forum.kosmonautix.cz

Je vzdy moc zajimave, poznat nejake nove souvislosti a vztahy v tematech notoricky znamych vsem,
snad i nekterym lidem, kteri se bezne o vesmir nezajimaji, ale pri vysloveni jmena/nazvu maji "neco"
v povedomi. Mozna se pletu, ale myslim si, ze na seznam takovych terminu patri Messieruv katalog.
Takze jak to vlastne cele vznikalo?

Charles Messier's Catalog of Nebulae and Star Cluster
http://messier.seds.org/xtra/history/m-cat.html
http://www.astronom.cz/deavi/Messieruvkatalog.htm

Charles Messier vubec nepatral po mlhovinach, ci hvezdokupach. To, co ho zajimalo, byly komety.
Ve sve dobe patril mezi nejuspesnejsi lovce techto objektu. Za zminku stoji rodinne pomery, ktere se
v te dobe natolik lisily od dnesnich, ze nam to cele prijde az neuveritelne, byt slo o vicemene o beznou
situaci. Pochazel z rodiny 12 deti (byl treti nejmladsi), ale polovina sourozencu zemrela, v roce 1741
i jeho otec. Zajimave jsou okolnosti, ktere ho privedly k astronomii. Jeho zajem probudilo pozorovani
"sestiocase" komety v r. 1744 a zatmeni Slunce 25. cervence 1748.
http://en.wikipedia.org/wiki/C/1743_X1
katalog slun. zatmeni v 18. stoleti:
http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_so ... th_century



Kdyz se jako jednadvacetilety prestehoval v roce 1751 do Parize a stal se pomocnikem astronoma
Nicolase Delisleho, bylo znamo neco kolem 50 komet. V dalsich letech jich Messier objevil pres 20
(z toho 15 uplne novych).
Za nejaky cas postoupil z funkce zapisovatele do profese pozorovatele. Katalog nemel primarne roli
soupisu mlhovin a hvezdokup, ale mel byt jakymsi "pruvodcem", umoznujicim rozpoznat dynamicky
se pohybujici kometu od statickych (zovialne receno podobnych fleku) objektu a tim usnadnit pozorovani
lovcu komet.
Katalog mlhovin vznikal udajne celkem spontanne. Poradi objektu nerespektuje polohu objektu na nebi,
jde ciste o poradi, v jakem Messier dane ukazy pozioroval a zaznamenaval. Prvni - a dnes uz vime, jak
uzasny objekt - Krabi mlhovinu (http://cs.wikipedia.org/wiki/Krab%C3%AD_mlhovina), hned nasledovala
kulova hvezdokupa ve Vodnari, protoze v tech mistech patral po Halleyove komete.
Az od roku 1764 se zacal intenzivne zabyvat studiem mlhovin, prvni ucelenejsi soupis vysel v roce 1771.



Pred par dny - v noci na 12. zari ubehlo celych 255 let od okamziku, kdy uvidel na obloze prvni polozku
dnes uz slavneho - a stale pouzivaneho katalogu - a rozhodl se ji zanest do zapisu. Psal se rok 1758.
Dnesni soupis objektu cini rovnych 110.

Charles Messier (1730 - 1817)
http://en.wikipedia.org/wiki/Charles_Messier

krasne vyroci Gratulace nejvetsi!
Čistá euforie. Astrofyzik Jiří Grygar k narozeninám okusil stav beztíže
http://technet.idnes.cz/grygar-ve-stavu ... =wallpaper

http://www.aboutalberteinstein.com/albert-einstein/

Astronom George Van Biesbroeck sleduje Mars na observatoři Yerkes (1925)

Další zásobovací mise k ISS má název ATV-5 "George Lemaitre"

Po Albertu Einsteinovi se konečně dočkal i další génius kosmologie ,která jako obor nebyla ještě
v jeho dobách vůbec samostatne rozvinutá. Trvalo jí to ještě mnoho desítek let, než si jako
samostatna disciplína vybojovala své místo na poli výzkumu vesmíru. Tento pozoruhodný pán
si uvědomoval nutnost brát vážně myšlenku Velkého třesku a tzv. "Prapůvodního atomu", ze
kterého povstal celý náš prostoročas, v dobách, kdy samotný pan Einstein radikálně odmítal
přijmout dynamiku vesmíru a celý ho považoval za statický, věčný a neměnný - dokonce neváhal
začlenit do svých jinak elegantních rovnic umělý prvek tzv. kosmologické konstanty, jež mu
umožňovala se matematicky čistou formou vyhnout faktoru dynamiky kosmického prostoru (záměrně
nepíši slovo "expanze", protože z rovnic vycházela jako možná jak expanze, tak kontrakce vesmíru).
Ani znovuoživení kosmologické konstanty (v úplně jiných souvislostech) v moderní kosmologii
(gravitační repulze temné energie) neznamenala "napravení" tohoto Einsteinova největšího životního
omylu (jak nám s oblibou tvrdí mnoho současných internetových stránek).

