forum.kosmonautix.cz

Ahoj,

předně Díky za hezké přivítání (Dugi) a taky díky všem za rady. Některé jsou vysoce ceněné ! A budou hned využity v dalším letu. Který se chystá dnes a jehož cílem bude dosažení a usazení se na kerbinostacionárním Orbitu. Asi bude zapotřebí větší raketa než Mo 2. Něco se mi doneslo z hangáru o práci na zcela nové sérii nosných raket. Tak se budu těšit, s čím inženýři příjdou tentokrát.

Že je na celém fóru daleko více vláken a informací jsem už tak trochu stihl nakouknout. Už nějaký pátek jsem si říkal, proč nevím nic o právě probíhajících vesmírných programech. V televizi a mainstreemových médiích o tom není ani vidu ani slechu, přitom ještě v minulém století byly technické novinky, vynálezy a pokroky lidstva bedlivě hlídány a s náležitou pompou zveřejňovány. Proto jsem velice rád, že jsem našel stránky, kde budu takzvaně "up to date". (Jak fórum tak i blog) Inu každé přání musí být splněno

Dnes jsem oficiálně spustil KVP - Kájův Vesmírný Program
Logo KVP je ještě ve vývoji a jeden ze stěžejních prvních programů nebude ani tak MUN, jako spíš vybudování sítě vlastního pozičního systému (KPS) Nikoliv Kájův poziční systém, jak by se mohl někdo domnívat, nýbrž Kerbinský

Nápad s vytvořením sítě navigačních satelitů je dobrý, ale má své mouchy. Taky jsem to kdysi plánoval, ale naštěstí z něj sešlo dříve, než jsem se do něj pustil. Důvodů je několik. K tomu, aby to bylo reálné a z povrchu Kerbinu byly vždy vidět nejméně čtyři satility, musíš těch satelitů vypustit opravdu hodně. Po chvíli se z toho stane otrocká práce a stereotyp namísto zábavy. To jsem pocítil, když jsem stavěl ISS, u které bylo zapotřebí nějakých 18 startů, myslím. A to byl každý start s jiným modulem. U navigačních satelitů bys startoval ještě vícekrát a pokaždé se stejným satelitem. Druhý a podstatnější problém je udržení stabilní pozice jednotlivých satelitů. Ať už je umístíš na sebedokonalejší oběžnou dráhu, nikdy nebude tak přesná, aby tak zůstala na věky. Budeš-li mít například čtyři satelity obíhající ve stejné výšce a stejné rovině, které od sebe budou stejně vzdáleny, stejně se časem k sobě přiblíží/oddálí, jelikož je nemožné usadit je na naprosto stejnou oběžnou dráhu. Ani kerbostacionární satelit ti navždy nezůstane "viset" nad stejným bodem na povrchu. Neumí si totiž svou polohu udržovat sám tak, jako to dělají reálné družice. Kdybys ale přeci jen chtěl vybudovat síť navigačních satelitů, na kerbalspaceport je plugin, který ti umožní takovou síť vybudovat. A je opravdu plně funkční! Na povrchu pak (pokud budeš mít dostatečný signál) můžeš sledovat svou polohu. Tady je video s ukázkou:

Wopate, diky za tip na super plugin

Wopat: No, trochu se mi zdá, že vidíš problémy tam kde nejsou

Velký počet letů = nacvičování orbitování, vylepšování nosných raket, zpřesňování pilotáže, hledání ideálních trajektorií, spousta zábavy na hodně času, práce na dlouhý běh, mezitím můžu pracovat na jiných menších, ale klidně i větších misích, Nadšení jako pohon, že jednou to bude fungovat !

a nějaká malá nepřesnost? Hrajeme přece KSP a ne Orbitera A fungovat to bude i s tou nepřesností

O pluginu vím, právě ten ve mně to nadšení vyvolal. (Pozn. satelity nemusí být stejné, jen to GPS ve jméně )

Ještě zpět k té nepřesnosti: Čím je způsobena? (Atmosféra na ně vliv nemá, tak co?)


PS: Včera jsem úspěšně s Kelwinem Kerbalem nalétl stacionární orbitu. Vzdálenost i kruhovitost téměř dokonalá (2868,582 a 2868,791, při V= 1009 m/s) akorát malililinkatá inklinace
Z letu mám nový poznatek. Odhad dopadu na Kerbin musí být příště opraven o hmotnost motoru, který ještě odhodím.

