forum.kosmonautix.cz

Ještě k tomu pulzování. Samozřejmě vím jak bliká letadlo, ale tohle tak neblikalo. Spíš to bylo jen pohasínání ale pravidelné. Letadlo by ale takhle rychle neletělo, určitě by bylo pomalejší. Resp. pokud bych měl přirovnat k rychlosti letadla, tak toto bylo 2x rychlejší.

Každopádně pokud to bylo 5× rychlejší, než lSS, tak to nemohla být žádná družice. ISS je na nízké dráze a tam obíhají družice nejrychleji. Hledal bych spíš v atmosféře. Jestli hodně foukalo, mohl to být lampion štěstí, který dokáže měnit jasnost podle toho, jak moc hoří, drony a modely letadel bych vyloučil pro jejich hlučnost.

Ako dlho si objekt pozoroval a akú časť oblúku za ten čas preletel?

Vzhledem k času pozorování to nějaké těleso na oběžné drázu určitě být mohlo. Rychlost by se vysvětlila eliptickou dráhou, protože rychlost tělesa v perigeu je vyšší než třeba zmiňovaná ISS. Určitě ale ne mnohonásobně vyšší. Tady by pomohlo alespoň hrubé měření úhlové rychlosti. A pulzace jasnosti by mohla být rotací tělesa. Tipuju druhý stupeň rakety na GTO. Jsem teď venku. Až budu doma, prolezu databáze a zkusím něco najít.

wopat - to ale dosť nesedí s uvedeným odhadom "päť krát rýchlejši ako ISS" - tá prelietala necelú pol hodinu po tomto pozorovaní.
Prelet ISS podľa heaven-above.com, 3.6.2017 pre HK a okolie
http://www.heavens-above.com/passdetail ... 146&type=V

Ešte tak "dva krát rýchlejší" prelet (cca 2:30-3:00min) by nejaká družica na nízkej dráhe stihnúť aj mohla, ale prelet (120-180°) za minutu či minutu a pol nestihne určite - to by musela mať okamžitú rýchlosť hodne cez 10km/s.
Treba si tiež uvedomiť, že pri "peknom" prelete ISS, trvajúcom nejakých päť minút, sledujete stanicu na dráhe dlhej 2000-2500km - a keby ste sledovali objekt na značne nižšej dráhe, tak aj v malej výške 100-200km je ten pozorovateľný oblúk stále dlhý nejakých 1200-1500km a rýchlejšie ako za nejaké dve minúty to proste žadne družica Zeme nepreletí, fyzicky nemôže.

To máš pravdu. Já jsem tak trochu počítal s velice nepřesným odhadem rychlosti. Pro člověka je dost těžké odhadovat rychlosti objektů na obloze.

mi hovor. Za mladi som robil s jedným "ufocentrom", takže o tom viem svoje...
Dôveryhodnosť či lepšie spoľahlivosť náhodných svedkov pri javoch na oblohe sa limitne blíži nule. V oblasti odhadov rýchlosť/výška sú celkom mimo obraz (čo je ešte pochopiteľné), rovnako ako v určení/odhade doby trvania javu - bežne 10x dlhšie alebo kratšie.

To nie je nejaké "zhadzovanie svedkov", len konštatovanie stavu veci.
Napríklad 99,9% populácie mladšej 40 rokov ešte v živote nevidelo na vlastné oči vedome lietadlo letiace rýchlosťou Mach 2 alebo viac, a supersonický tresk už pamätajú len skutočný pamätníci. Dôvod sú dva -
1) tie dva tucty lietadiel, schopných takto lietať, čo máme v oboch republikách dohromady, urobia zhruba tak jeden takýto supersonický let do roka
2) "nadzvuk" sa lieta veľmi vysoko - obvykle hodne nad 11000 metrov, nad bežnými letovými hladinami dopravákov. Takže lietadlo je malé samé o sebe (oproti typickému dopraváku polovičné až tretinové) a bežne o 2-3 kilometre vyššie/ďalej - takže mu nikto nevenuje pozornosť, navyše často ani nerobí "čiaru", takže je skoro neviditeľné, a samozrejme je aj "nepočuteľné"
A že je asi tak dva - dva a pol krát rýchlejšie ako dopraváky, si všimne sotva kto...

Pred par lety popularni zahadolog a autor Jiri Wojnar z Frydku - Mistku (mimochodem, nevite nekdo co s nim je ? Slehla se po nem zeme) nadhodil konspiracni myslenku, ze sondy Pioneer a Voyager, kdyz se podivame ne jejich drahy, meli ve skutecnosti tajne poslani, z poruch jejich drah meli amici zjistit zda se k nam neblizi nake cizi teleso, treba ta hypoteticka planeta Nibiru. Pominme vsechny nesmysly kolem, a rekneme si, zda takove vyuziti tech sond je mozne a proveditelne ? Slo by tak neco zjistit ?

Jsme rád, že jsi dodal ten závěr, protože jakékoliv řeči o oné tajemné smrtonosné planetě jsou odsouzeníhodné lži.
Je pravda, že každé těleso svou gravitací ovlivňuje tělesa v okolí. Ostatně tímhle způsobem byla dříve vypočítána existence vzdálenějších planet ještě než jsme je skutečně objevili. Stačilo sledovat poruchy v dráze již známých planet.
Ale má to své limity - jednak hraje roli velikost dané planety - čím je menší, tím slabší gravitaci má a tím méně ovlivní své okolí. Dalším faktorem je vzdálenost - i kdyby byla planeta velká a hmotná, tak při velké vzdálenosti by změna dráhy na sondu byla nepatrná. A pak je potřeba zvážit i přesnost měření změn dráhy. I to má své limity a je otázka, jak drobné odchylky bychom byli schopni detekovat.

Súdiac podľa toho, že bol zaregistrovaná, zmeraná a nakoniec aj vysvetlená "Anomálie sond Pioneer" (Pioneer anomaly, Pioneer effect) o veľkosti 8,74×10⁻¹⁰ m/s², tak by som povedal, že sme schopný registrovať a merať aj "hodne drobné odchýlky"

Aj keď uprimne povedané, nemám absolutne predstavu, akú veľkú ochýlku by spôsobila napríklad planéta veľkosti Zeme na dráhe Pluta.