forum.kosmonautix.cz

To asi ne ... přeci jen - písek by tam ničemu nevadil a za druhé - v době, kdy by písek mohl dírami vypadnout jsou tyto přimáčknuté k povrchu - tudíž písek nemá kam vypadnout. To by jen muselo kolo stát na nějakém kamenu.

Zdroj: William Harwood, spaceflightnow.com

Elektronický mozek marsovského roveru Curiosity má mnohem menší výkon než mikročipy obvykle se nacházející v moderních chytrých telefonech.

Ale mikroprocesor RAD750 PowerPC zabudovaný ve dvojici do palubního počítače roveru má jednu obrovskou výhodu: byl navržen tak, aby byl prakticky neprostupný pro kosmické záření o vysokých energií, které by velice rychle ochromilo iPhone nebo notebook.


Radiaci odolné počítače postavené společností BAE System v Manassasu ve Virginii jsou navrženy tak, aby vydržely nabité ionty a protony v meziplanetárním prostoru nebo na povrchu Marsu, které mohou fyzicky poškodit integrované obvody nebo mechanismem nazvaným "kousek vyletí" ve kterém logika v počítači může být dočasně nebo i trvale poškozena.

RAD75O rovněž dosahují takových standardů ochrany proti záření, které jsou až milionkrát silnější, než je dávka považovaná za fatální pro člověka. Jako výsledek se neočekává, že palubní čipy RAD750 utrpí během 15-letého období větší poškození než jednu kritickou událost vyžadující zásah ze Země.

"Zákldaní deska RAD750 je navržena tak, aby přežila všechny tyto jednotlivé účinky událostí," řekl v rozhovoru Vic Cuderi, obchodní manažer pro satelitní elektroniku společnosti BAE. "Konečným cílem je maximálně jedno zhroucení systému během 15 let. Zhroucením se myslí zásah ze Země - prostě jedna BSOD (modrá obrazovka smrti) za 15 let. Takto to máme bežně v záručních podmínkách."

Inženýři z Laboratoře tryskových pohonů NASA v Pasadeně plánují strávit příští čtyři dny nahráváním hlavní aktualizací software do redundantních palubních počítačů Curiosity, vymazáním dále nepotřebného EDL (Vstup, sestup a přistání) sofware a nahrazením software, který je optimalizován pro operace na povrchu.

Aktualizace R10 zahrnuje program k provozu nástroje pro sběr vzorků, robotické paže a šestikolového podvozku.

Předchozí letový software byl nahrán do Curiosity během doby, kdy byla sonda na cestě k Marsu. Během pátečního večera, inženýři začali instalovat aktualizaci R10 postupně, nejdříve do jednoho počítače a následně do druhého tak, aby vše proběhlo v pořádku.

"Právě teď můžeme provádět pouze základní operace na povrchu k otestování zdravotního stavu nástrojů, ale nemůžeme naplno využít všech možností tohoto skvělého hardware, který byl zaslán na Mars", řekl softwarový inženýr Ben Cichy.

Aktualizace označená R10 nám dává schopnost plně použít robotickou paži, používat vrtačku, použít nástroj pro odstranění prachu, použít celý řetězec nástrojů pro odběr vzorků, prostě všechny tyto úžasné věci.

Curiosity je "marsovký megarover", řekl Cichy. Curisoty byl zrozen k jízdě a aktualizace R10 zahrnující dovednosti pro Curiosity skutečně se dostat pryč z místa přistání a protáhnout kola po povrchu Marsu. R10 nám dává schopnost autonomního řízení, dovednost roveru řídit použitím obrázků snímaných palubní kamerou k detekování nebezpečí, která číhají na rover a bezpečnou jízdu po povrchu Marsu.

pokračování...

Dík za dobré info.
Toto video s hudbou a komentárom ma vždy dojme.

Na toto se mohu dívat pořád dokola Bylo skvělé být u toho, alespoň prostřednictvím live NASA TV. Alespoň pro mě byl velice zvláštní pocit v pondělí ráno v 7:16, když jsem věděl, že už je rozhodnuto, jen jsem netušil jak. Prostě schrödingerova kočka v praxi

Krásné video a super informace. Díky vám oběma!

