forum.kosmonautix.cz

laik píše: 10.12.2020 13:36 Nemám však zájem se dále zaplétat a případně nechat školit. Jen jsem chtěl reagovat na reakci na výše zmíněný příspěvek. Vlastně je mi to jedno.

To je škoda, protože tvá úvaha o tomto jevu není fyzikálně správná a dobrovolně chceš zůstat v omylu.

Buď konkrétní.

V čem konkrétní?
Píšeš, že nemáš zájem se dále zaplétat a nechat školit a že je ti to vlastně jedno.
Já píšu, že je to škoda, že se nechceš dobrat správné představy o fyzikální podstatě toho letu / volného pádu. To je celé.

SS by za volného pádu neustále zrychloval až do zapálení motorů, jak píšeš, pouze v případě pohybu ve vakuu.
Protože ale padal v atmosféře, tak byl jeho pád brzděný odporem vzduchu a po nějaké době se rychlost pádu ustálila na tzv. mezní rychlosti.
Tato mezní rychlost je, jak už jsem 2x vysvětloval, přímo závislá na velikosti plochy/kolmého průřezu, kterou je těleso natočeno vůči proudu vzduchu.
Pokud bude tato plocha malá (kruhový průřez v případě pádu rakety svisle), bude tato mezní rychlost větší, než kdyby těleso bylo natočeno větší plochou (v tomto případě podélný průřez válce SS + plocha 4 klapek).
Dalším vlivem na velikost mezní rychlosti je tvarový součinitel odporu. Kolmá deska stejné plochy má samozřejmě větší odpor, než kapkovité těleso stejného průřezu(čelní plochy).

Tak mě pouč. Hádám, že mi vidíš do hlavy, když víš, čemu nerozumím.

V čase 7:25 asi odlétávají copv.

laik píše: 10.12.2020 13:57 Tak mě pouč. Hádám, že mi vidíš do hlavy, když víš, čemu nerozumím.

Viz můj doplněný předchozí příspěvek.

Ještě si dovolím přidat vzoreček pro mezní rychlost volného pádu: vm = sqrt(2*m*g / C*S*rho)

Kde:
sqrt - druhá odmocnina
m - hmotnost tělesa
g - tíhové zrychlení
C - tvarový koeficient odporu prostředí
S - obsah příčného řezu tělesa kolmého ke směru rychlosti
rho - hustota prostředí

Šikovnej. Teď mi řekni, kde jsem to popřel.

Mimochodem zpětně editovat svoje příspěvky není férová diskuse.

laik píše: 10.12.2020 14:12 Šikovnej. Teď mi řekni, kde jsem to popřel.

Nechci se zbytečně opakovat. Prosím, přečti si znovu mé poslední 3 příspěvky.

laik píše: 10.12.2020 14:12 Mimochodem zpětně editovat svoje příspěvky není férová diskuse.

1) Editace vlastních příspěvků není proti pravidlům tohoto fóra.
2) Doplnil jsem podrobnější vysvětlení do svého předchozího příspěvku, abych ti to více objasnil.
Netušil jsem, že mezitím napíšeš další příspěvek.

Souhlasím s Mirkem (a dalšími) v názoru, že SN8 při klesání "snížila svoji rychlost aerodynamicky plochým pádem". Zkoušel jsem si to sám nasimulovat (např. na své stránce https://mek.kosmo.cz/zaklady/sim.htm ) a jednoznačně je to tak, že i když Starship začíná ve 12,5 km padat z nulové rychlosti, tak velmi rychle získá rychlost přes 100 m/s cca ve výšce 10 km (i když už padá "naplocho", protože vzduch je ještě řídký). Jak ale padá dál, rychlost klesání se začne snižovat a klesne až pod 80 m/s (cca ve výšce 3 km) a pořád se snižuje (jak kolem houstne vzduch).

Laikův odhad, že Starship SN8 při plochém klesání "stále jen zvyšoval rychlost" (nebo že "aerodynamicky nikdy nesnížil rychlost"), tedy není správný a neodpovídá realitě.

Ukaž mi, kde popírám tu rovnici.

Alešovi děkuju za věcnou informaci. Přiznávám svůj omyl.