forum.kosmonautix.cz

No a pro informaci zde jsou detailní obrázky starých kormidel z hliníkové slitiny po jejich použití. Je na nich velmi dobře vidět celkový stupeň opotřebení ... na dvou místech dokonce chybí i kusy hliníkového žebra v jeho plné hloubce. Jen si nejsem 100% jistý, jestli je to skutečně odtavené, nebo došlo k ručnímu odlomení vzorku na zemi po přistání kvůli materiálovému rozboru.

V pohodě.
Jinak co se počasí týče, tak Vandenberg dokáže překvapit. U startu Jason-3 prý byla ještě větší. Pozorovatelé prý jen slyšeli hukot

Btw, nevím jestli to tu už zaznělo, ale SpX má momentálně dva zachráněné první stupně, stojící na dvou mořských přistávacích plošinách, ve dvou různých oceánech, směřující ke dvěma kosmodromům na dvou různých pobřežích USA.
Tomu říkám dobrá práce!

...a oba trošku nakřáplé, to je taky zajímavé
Je fajn že něco snesou

Zajímalo by mě, jestli po takovém tvrdším přistání k tomu stupni z hlediska znovupoužitelnosti a případné pěče budou přistupovat jinak než u nějaké "voňavky" z LZ-1

Pospíšil píše:Btw, nevím jestli to tu už zaznělo, ale SpX má momentálně dva zachráněné první stupně, stojící na dvou mořských přistávacích plošinách, ve dvou různých oceánech, směřující ke dvěma kosmodromům na dvou různých pobřežích USA.
Tomu říkám dobrá práce!

Co dobrá práce to je famózní výkon. Který by ještě před pár lety byl z kategorie pohádek .
Zaplať pánbůh že je to již realita.

Co je na tomto stupni "nakrapleho" ? Nezaregistroval jsem zadnou negativni zpravu. Pokud jde o crush-core tak to beru jako beznou vec a zaujalo hlavne to ze u BulgariaSatu byla pouzita prakticky kompletni moznost slisovani.

Ale jinak je crush-core vec s kterou se pocita, od toho tam je a pristani se lisi jen urovni stlaceni.

Nakřáplé:
Pokud vše dobře sleduji a chápu, nemělo by jít ani tak o tvrdost přistání (od toho máme deformační zóny v nohou), ale především o to čím si stupeň prošel při návratu, především atmosférou, ještě ve vzduchu. To že stupeň 29 má šejdrem nohy protože před dosednutím ustřelil mimo plošinu a na poslední chvíli to musel zhoupnout nad palubu ještě nutně nemusí znamenat, že je ve špatném stavu. Spíše jde o to, že profil návratu byl sám o sobe náročný.
V souvislosti s tím je malý zázrak, že když se ještě přidal ten problém těsně před dosednutím, že to takhle úžasně dopadlo.
Znalejší mě případně opraví / doplní.

Jasně, 29ka, která vynášela BulgariaSat má slisované deformační zóny, ale tady jde o to, jak má být nakřáplá 36ka, která vynášela včera Iridia.

Ohledně té "nakřápnutosti" měl RiMr možná na mysli to, že z videa přistávání stupně č. 36 (Iridium NEXT II) to vypadá, že motor byl vypnut ještě těsně nad plošinou a cca sekundu poté se nohy trochu "otřásly" po skutečném dosednutí. Faktem ale je, že takhle detailně jsem to u jiných přistání ještě neviděl, takže to může být zcela normální.

Tak jsem to myslel. Zdá se (z dostupných zdrojů), že přistání na bárkách je pro stupně jiný "záhul" než už skoro "znuděné" dokonalé sedání na LZ-1. A šlo mi tedy o to (spekuluju, samozřejmě), jestli stupně prodělávají stejnou péči pro případný relaunč, nebo jestli mají postupy které zohledňují náročnost návratu a tvrdost dosednutí. Nebo budou mít.
Je to takové žvatlání způsobené radostí z dvou úspěšných přistání, nic víc.