forum.kosmonautix.cz

Ano, bude to tak ku dvom stovkám - okolo 50-60 úspešných i menej úspešných družíc, zhruba raz toľko rôznych horných, preletových a urýchľovacích stupňov - a ťažko určiteľné množstvo trosiek, napríklad aj z neúspešnej kometárnej sondy CONTOUR, ktorá sa rozpadla najmenej na tri časti.
Proti niekoľkým desaťtisícom objektov na okolozemskej orbite je to ale máličko.

Vo vlákne srandičky sme sa venovali 1. stupňu FH.
Prenesiem to sem.
1. stupeň FH
1xF9 a dva prídavné bloky

Moja otázka je, čo je prosím Vás toto

A ešte lepší záber

Aký to má názov, ako sa to volá?




Ja to nazývam 1. stupeň FH.

Já tomu říkám centrální stupeň. Je to podle mne nejlepší řešení - dva postranní stupně, centrální stupeň a horní stupeň.

Keď už to nemôžem nazvať 1. stupeň, tak si myslím jadro 1. stupňa

Já si myslím, že si to každý vlastně může nazvat jak chce. Na let samotné rakety to nebude mít žádný vliv
Důležité je, abychom si rozuměli

Je to 1. stupen. Jde o pouziti.
Centralni F9 (da-li se to takto zjednodusit) je vlastni core, tedy 1. stupen, 2. stupen a naklad, pripadne urychlovaci (horni) stupen, postranni F9 jsou jenom jednoucelove boostery.
Je uplne jedno, ze se technicky jedna o F9 ve vsech trech ripadech, pouziti je takovehle.
Stejna situace byla u SRB - v ramci STS to byl booster, v ramci mise Orion to byl 1. stupen.

Dobrý den
Zajímalo by mě - tedy z pohledu absolutního laika - co omezuje rychlost kosmických lodí ve vesmíru. Už jsem se několikrát setkal s termínem "nejrychlejší lidmi vytvořené těleso ve vesmíru," nebo rozdílnými údaji o rychlostech sond. Ve vesmíru ale není žádná atmosféra, která by pohyb brzdila. Proč nejsou tedy všechny "stejně" rychlé? Vždyť je to jen otázka času, v závislosti na pohonu, než těleso dané rychlosti dosáhne.
Děkuji za vysvětlení.

Innominateus píše:Dobrý den
Zajímalo by mě - tedy z pohledu absolutního laika - co omezuje rychlost kosmických lodí ve vesmíru. Už jsem se několikrát setkal s termínem "nejrychlejší lidmi vytvořené těleso ve vesmíru," nebo rozdílnými údaji o rychlostech sond. Ve vesmíru ale není žádná atmosféra, která by pohyb brzdila. Proč nejsou tedy všechny "stejně" rychlé? Vždyť je to jen otázka času, v závislosti na pohonu, než těleso dané rychlosti dosáhne.
Děkuji za vysvětlení.

Ahoj, vítej na našem fóru. Máš pravdu v tom, že ve vesmíru není žádná atmosféra a tudíž tělesa nejsou brzděna třením. Rozdílná rychlost sond je dána jednoduše tím, že jsou urychleny každá jinak. Má-li např. rychlost 7,9 km/s, dosáhla tzv. první kosmické rychlosti a udrží se na oběžné dráze Země. Nic jí tam nebrzdí, jak říkáš, a tak může stále obíhat planetu. Pokud ale sonda použije raketový motor, aby ještě více zrychlila, její rychlost se zvýší a pořád jí nic nebrzdí. Má tedy rychlost vyšší než 7,9 km/s. Pokud má dostatek paliva, může dosáhnout rychlosti 11,2 km/s, což je druhá kosmická rychlost, která je potřebná k úniku ze sféry gravitačního vlivu Země. Zrychlíš-li sondu ještě víc, bude mít ještě větší rychlost. A tak dále. Proto mohou mít tělesa ve vesmíru různé rychlosti. Záleží jakou rychlost jim raketa udělí.

Wopat píše:.... Proto mohou mít tělesa ve vesmíru různé rychlosti. Záleží jakou rychlost jim raketa udělí.

Ještě bych doplnil Wopata, že vyšší rychlost může potom sonda nabrat pomocí tzv "gravitačního praku".
To se provádí tak, že letící sondu vhodně nasměruješ k nějakému hmotnému tělesu, třeba planetě, kolem které proletí v relativně malé vzdálenosti a obě tělesa si "předají část vlastní hybnosti". Protože je ale rozdíl v hmotnostech sondy a planety obrovský, projeví se to jen na sondě jejím urychlením a změnou směru letu. S planetou to prakticky nijak nepohne. Viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Gravita%C ... an%C3%A9vr
Pokud takových blízkých průletů kolem planet = gravitačních praků absolvuje sonda několik za sebou, dokáže se urychlit na velmi vysoké rychlosti vůči Slunci, které bychom jinak samotnou raketou nedosáhli.

Děkuji vám oběma
Chápu to tedy dobře, že určité cílové rychlosti (nějaké náhodné číslo), může ve vesmíru dosáhnout každé těleso vybavené pohonem a liší se jen doba, než rychlosti dosáhne, v závislosti na zmíněném pohonu? Tedy že druh pohonu neovlivňuje maximální dosažitelnou rychlost?