A rozhodně stojí za zmínku, že v případě Lamaitra (v transkripci je uváděno "a" i "e") šlo o vyjímečné
propojení jak geniálního teoretika, tak duchovního. To se vskutku moc nevidí...

Monseigneur Georges Henri Joseph Édouard Lemaître
http://en.wikipedia.org/wiki/Georges_Lema%C3%AEtre

Z internetu jsem si onehdá stáhnul video s přednáškou pana Grygara o poznání Velkého třesku. Udělal jsem si z toho DVD a opbčas si ho pustím. Georgi Lemaitrovi a jeho vizím se tam věnuje docela podrobně.
Problém je, že zdrojové video té přednášky nemůžu nikde najít, rád bych ho sem linknul. A nahrávat někam DVD se mi tedy moc nechce.

Dugi : Jasně, to je zbytečně pracné a časově náročné, ale prosím, jestli na link
někde natrefíš, postni ho sem. Díky.

Ha, mám to! Přeju příjemné sledování, je to fakt strašně krásně podané!

Skvělé! Úžasné video, jedno ze stěžejnich na CS Youtube, skvělé, že si to sem nahodil!
Ech, no přesně, jak píšeš - tak jako je pan Grygar chopen předávat ty nejširší informací i z těch
nejnáročnějších vědeckých disciplin pochopitelnou, zajímavou a mnohdy i vtipnou formou, tak to
neumí snad nikdo. To je obrovský dar.

Tak dnes jsem měl volné odpoledne a jal se půl hoďky brouzdat Miladou Horákovou (volno).
Samozřejme, že moje první cesta vedla do knihkupectví na Strossu a zjistit, jestli
uz vyšlo http://www.argo.cz/knihy/183410/cykly-casu/, a pakliže ne, jen zahlásit ať mi brnknou
(což už dlouho funguje - dámy v knihkupectví jsou úžasné - a pana Penrosea ještě zmíním!).
Nicméně jsem si vzpomněl na celkem nedávno avízovanou práci pana Kleczeka (Už jsem se o ni
zmiňoval i zde). Jde o multimediální balíček DVD + kniha, kde u něj poprvé vychází kniha jako
doprovodné medium DVD (ale dá se číst i samostatně, dokonce je doplněná o další informace).

Josip Kleczek
http://cs.wikipedia.org/wiki/Josip_Kleczek

To je prostě neuvěřitelné, jak může být 90-letý člověk vitální. Nahodím i dva linky rozhovoru s ním,
sledovat ho je opravdu zážitek. Jak se nám pomalu (ale jistě) blíží vánoce, berte to i jako typ pro
zajímavý dárek pro vaše blízké - nutná úroveň vědomostí pro orientaci je pouze středoškolská,
takže není důvod se bát, ze lidi zahltíte komplikovanými informacemi. DVD jsem zatím neviděl,
knihu si prolítl s vědomím, že i kdyby tam nebylo nic nového, jednak chci pana Kleczeka podpořit,
a jednak tohle ve sbírce nemůže chybět...
Nicméně při listování a náhodném otevírání jsem hned narazil na téma, kterým se teď zabývám,
a to je poloha slunečního systému v Galaxii, směr, kterým se pohybuje relativně k naší obloze (Apex),
momentální směr rotace Země kolem Slunce, opět relativně k polohám viditelných nebeských objektů.
Zkrátka myslím, ze všichni tam najdou něco zajímavého.

JOSIP KLECZEK: TOULKY VESMÍREM
http://www.aldebaran.cz/produkty/toulky/

Toulky Vesmírem
http://www.kosmas.cz/knihy/184331/toulky-vesmirem/

Hlubinami vesmíru s doc. Josipem Kleczkem: Slunce+zivot ve vesmiru
http://tvnoe.tbsystem.cz/index.php?cs/v ... /hve_a0033
http://tvnoe.tbsystem.cz/index.php?cs/v ... 4_kleczek2

http://www.astro.cz/clanek/5629

Takhle přesně je zapálený ve svých 90 letech!!