Včera večer rozhodlo vedení KVP o provedení náročné mise. Její postupný průběh sestává z několika dílčích úkolů:
1. Stavba rakety, která poprvé vynese modul pro tříčlennou posádku.
2. Nosná raketa je poprvé osazena novými aerodynamickými kryty, testování jejich funkčnosti, zejména správné odpojení.
2. K hlavnímu modulu je skrze nový dokovací port připevněn další obytný modul
3. Na orbitě jeden kerbonaut skrze dok přeleze do druhého modulu.(Testování utěsnění a funkčnosti doku)
4. Dojde k otestování dokování na orbitě, tj. modul s jedním kerbonautem se odpojí, následně pomocí RCS provede obrat o 180 stupňů a zase se připojí k hlavní raketě.
5. Kerbonaut se vrátí ke svým dvěma společníkům. A vrátí se na Kerbin.
První pokus údajně proběhl katastrofálně, když ve výšcce asi 20 km jeden z Kerbonatů omylem místo plynové páky šáhl na de-couplerovací tlačítko a uvolnil hlavní motor, jenž stále běžel a měl ještě dostatek paliva. Následovala ztráta ovladatelnosti, a raketa se se všemi zbývajícími moduly a motory zřítila. Kerbonauté jaksi zázrakem přežili. (Proč je na odpojování celků a zážeh motorů použita jedna klávesa??!!!! Tuším, že se ještě mnohokrát přehmátnu

)
Následuje Druhý pokus. Je krátce po poledni a většina Kerbinšťanů tráví obědy rozvalení na pohovkách u Kerbovize. To však neplatí pro odvážnou skupinku tří kerbonautů z výcvikového střediska KVP. Philsen, Nedsted a Gusnard Kermanovi kráčí odhodlaným krokem k odpalovací rampě, držíc si helmy pod paží jako ze scény Top-gunu. Zatímco ze tváří dvou lze číst výraz absolutního soustředění, Gusnard se tváří jakoby právě vyhrál v loterii. Vysmátý od ucha k uchu dává všem jasně najevo, že právě pro tyhle chvíle je naživu.
Do startu zbývá necelá minutka. V řídícím středisku pomalu ustává zmatené pobíhání a pracovní šrumec a namísto toho tam houstne atmosféra z napjatého očekávání.
pět......čtyří.......tři.....dva....jedna...... LIFT OFF, we have a lift OFF!!!!
Raketa Evanescence za mohutného burácení překonává kerbinskou tíži a vydává se vstříc novým úkolům.
Odpojení hlavních nosných částí, proběhlo v pořádku
A v čase T 1h 23m došlo tentokráte již k úspěšnému ustálení se na orbitě 300km s nulovou excentricitou. 15 minut na to je celá posádka připravena započít předepsané úkony. K přesunu do sekundárního modulu se dobrovolně přihlásil stále stejně nadšený Gusnard Kerman. Řídící středisko na Kerbinu (lokalizováno v Karlstonu) výběr schvaluje a Gusnard se pouští do práce.
Následuje přepis komunikace mezi lodí a střediskem KVP.
"chrrr, tsss, ... Karlstone, máme problém"
"tss... identifikujte"
"chrrr.... nemůžu najít ovládací panel k dokovacímu systému"
"tss.... cože nemůžete? prosím opakujte"
"chrrr, tsss.......říkám, že tu nikde není tlačítko k otevření toho dokovacího portu, kur**-píííp "
"tss.... to není možné, vy jste tam zase hulili nahoře co?! Gusnarde, kápni božskou, nebo si už víckrát nezalítáš....tss"
"chrrr .....Karlstone, ...tady Nedsted, Gusnard je takhle zelený skutečně už od malička, co ho znám... Vážně, čestné pionýrské. Ty panely tady nejsou a manuálně s tím nepohnem, jak máme dál postupovat?"
"tsss.... vyčkejte "
Mezitím dole na Kerbinu, mimo rádiové spojení:
"Šéfe tady Lojza povídal, že kromě těch šroubků, co mu vždycky zůstanou navíc, tak mu tentokrát zůstala i nějaká krabička se dvěma tlačítky, z níž čouhaly nějaké dráty. Ptá se, zda by to mohlo být ono?!"
šéf ->
Rádiová komunikace s lodí opět otevřena:
"tsss.... tady Karlston, kašlete na předem dané směrnice a harmonogram. To, co šlechtí náš vesmírný program, je schopnost se přizpůsobovat stále se měnícím podmínkám. Kluci, budete muset ven. A do sekundárního modulu se dostat zvenčí."
"chrrr... rozumím, provádíme příkaz EVA"
"tsss.... tady Karlstone, God Luck!"
V čase T 1h 38m Gusnard Kerman, historicky první kerbonaut, jež opouští loď na orbitě a vydává se do volného prostoru universa.
"Kluciii, to je naprosto Awesome!" vysílá k lodi interkomem své dojmy z rozlehlosti prostoru v kterém se nachází. Zbytek posádky jen přihlíží, jak si zapíná rcs baťůžek a poletuje sem a tam a sem a tam.
Po cca 10 minutách dovádění se přemístil k sekundárnímu modulu, aby pokračoval v misi. Jenže ať obcházel modul jak obcházel, nikde žádný vstup neviděl.
"Tssss..... Karlstone, máme problém

"
šéf ->
"Ou Kej, až dokončíte EVA, vraťte se na Kerbin pro nový modul a "ještě pár maličkostí", over."
Do volného prostoru se tak ještě podíval i Nedsted, Zatímco Philsen zůstal v lodi.
A takhle fascinovaně zírali oba na povrch Kerbinu.
Po 20 minutách venku návrat do lodi.
re-entry
A přistání. Všichni živí a zdrávi !
Zpráva se rychle roznesla, o významném milníku v kosmickém programu psala média z celého světa:
