forum.kosmonautix.cz

Je vidět, že se z HST opravdu poučili, ve skutečnosti to nebyl problém ani tak peněz, ale ztracené prestiže. Tak přejme JWT co největší přesnost


K servisním misím, pokud by opravdu NASA dotáhla koncept stálé stanice v L2, pak by servisní mise byla takříkajíc brnkačka, protože teleskop by měli za rohem (jenom mě napadá, jak daleko by vlastně od sebe mohly být, aby nebyl teleskop rušený?)

Myslím, že by možná ani tak nezáleželo na vzdálenosti teleskopu a případné stanice jako spíše na vzájemné poloze. Stanice by musela asi být vždy za tepelným štítem teleskopu, protože by určitě měla vysoké tepelné vyzařování. Spíše by mě zajímalo jak jsou vlastně librační body velké. Kolik by se tam toho teoreticky vešlo.

Tenhle dotaz už jsem někde četl, nějaká přesná velikost bodu nebyla uvedena( pokud je vůbec známa), ale problém to prý není.

No já hlavně pochybuji, že se případná stálá stanice a JWST ve funkční nebo opravitelné podobě v L2 potkají.

Mimo to si myslím, že to nebude jen tak, HST byl pro servisní mise konstruován u JWST se s ničím takovým nepočítá, takže se obávám, že jeho konstrukce případný zásah nebude zrovna usnadňovat (uspořádání součástek z pohledu dostupnosti, možnost odstraňování a opětovného nasazení krytů apod.).

Vzájemná poloha těles v libračním bodu jistě bude důležitá, ale jak to řešit pro případné další podobné mise to si vážně neumím představit. "Úložný prostor" libračních bodů by mě taky už dlouho zajímal. Vzhledem k tomu, že pozice v L2 je vlastně nestabilní, každé těleso má tendenci z něj "vypadávat" působením okolních těles a jiných vlivů, tak možná hraje roli manévrovací schopnost jednotlivých zařízení. Stabilní pozice je jenom v L4 a L5.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Libra%C4%8Dn%C3%AD_centrum

Ona ta stanice "Exploration Gateway" se pokud vím navrhuje v EML2, což je L2 v soustavě Země-Měsíc, který je 60 000 km za odvrácenou stranou Měsíce. Kdeždo JWST se umístí do SEL2, což je zase L2 v soustavě Slunce-Země, teda 1,5 ml km za noční stranou Země. Takže dostatečně daleko

V libračních bodech se tělesa umisťují do halo orbit, nebo lissajous orbit. Jsou to pomalé orbity, kolem nebo v blízkozti těchto bodů. V EML jsou nejvýhodnější asi 14-ti denní cykly, kde jsou tělesa dostatečně stabilní s minimální spotřebou paliva na udržování orbity. Dokonce stabilnější než samotný orbit Měsíce. Tělesa tedy nikdy nejsou umístěna přesně v libračním bodě, ale rozprostřeny v prostoru.

Jé, to mi vůbec nedocvaklo, že není L2 jako L2.

O těch orbitech se to tak přesně nevěděl, už jdu studovat.

Pro ostatní.
http://en.wikipedia.org/wiki/Lissajous_orbit
http://en.wikipedia.org/wiki/Halo_orbit

Jj , on je totiž všeobecně problém, že se všude docela často librační body označují pouze písmenem L, což může být zavádějící. Je ale přesnější uvádět zkratky EML nebo SEL.

V rámci studia EML si třeba doporučuju i projít výsledky sond ARTEMIS, které stabilitu (stationkeeping) bodů EML1/2 přímo zkoumaly.
http://spirit.as.utexas.edu/~fiso/telec ... -23-11.pdf
Zajímavá je třeba tabulka na str 21.


Ještě dodám, že i do SEL2 by (snad) měl zamířit i MPCV-Orion s pilotovanou misí. 32 denní mise do SEL2 by měla mimojiné i zkoumat právě servisní možnosti.

Díky za rozšíření obzorů, tohle mi teda fakt nedocvaklo.

Na skok opět do Goddardova kosmického střediska. Tady totiž převzali další cennou zásilku. Kromě dalšího bloku primárního zrcadla totiž typický americký truck dovezl i zrcadlo sekundární, které má v průměru 78 cm.

Porovnanie veľkostí zrkadiel Hubbleovho teleskopu (2,4m) a teleskopu Jamesa Webba (6,5m).