forum.kosmonautix.cz

Plné panorama z pořízených snímků. Složeno francouzským magazínem.
Plná verze : http://goo.gl/E8rTh

S roverem Curiosity v bezpečí na Rudé planetě nyní se připravuje řídicí tým začít s robotickým výzkumem svoji misi na povrchu Marsu.

Inženýři testovali nástroje a systémy roveru Curiosity od chvíle, kdy vesmírná loď přistála na Marsu v pondělí 6. srpna. Oficiální vyjádření NASA je, že Curiosity zatím vše provádí bezchbyně a dalším velkým krokem bude poslání nového software do roveru pro jeho přechod z přistávací fáze do dvou let trvající dlouhou pouť na povrchu Marsu.

"Nyní provádíme upgrade software na roveru", řekl reportérům na tiskové konferenci ve čtvrtek Mike Watkins, manažer projektu Curiosity v Laboratoři tryskových pohonů v Pasadeně. "Stejně jako upgradujeme náš operační systém na našem PC nebo notebooku, děláme to samé na roveru."

Nový software nám pomůže v řízení mise 2,5 miliardy dolarů drahého roveru, využívat jeho vědecké nástore a operovat se svoji robotickou paží.

"Chceme přejít k novému palubnímu software, který je optimalizován pro operace na povrchu, " říká Watkins.

Projektový manažer počítá dny Curiosity na "soly", které jsou počtem plných marťanských dnů, které strávil rover na Rudé planetě.

Curiosity začně s upgradem na tento software v solu 5. Upgrade software potrvá zhruba čtyři dny, vysvětlil Watkins. Během této doby budou všechny ostatní aktivity, včetně vědy, dočasně pozastaveny.

"Tyto dny - soly 5,6,7 a 8 - jsou plně věnovány upgrade software nikoliv vědě", řekl Watkins. "Takže nyní jsme maličko mimo vědu."

Důvodem je, aby se zabránilo jakémukoliv druhu rušení a aby byl dostatek času pro inženýry k dokončení přenosu a ověření, že všechno funguje podle plánu. Až bude práce hotova, inženýři a vědci budou pokračovat v kontrole nástorů a brzy začnou vědecká pozorování.

"K vědě se vrátíme den poté, v solu 9," řekl Watkins.

Po provedení upgrade software bude jednou z hlavních priorit zaslání více obrázků, které byly pořízeny během jeho prvních pár dní na Marsu. Curiosity již vyfotila působivý počet obrázků od přistání na Rudé planetě.

Včera (9. srpna) NASA uvolnila první 360-stupňové barevné panorama v místě úpřistání v kráteru Gale, který byl sestaven ze 130 obrázků o rozměrech 144 x 144 pixelů. Plné verze některých obrázků použitých na panorama se očekávájí zaslat na Zemi po upgrade software, říká Michael Malin z Malin Space Science System v San Diegu a ředitel vývoje snímkovacího systému zvaného Mastcam.

NASA rover Curiosity startoval k Marsu v Listopadu 2011. Vozítko o rozměrech auta je navrženo k nalezení důkazu, že nyní jsou a nebo v minulosti byly vhodné podmínky pro primitivní mikrobiální život.

Zdroj: Denise Chow, space.com

Doopravdy bude pěkné až se rozjede a až předá své snímky. Jinak dávám sem z třetí části mozaiky z těch 78 snímku ořez a trochu zmenšenou část s odfouknutým povrchem od přistávajícího nebeského jeřábu - Na klik a myšítko více podrobností.

Malá odbočka zpět k přistání-
na collectspace.com jsem se dočetl, že ony oříšky, pojídané během přistání letovými kontrolory JPL mají tradici od roku 1964. Tehdy během přiblížení Rangeru-7 k Měsíci (což byl první úspěšný pokus po šesti předchozích selhavších sondách) někdo nechal kolovat právě buráky.
Od té doby je to pravidlem a otevření piksly je dokonce v checklistu flight directora!

Tak to je dobrá zajímavost

Tak to je fakt zajimavy, myslel jsem, ze je to prvne, jak to v on-line prenosu presentovali. BTW kdyz jsem koukal na dokument o Phenixu, tak jsem si jich vubec nevsim Jinak neco "podobneho" je s 13kou, po neuspechu Apolla 13. V zadnem z dalsich startu vsech raket a raketoplanu, se nevyskytuje 13 (jak datum, tak cas).

Na mageu se diví nad těma "morseovkovejma" dírama v kolech. Tak mě tak napadá, jestli oni tam ten děravej "vzorek" nemaj jako takovej jednoduchej "metr", když budou v záběrech stopy, tak z nich mohou odečítat rozměry. Co vy na to?

To je docela dobrá teorie. Zkrátka asi spojili příjemné (reklama) s užitečným (měření)

Edemski píše:Tak to je fakt zajimavy, myslel jsem, ze je to prvne, jak to v on-line prenosu presentovali. BTW kdyz jsem koukal na dokument o Phenixu, tak jsem si jich vubec nevsim Jinak neco "podobneho" je s 13kou, po neuspechu Apolla 13. V zadnem z dalsich startu vsech raket a raketoplanu, se nevyskytuje 13 (jak datum, tak cas).

Sice je to trochu OT, ale ne vždy se daří pověrčivost obejít: když se stavěl most/tunel z Dánska do Švédska, na dno se pokládaly velké betonové sekce, které slouží jako základ tunelu. Všechny sekce se ukládaly naprosto bez problémů. Inženýři záměrně vynechali sekci č. 13 a pojmenovali ji jako 12B. No a co myslíte, že se stalo...?

Jinak by taky ty díry mohly sloužit k "vysypání" nasbíraného písku