K přistání Curiosity se ozval i americký prezident Barack Obama. Prezident Obama zavolal do řídícího střediska Curiosity. Video a článek zde:
http://www.nasa.gov/topics/solarsystem/ ... 81312.html

...dokončení

Rover je vybaven dvěma počítači, ale vždy je aktivní pouze jeden z nich. Oba jsou osazeny mikročipy BAE RAD750 s protiradiační ochranou, běžící na kmitočtu až 200 MHz. Každý počítač je vybaven 2GB flash paměti, 256 MB operační paměti RAM a 256kB mazatelné EPROM paměti.

Vychází z počítačů RAD6000, které má na palubě sonda Mars Odyssey a rovery Spirt a Opportunity, které jsou 10x pomalejší a mají 8x méně paměti než RAD750 na palubě Curiosity. Výkonější mikročip je též použit na sondě Mars Reconnaissance Orbiter a bude integrován do vesmírného teleskopu Jamese Webba.

Zatímco jejich technické specifikace snadno zaostávají za čipy běžně používané ve spotřební elektronice, tato zařízení nevyžadují tak dokonalou konstrukci, testování a kvalitu, která obsažena v tomto "vesmírném" procesoru.

"Za prvé, musíte vyvinout techniku odolou radiaci a skutečně ji implenovat v návrhu," řekl Scott Doyle, systémový inženýr pro satelitiní elektroniku ve společnosti BAE. "Dalším krokem je dostatečná kvalita všech těchto jednotlivých komponent a dosažení potřebné kvality trvá obvykle jeden až jeden a půl roku a je to něco, co prostě musíte udělat.

Potom musí základní deska prokázat dostatečnou úroveň kvality. Následně desku integrujete do satelitu na systémové úrovni. Zde opět probíhá několik let testování kvality. Než vše vyladíte, můžete mluvit o 5 až 8 letech práce.

Výsledné počítače mohou stát libovolnou částku od 200 000 USD až k půl milionu dolarů. Ačkoliv vše ostatní je výkonově jinde než tento počítač, počítače navržené pro použití ve vesmíru musí jednoduše fungovat.

"Ve vesmíru není žádný servisní technik", dodal Doyle.

Ale vzhledem k nevyhnutelným omezením v rychlosti procesoru a velikosti paměti, programátoři Curiosity čelí skličujícímu úkolu při psaní software.

"Těžké je to, že můj telefon má procesor, který je 10x rychlejší než procesor umístěný na Curiosity a má 16x více úložného prostoru, ale můj telefon nemá přistát na Marsu," řekl Cichy.

Nejsložitější část na tom je, že můj telefon by nepřežil cestu na Mars, a tak musíme stavět počítače dostatečně robustní na přežití v meziplanetárním prostředí. A když to zvládneme, objeví se některá další omezení jako je např. maximální velikost software, což nás nutní každou chvíli aktualizovat software a přidávat nové vlastnosti.

Pokud vše půjde dobře, aktualizace R10 bude kompletní začátkem přístího týdne.

Při pohledu na plány budoucích vesmírných sond, společnost BAE vyvíjí čtyř-jádrové procesory pro vesmírné aplikace, které by měly běžet na kmitočtu až 1GHz a budou schopny obrovského množství výpočtů či zpracovaných instrukcí za sekundu. Nové počítače bude obzvlášť užitečné pro zpracování obrazu.

"MIPS (1 milion instrukcí za sekundu) je nyní skutečně dosažitelný," řekl Scuderi. "S RAD750 se půjde dostat až někam k 500 MIPS. Půjdeme do gigabitu, gigamipu nebo gipu, odhaduji, že to bude následující jednotka. Miliardy a gaziliony...", zažertoval.

Parádní video a parádní informace.
Těším se na jeho první jízdu, jako malé dítě.

Super infa! Thx

Curiosity má za sebou update, takže konečně bude veselo.