Starship SN8 v Texasu

[Pospíšil]

Kam to celé zmizelo? Vidím tam jen špičku, ale žádné další pláty kovu nebo něco takového.

Tady to máš v celé parádě.

[Squierik]

Kvalita informace o tomto testu v českých denících je dána jejich titulkem na téma "Prototyp rakety SpaceX se při přistání roztrhl". Jednak ten titulek neříká pravdu jednak ti hloupí presstituti zcela ignorují řadu prvenství, kterých při tomto testu SpaceX dosáhl zřejmě proto, že vůbec nerozumí tomu, o čem píší. Ale shrňme si mezi sebou ta prvenství, která test přinesl:

Úspěšné ověření nové koncepce brždění a řízení v atmosféře při sestupu břichem rakety napřed.
Úspěšné ověření koncepce ovládacích ploch a řídícího softwaru pro řízení sestupu atmosférou.
První praktické použití více metanových motorů v raketě.
První restart metanových motorů při letu.
První a přesné navedení nevé rakety SS na přistání.

Prosím doplňte další prvenství, která tento test přinesl!

Jirka4000

Dovolím si nesúhlasiť hneď s prvým bodom. Faktom je, že pri tomto teste Starship ani chvíľu nebrzdil telom (nespomaľoval je lepší termín). Do voľného pádu prešiel z rýchlosti 0.

[VitVymola]

No tak rozhodně brzdil během toho pádu.

[Pospíšil]

shrňme si mezi sebou ta prvenství, která test přinesl:
...
Úspěšné ověření nové koncepce brždění a řízení v atmosféře při sestupu břichem rakety napřed.

Dovolím si nesúhlasiť hneď s prvým bodom. Faktom je, že pri tomto teste Starship ani chvíľu nebrzdil telom (nespomaľoval je lepší termín). Do voľného pádu prešiel z rýchlosti 0.

No nevím jak chápeš rovnici pro výpočet maximální rychlosti volného pádu v atmosféře, ale kdyby nebrzdil odporem vzduchu přes maximální podélný profil SS, ale třeba pouze plochou příčního průřezu, tak by dosáhl mnohem větší rychlosti před brzdicím zážehem.
Konečná rychlost volného pádu je závislá na vyrovnání působení sil gravitace a odporu vzduch, který je přímo závislý na vztažné ploše a tvarovém součiniteli odporu vzduchu daného tělesa.
Dám ti příklad: když parašutista za volného pádu padá ve stabilní prsní poloze - roztaženým tělem rovnoběžně se zemí, jeho vertikální rychlost se ustálí kolem 50 m/s. Pokud padá střemhlav - nataženým tělem kolmo k zemi, jeho čelní plocha vůči proudu vzduchu se radikálně zmenší a padá kolem 100 m/s.

[laik]

Já radoslavovu zprávu pochopil jako "Starship aerodynamicky nesnižovala rychlost" a tím souhlasím. Přešla z nuly do pádu a její rychlost nejspíše rostla až do zážehu motorů.

Na rozdíl od situace, kdy by přiletěla pekelně rychle a pomocí křídel (hehe) rychlost snižovala.

Nejsem však kovanej v aerodynamice a podobných tématech.

[Pospíšil]

Ne, nesouhlasím.
SS zrychloval ve volním pádu z v = 0 na hodnotu vmax, která byla nižší, než kdyby padal svisle - měl menší odpor vzduchu.

Konečná rychlost volného pádu je přímo závislá na ploše, kterou těleso v atmosféře klade odpor.
Druhým parametrem je koeficient odporu tělesa, který je závislý na tvaru tělesa vůči proudu vzduchu.
Třetím vlivem je třecí odpor (vliv drsnosti povrchu), který v tomto případě zanedbáme.

[laik]

Nicméně rychlost díky křídlům (hehe) nejspíše ani jednou neklesla.

[Peter]

Opravme to na formulaci, ze Starship dosahl pri padu mensi maximalni rychlosti nez pri volnem padu spickou nebo motorovou sekci napred.
A hlavne padala stabilne.

Priklad s parasutistou je dokonala analogie!

[Pospíšil]

Nicméně rychlost díky křídlům (hehe) nejspíše ani jednou neklesla.

Nevím, jak přesně to myslíš, ale ty 4 klapky samozřejmě představují plochu navíc, která zvyšuje celkovou plochu SS vůči nabíhajícímu proudu vzduchu, a tím klade odpor a brzdí volný pád.

[laik]

Asi nemám potřebu s ohledem na důležitější věci v životě úplně každou diskusi rozpitvávat do detailu.

Nicméně příkladem:
a) Jedu autem rychle, šlápnu na brzdu. Brzda snížila moji rychlost (třeba ze 120 na 110).
b) Zatáhnu ruční brzdu a z nuly sešlápnutím plynu zrychluju (třeba na 130, kde bude omezovač). Činnost brzdy ani jedenkrát nesnížila moji rychlost (číslo na tachometru nekleslo, nýbrž rostlo a pak se ustálilo).

Ano, Pepík odvedle může vytasit diskusi o valivým odporu či viskozitě vzduchu za různých teplot...

Jistě bude možné mě chytit za slovo. Nemám však zájem se dále zaplétat a případně nechat školit. Jen jsem chtěl reagovat na reakci na výše zmíněný příspěvek. Vlastně je mi to jedno.