forum.kosmonautix.cz

podľa mňa ho za vztlakové teleso považovať treba.
Pri tomto pokuse sa síce užitočný vztlak nevytváral (IMHO skôr len nevyužíval - alebo málo), ale pri reálnom nasadení bude chovanie, ktoré možno popísať v pojmoch vztlaku a vztlakových síl, tvoriť podstatnú časť dráhy v atmosfére. Totiž akonáhle nie je prúdenie presne kolmé na obtekaný povrchu, či všeobecne na osu obtekaného telesa, je možné pôsobiace sily rozdeliť na odpor v troch osách a vztlak (opäť v troch osách). Ich vzájomný pomer môže byť samozrejme rôzny.

Pri kozmických aparátoch je to (napodiv) až prekvapivo jednoduché - čistý "bezvztlakový" zostup riadený len odporom atmosféry má dokonca aj presné pomenovanie: balistický zostup...

K "trafeniu sa" - počítaš a uvažuješ zhruba správne, ale ruský bombardér nemá pri určovaní bodu odhodenia k dispozícii tak presný profil tlaku, teploty a vetra ako má (môže mať) k dispozícii starship pred štartom.

Další dva body, kde nelze souhlasit s Alchykovým rozborem, se týkají jeho pochybnosti o velmi přesně řízeném pádu na cíl a horizontální složce rychlosti. druhou nepravdou je tvrzení o absenci pokusu o aktivní ovlivňování velikosti odporu pohybem klapek. Obě tvrzení jsou přinejmenším "velmi sporná". Stačí si znovu pustit oba SpX záznamy z letu.

Během motorického stoupání SN8 do 12,5 km odletěl taky několik km SV nad moře. Po vypnutí posledního Raptoru (#42) byla veškerá stabilita a řízení obrovského tělesa cca 17 x 50 m o váze cca 200 tun téměř výhradně na 4 aerodynamických plochách, nezávisle vychylovaných elektromotory. Tyto plochy dokázaly:
1) udržet stabilní téměř vodorovnou polohu SN8 během pádu v rozsahu výšek cca 12,5 - 0,6 km AGL při rychlostech 0 ~ 100 m/s
2) aktivní změnou polohy vyvolat vodorovnou složku volného pádu a to tak, že po kontrole účinnosti řídicích ploch přesně navedly SN8 několik km horizontálně na přistávací plochu s přesností jednotek metrů.
3) aktivně vylučovat snos větru různých rychlostí a zřejmě i různých směru ve výškách 12,5 -0,6 km
A to vše zcela autonomně, bez aktivního řízení pilotem na palubě, nebo na zemi.

Skutečně nerozumím tomu o co přesně se Alchymista snaží, jestli jeho cílem je tento první a na 95% úspěšný výškový testovací let se třemi metalox FFSC motory nějak pomluvit, snížit jeho význam, úspěšnost nebo unikátnost...
Takovou reakci bych očekával spíš od někoho jiného.

Alchymista píše: 10.12.2020 23:28
Pri tomto pokuse sa síce užitočný vztlak nevytváral (IMHO skôr len nevyužíval - alebo málo), ale pri reálnom nasadení bude chovanie, ktoré možno popísať v pojmoch vztlaku a vztlakových síl, tvoriť podstatnú časť dráhy v atmosfére. Totiž akonáhle nie je prúdenie presne kolmé na obtekaný povrchu, či všeobecne na osu obtekaného telesa, je možné pôsobiace sily rozdeliť na odpor v troch osách a vztlak (opäť v troch osách). Ich vzájomný pomer môže byť samozrejme rôzny.

Áno o veď o tom hovorím, pri tejto poslednej fáze letu sa to za vztlakové teleso považovať nedá a ten typ zostupu reálne overený extra nebol až na modelík NASA z 50tych rokov vo veternom tuneli. Pri vstupe do atmosféry to bude Starship pod úhlom 60 stupňoch voči dráhe letu teda áno, vtedy to vztlakové teleso bude. Ako celok sa to nedá sa to považovať za čisto vztlakové teleso keď sa to správa v dvoch režimoch. Prvý stupeň Falconu je podobne dvojfázový, vstupuje do atmosféry pod úhlom 20 stupňov a potom pristáva vertikálne čisto motoricky. Je pokladaný za vztlakové teleso? Pokiaľ viem tiež nie.

Edit:
Čo sa týka podmienok, môže a nemusí, nemáme krištáľovú guľu ani my ani SpaceX, podmienky budú poznať zhruba, v rámci istých medzí a Starship sa podľa vlastnej senzoriky aj riadi, no aj tak nemyslím že predpoveď by pri takom telese ako Starship postačovala na presnosť 5-10m pasívne len navedením na dráhu.

Pospíšil - V žiadnom bode som neuviedol nič, čo by význam letu znižovalo. Že niekomu naruším predstavy...
Aktívne riadenie veľkosti celkového odporu na žiadnom zázname nie je vidno - na väčšine je vidieť vždy len jedno z dvojice kormidiel/riadiacich plôch.
Takže nie je možné odlíšiť riadenie stability a smeru od zmien celkového odporu a rýchlosti zostupu.

Samo - v každom bode dráhy vlacového objektu v priestore môžeš priradiť aj priestorovú orientáciu objektu. Akonáhle nie je osa valca dotyčnicou k dráhe v danom bode alebo presne kolmá na dráhu, vzniká vztlak.

Alchymista píše: 10.12.2020 23:52 V žiadnom bode som neuviedol nič, čo by význam letu znižovalo.

A co je toto?

Alchymista píše: 10.12.2020 21:06 S prvými dvomi prvenstvami, ktoré uvádza jirka4000 je to prinajmenšom "veľmi sporné".
...
Ďalšia vec - nakoľko bola motorická (výstupná) časť dráhy rozpočítaná a riadená tak, aby v následnom bezmotorovom páde padal stroj tak, aby dopadol kam dopadol ...

Prostě se neshodneme, každý posuzujeme tento testovací let trochu jinou optikou.
Ty říkáš něco ve smyslu: v podstatě nic nového, nic moc extra nepředvedli.
Druhá skupina, kam se počítám i já, říká: je to inovativní, unikátní, mnoho nových řešení a prvenství, velmi úspěšný výsledek testu.

Btw, nevím jestli’s to zachytil, ale i ten slizký Bezos jim pogratuloval.

Bol výstup presne vertikálny, "náhodný" alebo "riadený" do nejakého výpočtového bodu začiatku zostupu? Ak bol riadený do výpočtového bodu - kedy a ako bol tento bod určený?

Alchymista píše: 11.12.2020 0:02 Bol výstup presne vertikálny, "náhodný" alebo "riadený" do nejakého výpočtového bodu začiatku zostupu? Ak bol riadený do výpočtového bodu - kedy a ako bol tento bod určený?

Sorry, ale už začínáš silně trollit. Víš moc dobře, že tyto parametry letu nikdo kromě SpX zatím nezná. Máme jen velmi základní údaje a několik videí.

Kdo si to přál vidět trosky, že tam žádné nevidí?
Tady je videjko: https://twitter.com/spacepadreisle/stat ... 18850?s=21

A ještě fotka:

Pospíšil píše: 11.12.2020 0:10 Sorry, ale už začínáš silně trollit.

Prepáč, snažím sa veci posudzovať ako technik. Nadšené híkanie prenechávam iným.