Diskuse, úvahy a spekulace o budoucnosti NASA

[Amper]

na aerospike jsem docela zvedavej. Tesil jsem se na Venture Star ale zase nic

Obecny dotaz - tusi nekdo jake je tepelne namahani, casova narocnost atd... pri aerobrakingu ? Pokud by se na Mars posilal (nebo zpet) nejaky naklad ktery by nebyl casove kriticky tak by se to prece dalo v pohode pouzit ne ?

Rikam si ze i pri pouziti nafukovaciho stitu by melo cenu si parkrat skrtnout o atmosferu s nerozbalenym nafukovacim, tim pribrzdit a po nekolikatem pruletu rozbalit nafukovacku a jit na pristani.

Kdyz mohlo MRO brzdit solarnima bateriema tak habitat by s tim nemohl mit zasadni problem

[AlesH]

Pokud dobře chápu princip aerospike (polootevřená tryska), tak to snad principiálně nemůže zvýšit efektivitu raket ani o 10%, což podle mne nestojí za to.

Aerobraking není problém. Z velmi eliptické oběžné dráhy se tak na nízkou kruhovou dá dostat poměrně rychle (týdny až měsíce) a "levně" (skoro žádná spotřeba paliva a ohřev by měl být přijatelný tak, aby se nemusel používat speciální tepelný štít, ale jen "odolnější konstrukce"). Aby to ale fungovalo, tak už musíme být na oběžné dráze.

Při příletu např. od Marsu musíme u Země dostatečně zpomalit "naráz" (při jediném průletu), abychom se zachytili alespoň na té výstředné dráze. K tomu je potřeba snížit rychlost minimálně cca o 1000 m/s. Pokud to (jednorázové, rychlé) brzdění uděláme aerodynamicky, tak se tomu pak říká "aerocapture".

Ten "aerocapture" manévr je zatím problém proto, že to vyžaduje extrémně přesné navedení do atmosféry (včetně manévrování v atmosféře), vyžaduje speciální tepelný štít (relativně těžký) a navíc je nutno extrémně přesně znát okamžitý stav atmosféry (má různou výškovou hustotu při různé sluneční aktivitě). Stačí drobná chyba a buď se nezachytíme (a odletíme od Země), nebo to přeženeme a rovnou padneme na zem (spíš ještě předtím shoříme). Ve skutečnosti "aerocapture" zatím nikdo nikdy prakticky nevyzkoušel (v kosmu). Přesto tento způsob považuji za perspektivní a jsem zvědav, jaký bude další vývoj.

[vombat]

Vícenásobně použitelný pevný tepelně-aerodynamický štít. Třeba alá raketoplán. Po brždění výměna vadných destiček za náhradní z trvalého habitatu. Nebo jiný pevný vícenásobně použitelný. Schopný výměny propáleného segmentu za nový ze zásob. Které by bili na oběžných drahách země marsu v podpůrných stanicích. Něco málo pro jistotu v habitatu ? Už sovětská kabina Merkur byla znovupoužitelná . Týkalo se to i štítu ? A nové americké lodě? stačili by na 2 kosmickou rychlost patřičně dymenzované současné štíty? Nebo to chce vývoj nového?Na těch obrázcích museli z něčeho vycházet. Jsou to oficiální návrhy NASA.

[Jardax]

Pokud dobře chápu princip aerospike (polootevřená tryska), tak to snad principiálně nemůže zvýšit efektivitu raket ani o 10%, což podle mne nestojí za to.

Ne, neni to tak jednoduche. Aerospike ma nekolik zasadnich vyhod, ktere se v souctu dost zasadne projevi na cene za vynesene kilo.
Pridavny zdvih indukovany atmosferickym tlakem, jednoducha a levna vyroba trysek, zadne slozite chlazene expanzni casti a automaticke (atmosfericke) prizpusobeni expanzniho pomeru od hladiny more az po vakuum...

