústredili všetky pôsobiace ohybové sily. V konfigurácii s dlhým arodynamickým krytom je prinajmenšom časť pôsobiacich síl (od aerodynamických síl) odvedená až do "medzistupňa".

BTW - tento (pre)jav sa celkom výrazne uplatňuje aj v KSP
Zrejme to nejak vychádza z "pravidla plôch" známeho zo supersonickej a transsonickej aerodynamiky lietadiel. To pravidlo zhruba hovorí, že plochy prierezov draku objektu kolmo na smer pohybu/obtekania majú vytvárať podľa možnosti hladkú konkávnu krivku po celej dĺžke trupu, bez konvexných úsekov krivky a hlavne bez ostrých zlomov.

Nedodržanie pravidla plôch má za následok výrazné zvýšenie vlnového odporu (jedna zo zložiek aerodynamického odporu) a to tak, že napríklad prvé prototypy stíhača YF-102 neboli vôbec schopné prekonať rýchlosť zvuku (limit Mach 0,98), po úpravách podľa pravidla plôch boli F-102A schopné letieť Mach 1,25; a následný, tvarovo veľmi podobný F-106, plne rešpektujúci pravidlo plôch, lietal až Mach 2,3.
Prechod "5 metrového" aerodynamického krytu do prierezu stupňa Centaur by podľa schemy na wiki vytváral priamo konvexný úsek krivky - z priemeru prvého stupňa 3,81m na priemer stupňa Centaur 3,05m a potom na 4 alebo 5,4 metrov priemeru aerodynamického krytu. To by vytáralo výrazný "záliv", kde by sa okrem iného prejavil aj výrazný sací odpor.
Takže výrazné zníženie vlnového a sacieho odporu zrejme plne kompenzuje väčšiu hmotnosť dlhého aerodynamického krytu.
Podobne je to aj z hľadiska pevnosti a dynamického namáhania - Centaur by tvoril najužšie miesto zostavy, takže by sa do neho (resp. do jeho plášťa) sústredili všetky pôsobiace ohybové sily. V konfigurácii s dlhým arodynamickým krytom je prinajmenšom časť pôsobiacich síl (od aerodynamických síl) odvedená až do "medzistupňa".

BTW - tento (pre)jav sa celkom výrazne uplatňuje aj v KSP


- Wopat
- Kosmonaut
- Příspěvky: 4729
- Reputace: 646
- Bydliště: Sluneční soustava
- Registrován: 8.8.2012 19:37
Re: Otázky
Díky moc za podrobnou odpověď.
V KSP jsem nic podobného nepozoroval, protože nestavím horní stupně o menším průměru. Zkusím to někdy otestovat
V KSP jsem nic podobného nepozoroval, protože nestavím horní stupně o menším průměru. Zkusím to někdy otestovat

The difficult we do immediately. The impossible takes a little longer.
-
- Inženýr kosmonautiky
- Příspěvky: 1159
- Reputace: 465
- Registrován: 14.9.2016 1:01
Re: Otázky
Ja ano, hoci celkom náhodou. Mal som raketu "z práve dostupných dielov", a bola chronicky nestabilná vo výške okolo 10-15km. V zúfalstve som celý horný stupeň aj s nákladom strčil pod aerodynamický kryt. Letela stabilne. Neskorším "výskumom" som zistil, že aerodynamický kryt umožnil navyše dosiahnuť o viac ako 500m/s vyššiu konečnú rýchlosť (napriek dodatočnej váhe krytu).
Je to ale samozrejme "len hra".

Je to ale samozrejme "len hra".


