Hubble space telescope

[Gubarev]

Jojo, na uzasny NuStar a na Swift jsem zapomnel !! Ale Pristroje pozorujici jen Slunce jsem zamerne nezminoval,
to je pro me jeste jina, specialni, kategorie.

[Gubarev]

Vzdalene blazary - vysokoenergeticka hadanka
Blazary jsou nejzarivejsi aktivni galakticka jadra - jde o formu velmi kompaktnich kvasaru,
zaricich v radiove, ultrafialove, rentgenove i gama oblasti spektra a jsou spojovany se
supermasivnimi cernymi derami v centrech velkych eliptickych galaxii. Nova pozorovani
blazaru PKS 1424+240, jednoho z nejvzdalenejsich zdroju vysoce energetickeho gamma
zareni (s rudym posuvem z=0.6035, coz odpovida vzdalenosti 7.4 miliard ly od nas) vsak
prinesla nove, zatim neodpovezene otazky. Diky velke vzdalenosti by mela byt cast gamma
frekvenci absorbovana zarenim vesmirneho pozadi, vypocty ale ukazuji, ze zdroj se zda byt
jasnejsi, nez by se mel na danou vzdalenost jevit. Namerene vysledky poukazuji na nove,
dosud neobjasnene vlastnosti zaricich mechanismu blazaru, zareni kosmickeho pozadi
(tady neni mysleno mikrovlne reliktni zareni - otisk velkeho tresku, ale celkove uhrnne
vsudypritomne zareni ze vsech hvezd a galaxii ve vesmiru a ktere je i dnes tezke merit,
protoze jsme obklopeni ze vsech stran celou radou jasnych blizkych zdroju), i na zpusob
sireni gamma zareni na velkych vzdalenostech, takze spousta nove prace pro teoreticke fyziky.
Jako primarni zdroj dat byla zuzitkovana pozorovani HST.

[indian22]

Zajímavé pozorování, ty nesrovnalosti s předpokládaným útlumem v gamma jsem už někde zachytil.
Blazary jsou vlastně kvasary vyvrhující hmotu v typických výtryscích právě směrem k nám.
http://en.wikipedia.org/wiki/Blazar
http://www.aldebaran.cz/bulletin/2008_21_agn.php

[Gubarev]

Blizi se vyroci vypusteni Hubbleova dalekohledu a uz par dni premyslim, jak ho spolecne
"oslavit". Vsichni znate stovky uzasnych fotek, takze znovu repostovat sem by sice slo,
ale spis jsem se pokusil v kratkosti popsat udalosti, ktere nekdy ne uplne vsichni znaji, ale
jez jsou spojeny s existenci tohoto uzasneho pristroje. Snad vas neotravim psanym slovem,
clanek by mozna mohl byt inspiraci pro ty, ktere dane tema zaujme a nasmeruje pri hlubsim
hledani detailu a souvislosti - cela tematika je totiz bohuzel tak obsahla, ze by vydala na
desitky knih a zdaleka prekracuje me (nejen casove) moznosti a schopnosti. Zjistil jsem
totiz, ze i s takto minimalizovanym textem mi nestaci jeden vecer, ale zase kdy jindy zacit,
nez dva dny pred vyrocim - rozdelil jsem tudiz text na tri casti.
Zacnu pribehem, ktere mozna nektere z vas prekvapi, ale neni jen historickou predzvesti jedne
z nejvetsich intelektualnich revoluci v dejinach lidstva. Odehrala se totiz bez dvou dnu presne
70 let pred vypustenim Hubbleova vesmirneho dalekohledu...