Karel: Pokud mé problémy nejsou tvými, tím lépe Mě by to asi nebavilo. Já teď jedu spíš ve stylu dlouhá předlouhá příprava, řada testů, detailní ladění a pak jedna dokonalá mise, která musí vyjít na první pokus. V poslední době spíš kopíruju reálné projekty a to, pokud možno, ve všech ohledech - vzhled sondy, nosná raketa, trajektorie, atd. Naposledy to byla evropská mise Smart-1 k Měsíci. Raketou Ariane 5 jsem vynesl sondu na GTO a odtud pomocí iontového motoru po spirále svyšoval Ap až za a "nad" Mun a usadil se na jeho polární dráze. Na příště chci zkusit něco meziplanetárního k Jool s gravitační pomocí Duny, Kerbinu nebo Eve.


- Start Ariane 5, která je obsažena v ESA European History Packu.


- sonda Smart-1 už byla complete stock.

Jinak nepřesnost je způsobena tím, že satelit nidky neumístíš na dokonale kruhovou dráhu. To znamená, že v nějakém bodě bude vždy rychlejší. Satelity umístěné na relativně stejné dráze se tak začnou "dohánět" nebo se od sebe vzdalovat. Je to samozřejmě patrné až po delší době. Plácnu třeba 2 až 3 roky. Postavil jsem si síť telekomunikačních družic, pak letěl na Jool, což trochu trvá, a když jsem se vrátil, družice už nebyly v tak dokonalé formaci jako na začátku.

První přistání na Munu.... R.I.P. Shelcas Kerman, Daneny Kerman, Kelsey Kerman kteří se o to pokoušeli před týmem Adbart Kerman, Matberry Kerman a Calster Kerman

No super
A teraz ich už len treba zachrániť

To bude trošku horší no..

EDIT: nebude takový problém tam doletět ale postavit nějaký ten spacecraft

Onas: Gratuluji k přistání na Munu. Mě to teprve čeká. Ale netvrdím, že bych chtěl jít přímo ve tvých stopách


Dnes mi přišla tisková zpráva ze střediska KVP:

Údajně dosáhli významného milníku v programu KPS(obdoba gps), když dokázali úspěšně vysadit vůbec první satelit na oběžnou dráhu Kerbinu! Vysazen byl satelit PoWeR Tech, který bude sloužit k meteorologickým účelům. Především ke sledování oblačnosti. Tyto informace budou následně využívány pro určení vhodné doby startu nosných raket. Při operaci středisko nasadilo nový typ nosiče a sice raketu Kentaur. Pilotoval ji Mitgel Kerman.
Dopravit satelit na oběžnou dráhu se mu podařilo až na potřetí. V prvním případě došlo ke zkratu v jednotce SAS a raketa se neovladatelně roztočila ještě v husté atmosféře. Při druhém pokusu se to trdlo kerbonaut zadívalo z okénka a zapomněl naklánět raketu a tak sice dosáhl vysokého Ap, ale bohužel již nedokázal získat požadovanou dopřednou rychlost.
Říká se do třetice všeho dobrého, a platilo to i v tomto případě.

Satelit obíhá po elipse (na snížení excentricity již došlo palivo) v náklonu 130°
Hodnoty Ap = 168 km, Pe = 99 km, Perioda 35 m 01 s

Středisko KVP hodnotí operaci jako úspěšnou a především jako vysoce významnou v získání poznatků pro budování vlastního pozičního systému KPS.

Součástí zprávy bylo i pár snímků.
Raketa Kentaur při 2. pokusu, kdy se "zapomněla" začít naklánět pro dopřednou rychlost


Zde již úspěšný pokus, celek nalétl orbitu a po několika obletech bude provedeno odpojení satelitu


Následuje sekvence snímků prvního vysazení PoWeR tech satelitu na vlastní oběžnou dráhu.





Dotaz: Satelit po odpojení klesl na nižší orbitu, jak poznám o kolik klesne?

Karel píše:Dotaz: Satelit po odpojení klesl na nižší orbitu, jak poznám o kolik klesne?

To, bohužel nepoznáš. Předpokládám že při odpojování satelitu tvoje loď směřovala prográdně. V tom případě pružiny decoupleru zajišťjící bezpečné oddělení "odhodí" satelit retrogradním směrem, čímž jej mírně zpomalí a sníží mu orbitu. Čím větší decoupler, tím silnější odhoz. Ve VAB máš u jednotlivých decouplerů uvedenou jejich sílu (ale v 0.16 to na 99% uvedeno nebude ). Pro přesné umístění satelitu ti doporučím na něj umístit RCS trysky. Kdykoliv tak můžeš mírně upravovat parametry dráhy. A pokud bys tam trysky nechtěl, ale potřebuješ satelit umístit přesně, řešením je místo decoupleru použít dokovací port. Ten satelit neodmrští, jen odpojí a ty můžeš s lodí lehce odmanévrovat pryč