forum.kosmonautix.cz

No GUBAREV, to je presne to o čom som ti písal v SZ. Skvelé. Máš vážne talent.

Edwin Powell Hubble se narodil 20.11. 1889 v Marshfieldu (st. Missouri, USA), jako treti dite z osmi,
kdyz mu bylo 9 let, rodina se prestehovala do Chicaga. Vynikal ve sportu, hral na mandolinu, hodne cetl,
v sestnacti letech zacal studovat na tamni univerzite, kde potkal nektere predni fyziky, jez prohloubili
jeho zajem o tento obor, v r. 1910 dostava - coby vzorny student a vynikajici sportovec - stipendium na
Oxfordskou univerzitu, kde se venuje studiu prav a literatury. Po navratu do USA pracoval jako stredo-
skolsky profesor, ale zde uz muzeme datovat jeho velky zivotni zlom. V r. 1914 vstupuje do Americke
astronomicke spolecnosti, coz neznamena nic jineho, nez ze se z nej stava profesionalni astronom.
Po trilete ucasti v 1. svetove valce zacina pracovat na observatori Mount Wilson v Californii, zde se
etabluje mezi predni osobnosti vyzkumu mlhovin, tehdy nezretelnych, rozmazanych skvrn na nocni obloze,
on sam jich naleza pres 500 ! (tehdy se jeste nevedelo, ze jde o vzdalene galaxie.)
Hvezdarna na Mount Wilson patrila mezi predni svetova pracoviste, od r. 1908 byla vybavena 150 cm re-
flektorem, v r. 1917 porizuji 2.5 metrovy dalekohled, ktery az do poloviny minuleho stoleti zustava nej-
vetsim dalekohledem na svete.



Jedno z hlavnich temat astronomie te doby byla uz drive zminovana poloha naseho Slunce v Galaxii, jeji
rozmery a postaveni v okolnim vesmiru (viz predchozi clanek "Velka debata") a rozmery vesmiru vubec.
Cast astronomu povazovala mlhoviny za soucasti nasi Galaxie, nekteri naopak tvrdili, ze jde o samostatne
hvezdne ostrovy. Velkou pozornost poutal Messieruv objekt M 31, mlhovina v Andromede, kde byla koncem
19. stol. nalezena a vyfotografovana supernova (1885). Rovnez v Andromede byla rozeznana spiralni ramena
a take porizeni spekter potvrdilo, ze jde o samostatnou galaxii. Jenze co ty ostatni?..
V roce 1912 objevila Henrietta Leawittova vztah mezi dobou periody a zarivym vykonem promennych hvezd,
tzv cefeid (poprve pozorovanych 1784 v souhvezdi Cefea), cimz se nam poprve v dejinach astronomie
objevuje pojem "standartni svicka" - ano, presne ten, ktery dnes - o vice nez 100 let pozdeji - pomaha kosmo-
logum a astrofyzikum pri mereni expanze vesmiru, i kdyz dnes jde o exploze supernov typu 1A, ktere diky
identickemu fyzikalnimu procesu pri vybuchu slouzi jako "kosmicke majaky", u cefeid slo o neco jineho -
o periodu utlumu a zjasneni zarivosti, nicmene princip "majaku v prostoru" je stejny.. Velmi zjednodusene:
pokud pozorujete dve stejně jasné promenne hvezdy, pulzujici se stejnou periodou, jsou od vas obe stejne daleko.
Najednou nam samotny vesmir dal do ruky kalibracni klic k urceni vzdalenosti. Naprosto prelomove...
V roce 1925-6 publikuje Hubble prace o dalsich mlhovinach, stava se svetovym odbornikem na toto tema,
zkouma tisice objektu a prichazi s prvni klasifikaci (ted uz) galaxii dle tvaru, ktera vesla ve znamost
pod nazvem Hubbleova ladicka (Hubble's Tuning Fork) - schema pripominalo ladicku akustickych hudebnich
nastroju..(viz obr.)

zjednodusene graf. schema galakticke "ladicky"


interaktivni forma ladicky - muzete kliknout na jednotlive ikony a zobrazi se vam
informace o kazde galaxii: http://astrog80.astro.cf.ac.uk/Herschel ... gfish.html

Spektralni analyza - vesmir se rozpina!
Revolucni prulom v pozorovani vesmiru byl nejen dusledkem lidskeho umu, ale i stale se zdokonalujicich
pristroju - a to jak samotnych dalekohledu, tak spektrometru a velky vyvoj prodelala i technika fotografie.
Kombinaci techto faktoru byli astronomove schopni merit radialni rychlosti galaxii a zjistili, ze az na vyjimky
se vsechny pozorovane od nas vzdaluji. Hubble se se snazil najit a urcit primou umeru mezi vzdalenosti,
kterou se vzdaluji a rychlosti jejich vzdalovani - tato umernost se nazyva Hubbleova konstanta a od doby
jeho prvnich vysledku (H=550 km/sec/Mpc), byla mnohokrat znovu merena a upresnovana (dnes se pohybuje
kolem hodnoty 75 km/sec/Mpc), vetsina tehdejsich pozorovani a mereni byla zatizena velkymi chybami, ale
to je pochopitelne pro kazdou dobu a obory, kde se vedecti pruzkumnici pohybuji jak na hranici citlivosti
pristroju, tak i nasich teoretickych znalosti...
V roce 1929 uverejnuje Edwin Hubble pamatny clanek "Vztah mezi vzdalenostni a radialni rychlosti mimo-
galaktickych mlhovin", ve kterem shrnuje sva pozorovani a odvozuje, ze cim jsou galaxie dal od nas, tim
rychleji se vzdaluji. To, co si predtim (az na par vyjimek) nebyl nikdo schopen predstavit, bylo potvrzeno:
vesmir neni vecny a staticky, ale EXPANDUJE !
Z Hubblea se stava svetova osobnost, objevuje se po boku Einsteina na strankach popularnich casopisu,
pronika do sveta kulturnich celebrit, stava se symbolem doslovneho posouvani hranic cloveka a z
historickeho pohledu je zarazen mezi nesmrtelne osobnosti. Pripomenme proto zaverem, ze zdaleka nebyl sam,
kdo se ucastnil teto revoluce. Historie je nekdy nespravedliva a mnoho jmen upadne nepravem v zapomneni,
na druhou stranu je vsechny podrobne zminit neni v moznostech tohoto clanku, takze aspon jmenovite, ovsem
s velkym dikem a pokorou: George Hale, Milton Humason, Vesto Slipher, Henrietta Lewittova, Georges
Lemaître, Walter Baade, ci Alan Sandage - aspon par jmen za vsechny..
Edwin Hubble zemrel nahle 28. zari 1953 na infarkt a na vlastni prani byl pochovan pouze v uzkem kruhu
rodiny na neznamem miste. Zajimave je, ze sam nepatril mezi hlasite propagatory expanzniho vesmiru,
jeho celozivotnim kredem bylo peclive pozorovat a zaznamenavat namerene hodnoty...
Zitra, v den vyroci vypusteni HST, se uz jen letmo podivame na dalekohled samotny.



zdroje:
http://ned.ipac.caltech.edu/level5/Branch2/frames.html
https://www.cfa.harvard.edu/~dfabricant/huchra/hubble/
http://en.wikipedia.org/wiki/Edwin_Hubble
http://www.edwinhubble.com/
cs.cas pro fyziku, c. 1+2 / 2013
http://www.kosmas.cz/knihy/134735/az-na-konec-vesmiru/
http://www.kosmas.cz/knihy/145912/hubbleovy-stiny/
http://www.kosmas.cz/knihy/125773/velky-tresk/

BOMBA!!! (Ako vždy)

Dik Samo! Samozrejme spis ty jsi tak pozitivne motivujici (Ako vzdy! )..

a omluva vsem fanouskum soucasne kosmonautiky za ten prilisny vylet do historie,
jen si myslim, ze je dobre nekdy odkryt i ty uz pozapomenute kapitoly, bez kterych
bychom nebyli dnes tam, kde jsme...

Moc pěkně se to čte, dobrá práce!

Dik moc. Na chvilku prerusim exkurzi do minulosti, pac to stoji za to..
Cerstve uverejnena fotka komety Ison, porizena HST 10/4/13

kometa se nachazela pres 600 milionu kilometru od Slunce.
I pres tak velkou vzdalenost je kometa velmi aktivni a sublimace jsou jasne viditelne.
Podle poslednich mereni ma jadro komety velikost 4-6 km. Prachova obalka kolem
jadra komety ma skoro 5 000 km, ocas se tahne do vzdalenosti priblizne 100 000 km.
http://www.nasa.gov/mission_pages/hubbl ... -view.html

Moc pěkně napsáno.
Mám maličkou leč o to důležitější poznámku k těm cefeidám.
Přeformuloval bych větu: "pokud pozorujete dve promenne hvezdy, pulzujici se stejnou periodou, jsou od vas obe stejne daleko"
na
"pokud pozorujete dve stejně jasné promenne hvezdy, pulzujici se stejnou periodou, jsou od vas obe stejne daleko"
Pak ani nemusíme říkat, že je to zjednodušení. Když budeme chtít být úplně na chlup tak bych dal do závorky ...promenne hvezdy (typu cefeid)...
Není o tolik složitější a při tom je to přesné. Takový důležitý objev si to IMHO zaslouží.
Jinak se Cefeidy pozorují dodnes, pokud pozorujeme cefeidu a supernovu Ia vniklou nabalováním materiálu obě v jedné galaxii, pak nám ta cefeida poslouží ke zpřesnění další příčky žebříku, zpřesňovat je stále co.

Pěkný!!!
Na té skupinové fotce je Enstein? Vypadá to tak.

indian22 píše:Moc pěkně napsáno.
Mám maličkou leč o to důležitější poznámku k těm cefeidám.
Přeformuloval bych větu: "pokud pozorujete dve promenne hvezdy, pulzujici se stejnou periodou, jsou od vas obe stejne daleko"
na
"pokud pozorujete dve stejně jasné promenne hvezdy, pulzujici se stejnou periodou, jsou od vas obe stejne daleko"
Pak ani nemusíme říkat, že je to zjednodušení. Když budeme chtít být úplně na chlup tak bych dal do závorky ...promenne hvezdy (typu cefeid)...
Není o tolik složitější a při tom je to přesné. Takový důležitý objev si to IMHO zaslouží.
Jinak se Cefeidy pozorují dodnes, pokud pozorujeme cefeidu a supernovu Ia vniklou nabalováním materiálu obě v jedné galaxii, pak nám ta cefeida poslouží ke zpřesnění další příčky žebříku, zpřesňovat je stále co.

Ano ano! poznamka naprosto na miste! Dik
akorat asi budu muset poprosit nekoho z adminu, ted uz se nemuzu na edit textu dostat
(nebo ho nemuzu najit - jeste prozkoumam)

Edemski píše:Pěkný!!!
Na té skupinové fotce je Enstein? Vypadá to tak.

Presne tak velmi prestizni navstevy, probehly nekolikkrat..

Opraveno. Příspěvek se dá editovat jen 30 minut od odeslání, pak se automaticky zamyká a můžou jej editovat jen moderátoři nebo admin.