V pondeli 26. dubna roku 1920 probehlo vyrocni zasedani Narodni akademie ved USA
ve Washingtonu a neslo o nic mensiho, nez o urceni meritek celeho tehdy znameho
vesmiru. Pocatek 20. stoleti by se dal pro astronomickou obec charakterizovat problemem
hledani tvaru a velikosti nasi Galaxie a polohy naseho hvezdneho systemu v ni. Proto se
rozhodl George Hale - zakladatel a reditel nejvetsi tehdejsi hvezdarny sveta Mount Wilson,
koncem roku 1919 ustanovit toto ryze astronomicke tema jako klicove na pristim Narodnim
zasedani akedemie ved.
Po nekolika mesicich priprav bylo jasne, ze hlavnimi mluvcimi budou dva astronomove s
protichudnymi nazory. Prvnim z nich byl Herber Curtis z Lickovy observatore, druhym mlady
talentovany astronom Harlow Shapley z observatore Mt. Wilson. Toto setkani veslo do historie
pod nazvem Velka debata - The Great Debate.
Oba astronomove pristupovali k urceni velikosti Galaxie a nasi polohy v ni odlisnym zpusobem.
Curtis byl pokracovatelem prace nizozemskeho astronoma Jacoba Kapteina. Ten zvolil metodu
prosteho scitani hvezd ve zvolenych castech oblohy, ze ktere mu vyslo, ze ma nase Galaxie
tvar zplosteleho disku, zhruba 40 000 svetelnych let v prumeru a ze se nase Slunce nachazi
kdesi ve stredu tohoto disku. Shapley zvolil metodu sledovani kulovych hvezdokup, ktere
povazoval za jakousi "kostru" nasi Galaxie a povsiml si zajimave veci - vzdy v lete, kdyz je
na obloze souhvezdi Strelce, narusta - na rozdil od zimnich pozorovani - cetnost pozorovani
techto hvezdokup. Z toho odvodil (take nespravnou) velikost nasi Galaxie na 300 000 sve-
telnych let, ale polohu naseho slunecniho systemu uz umistil kamsi na periferii mlecne drahy.
Velka debata zustala dlouho bez viteze, akademicka obec zustavala rozdelena, Kapteyn
umira v r. 1922 v presvedceni, ze jeho model je spravny, ale v roce 1927 jeho krajan Jan Oort
odhaluje rotaci Galaxie a zjistuje, ze se Slunce opravdu naleza daleko od galaktickeho stredu...



Pomalu, ale jiste se schyluje k jednomu ze stezejnich obratu nejen astronomie, ale i filosofie
a lidskeho badani vubec. Teoreticka fyzika uz sveho krale ma. Velice zjednodusene receno -
jen pomoci svych myslenkovych experimentu a na nich aplikovane matematiky, ktera je tak
komplikovana a novatorska, ze potrebuje pomoc svych spolupracovniku a pratel, jez vladnou
matematickym aparatem lepe nez on, je schopen radikalnim zpusobem zmenit nase vnimani
vesmiru a poprve po 230 letech sesadit z trunu velkeho "hodinare" Newtona. Vesmir uz neni
dokonale nacasovany strojek, tikajici beze zmeny. Je to neuveritelne dynamicky se menici
kontinuum, kde se vzajemne ovlivnuji prostor a cas, hmota ma nektere vlastnosti zareni a
naopak a kde mnozstvi hmoty diktuje prostoru, jak se ma zakrivovat a prostor hmote, jak se
ma pohybovat. Ale i pro nej je prilis divoka predstava vesmiru, ktery se (ac to vlastne jeho
rovnice napovidaji) bud smrstuje, nebo expanduje - jen zkratka nemuze byt staticky.
Predstava neceho tak obrovskeho a nemenneho, jako je vesmir, byla prilis dlouho
zakorenena i v tech nejvetsich intelektualnich mozcich. Bohuzel uz tu neni prostor pro par
osobnosti, jez si uz tenkrat byli schopni predstavit expandujici vesmir, ktery byl v pocatku
mensi nez atom, jako treba belgicky knez, astronom a profesor fyziky Georges Lemaître.
A uz bych asi i odbihal. Chtelo to zkratka i revoluci v pozorovani, nejen v teoreticke fyzice.
A tady se beh ruznych veci stastne potkal. Na Mount Wilsonu porizovali novy, revolucni
152 centimetrovy dalekohled a na scenu prichazi excentricky elegan s dymkou.
Pan Edwin Powel Hubble.



zdroje:
http://www.kosmas.cz/knihy/125773/velky-tresk/
http://www.kosmas.cz/knihy/145912/hubbleovy-stiny/
http://www.literis.cz/kniha/kalendarium ... k-pokorny/
http://en.wikipedia.org/wiki/Great_Debate_(astronomy)
http://www.ceskatelevize.cz/porady/1007 ... ka-debata/
http://www.aip.org/history/cosmology/ideas/island.htm
http://www.astro.caltech.edu/palomar/history.html

[Dugi]

Parádně sepsané, člověče! Skvěle se to čte!

[Gubarev]

Ufff, diky moc Dugi! bylo to narocne...

[modelar]

Super Teším sa na pokračovanie:

[indian22]

Historie vědy je velice zajímavá a časové náročná disciplína. Její dobrodružné příběhy řetězců záhad nakupených za sebou a jejich nekonečně trpělivého řešení mají hodně potenciálu. Přesně jako v příběhu o pochopení velikosti vesmíru.

Paráda, díky moc.

[tomas]

Nedivím se, že to bylo náročné. Skvělý článek, díky.

[Gubarev]

diky moc vsem! Misto obeda budu dnes skladat osnovu na vecer, s panem Hubblem
je to jeste zapeklitejsi, pac tech informaci ke zpracovani je asi 10x tolik...