[tomas]

Btw vombate, kde jsi sehnal ty obrázky? Já je mám doma jako výstřižky z časopisu starého 25 let. Mělo se jednat o společnou výpravu SSSR-USA na Mars s průletem kolem Venuše.

[Amper]

Ne, neni to tak jednoduche. Aerospike ma nekolik zasadnich vyhod, ktere se v souctu dost zasadne projevi na cene za vynesene kilo.
Pridavny zdvih indukovany atmosferickym tlakem, jednoducha a levna vyroba trysek, zadne slozite chlazene expanzni casti a automaticke (atmosfericke) prizpusobeni expanzniho pomeru od hladiny more az po vakuum...

JJ, kdysi jsem videl dokumet o X33 a rozebirali tam ze Aerospike je vhodny specialne pro SSTO prostredky. U normalnich stupnovych raket uz neni ten pomer tak vyhodny.

[vombat]

Mám časopis celí schovaný . Energia měla vynést dva planetolety USA SSSR. Ty se měli po startu spojit a vytvářet umělou tíži. Primitivní ale účinné! Měli využívat aerodynamické brždění to měla vyvinout NASA. V časopisu jsou fotky zkoušek štítu s lodí v hluché komoře,aerodynamickém tunelu teplotní profily atd. Proto mě zarazila odpověd že k obrázkům je daleko...Asi to stopli po pádu SSSR. Ale nebude to tak těžké když s tím počítali už tehdy. Myslím že s jaderným motorem. A vícenásobně použitelným modulem(dále jen rhronzův modul na počest vynálezce) by to mohl být dobrý projekt i ted.

Ještě k laciné cestě na LEO.Kromě supertechnologických vícenásobně použitelných projektů. Je možná přesně opačná cesta. Vyvinout lacino nosič na jedno použití kdy po dosažení LEO by se z nosiče nedalo použít už nic k ničemu. Tak laciný materiál práce kvalita atd. Tak laciná doprava na LEO. Tuším firma Bae málem takovou raketu dokončila dokonce jí vyvinutý motor pro první stupen patří k největším a nejsilnějším...Také jistá německá firma po válce vyvíjela svazky levných motorků které se měli spojovat do levného nosiče na míru. Udajně klacky pod nohy z východu i západu vedli k nezdaru...

Principiálně tento koncept nepřináší nové technologie využitelné i jinde (nové supr svařování atd) Možná proto se do tohoto konceptu neinvestuje. Každopádně i tu je na co navazovat. Nejde o plané spekulace. Levnou cestu do vesmíru nám tedy nemusí přinést supr projekt naší oblíbené firmy Ale sfušovaný nekvalitní laciný kosmohadrník!

Na obrázky jsem už jednou odpovídal.Do jakéhokoli vyhledavače zadat google obrázky. Potom téma např:lunar lander. Nebo autora Chris Foss. A kuk .Tak ještě moderní verze aerobrake.

[Dugi]

Proč jsi vložil ten obrázek zase do nového příspěvku? Předtím jsi ho měl v tom příspěvku s textem a ukazovalo se to správně.

[vombat]

Jj ale text tam byl dvakrát.Někdy to jde dobře a někdy to blbne. Taky si všimni že mám na začátku půl odkazu na obrázek a je mi záhadou jak se tam zjevil...Ale hlavně že to nějak de.PS na tom webu kde jsou články kdosi prosil o pomoc že se nemůže vůbec přihlásit do fora . Psal do diskuze pod článek. Bohužel nevím který. Tak já to mám ještě zlatý.

[Samo]

Použitie SLS s aktuálnou konštrukciou z isogrid panelov pre ekonomickosť letu k Marsu síce nedáva zmysel ale ak by sa zmenil postup výroby z doslova vystrúhaním na 3D tlač (keď už nasa chce všetko tlačiť ) tak by sa ušetrením cca. 60% materiálu dalo celkom dobre ušetriť, ale asi to moc v blízkej budúcnosti reálne nebude.