forum.kosmonautix.cz

Pro srovnání ITER - jaderná fúze, se očekávají nyní celkové náklady 20 miliard USD a taky se to táhne.

hledal jsem a našel tady
https://everydayastronaut.com/artemis-vs-apollo/
(ze září roku 2020)
The Apollo program cost about $28 billion between 1961 and 1973 according to a very thorough report by the Planetary Society; in today’s money that’s about $283 billion.

Bohužel u těch nákladů je ještě jeden problém, když dáváš málo mnoho let po sobě, tak se to nedá srovnat s tím, když ty peníze vydáváš více v kratší době. Tím časem a pomalým postupem ty náklady stoupají více...

Pospíšil píše: 6.12.2024 13:24

Hawk píše: 6.12.2024 13:04

Pospíšil píše: 6.12.2024 11:12 Otázka k diskusi: Je takto vedený program, ve 21. století, v největší kosmické agentuře světa, nadále životaschopný a životahodný?

A neni to i tim to, ze SLS je tezky nosic a je to statni projekt, a v porovnani s obdobnymi projekty v minulosti(Saturn, STS) je podfinancovany?

Cože? Podfinancovaný?

Orion:
2006 - 2023 : 29,44 mld USD (přepočteno na hodnotu $ 2024)
2 lety

SLS:
2011 - 2023 : 32,005 mld USD (přepočteno na hodnotu $ 2024)
1 let (!)

Plus horní stupeň EUS - Exploration Upper Stage:
2016 - 2023 : 3,127 mld USD (přepočteno na hodnotu $ 2024)


Suma sumárum, když to nahrubo a zaokrouhleně sečteme, nějakých bratru 64 miliard USD !
To je podle vás podfinancovaný program?


Ukažte mi jiný civilní program v USA, jehož vývojová fáze trvá tak dlouho a stojí tolik $$

Ta cisla vypadaji impozantne na prvni pohled, na druhy pohled jsou rozlozena do dlouheho casoveho obdobi.

Naproti tomu treba STS byl zahajen v roce 1972 a v roce 1979 se uz letelo Columbii na LEO.

todtv píše: 6.12.2024 13:35 Pro srovnání ITER - jaderná fúze, se očekávají nyní celkové náklady 20 miliard USD a taky se to táhne.

OK, ale to je zcela nová technologie přece. Orion i SLS vychází z minulosti, minimum větších inovací, Apollo na steroidech a sbiraniko komponent z STS.
Jak už tu bylo mnohokrát řečeno a napsáno: byl a je to hlavně job program pro politiky za posledních 20 let.
NASA má dělat výzkum, vývoj, objevovat nepoznané, posouvat hranice, ne být dojnou krávou pro 300 firem a firmiček rozesetých pro celých USA po dobu 50 let.

Hawk píše: 6.12.2024 13:38 Naproti tomu treba STS byl zahajen v roce 1972 a v roce 1979 se uz letelo Columbii na LEO.

1981...

Andy píše: 6.12.2024 13:48

Hawk píše: 6.12.2024 13:38 Naproti tomu treba STS byl zahajen v roce 1972 a v roce 1979 se uz letelo Columbii na LEO.

1981...

Pardon, byl predan

"Prvním exemplářem, určeným pro lety do vesmíru, byl raketoplán Columbia (OV-102). Ten byl předán NASA 8. března 1979 "
https://cs.wikipedia.org/wiki/Space_Shuttle

Pospíšil píše: 6.12.2024 13:40

todtv píše: 6.12.2024 13:35 Pro srovnání ITER - jaderná fúze, se očekávají nyní celkové náklady 20 miliard USD a taky se to táhne.

OK, ale to je zcela nová technologie přece. Orion i SLS vychází z minulosti, minimum větších inovací, Apollo na steroidech a sbiraniko komponent z STS.
Jak už tu bylo mnohokrát řečeno a napsáno: byl a je to hlavně job program pro politiky za posledních 20 let.
NASA má dělat výzkum, vývoj, objevovat nepoznané, posouvat hranice, ne být dojnou krávou pro 300 firem a firmiček rozesetých pro celých USA po dobu 50 let.

Ten ITER v tomto ovšem kritizuji, si pamatuji začátky. Kdyby to tehdy udělali jako NASA se zapojením soukromníků, tak bychom byli dále, ale to je offtopic.

jakubv píše: 6.12.2024 13:32 SLS/Orion je dál a ready pro to, aby se do něj posadili lidé, což u SH/SS ještě chvíli nebude....

Tohle je hodně diskutabilní. HLS bude ready na lety s posádkou do pár let, takže přinejlepším jeden dva lety SLS. Plus doufejme, že A2 dopadne dobře, z toho jejich rozhodnutí dát A2 s neotestovaným tepelným štítem nemam vůbec dobrej pocit.

Malky píše: 6.12.2024 16:55doufejme, že A2 dopadne dobře, z toho jejich rozhodnutí dát A2 s neotestovaným tepelným štítem nemam vůbec dobrej pocit.

Tepelný štít byl otestovaný při misi Artemis I. Pro misi Artemis II se pouze mění návratový profil, aby byl podobnější návratové trajektorii Apolla. Bude tedy s kratším manévrem skip entry. Díky tomu bude odstraněna hlavní příčina praskání a odlamování Avcoatu. Vznik plynů uvnitř Avcoatu při degradaci zahříváním byl při Artemis I paradoxně způsoben nižší rychlostí při dlouhém manévru skip entry v kombinaci s nedostatečnou propustností řady bloků Avcoatu. Tepelný štít byl v letošním roce testován při vysokém ohřevu a odtavoval se správně, ale menší zahřátí při Artemis I zpomalilo zuhelnatění a odtavování, zároveň však umožnilo tvorbu plynů. Tyto plyny pak vytvářely vnitřní tlak způsobující praskání a odlamování kusů Avcoatu.
Na tom se shodla vyšetřovací komise i nezávislý přezkumný tým. Rozhodnutí o pokračování v přípravě Artemis II bylo jednomyslné, dobrý pocit z výsledků vyšetřování má i posádka.

Byl otestován a ukázalo se, že nefunguje. Byly provedeny změny a ty otestovány nebyly. Otestovány budou až při misi A2 - s posádkou.