forum.kosmonautix.cz

Ano, spolupráce by mnoho věcí vyřešila. Ale na druhou stranu Rusové nemohou poslat lidi k Marsu dokud se to nenaučí s automaty. Nemohou sbírat zkušenosti (které jim podle všeho chybí) při pilotovaných letech.

Já si myslím, že je to jen o penězích . Kbyby měli prostředky, tak by to bylo o něčem jiném, však rakety a lodě Sojuz nejsou nějak extra nové, teda co se vzhledu týče.

Na druhou stranu proč měnit něco, co funguje
Navíc když Sojuzy sekají skoro jako Baťa cvičky, tak se díky sériové výrobě daří snížit náklady.

Rusko plánuje přistát na Měsící v roce 2018. Blíže zde

S tím souvisí i vývoj nové superrakety vycházející ale konstrukčně z Angary. Ta by měla být hotová do roku 2028. Má nejen pomoci měsíčnímu programu, ale i nepilotovaným misím k asteroidům a dál.

Rusy zdá se nejvíc na Měsíci zajímá těžba Helia-3 využitelného ve fúzních reaktorech pro výrobu elektřiny. Hrubý odhad celkového objemu tohoto, na Zemi se téměř nevyskytujivšího izotopu, je 500 000 tun. Na Zemi se ho vytěží ročně pouze desítky gramů. Měsíční těžba by probíhala na povrchu, protože helium-3 na něm zanechal sluneční vítr.

Jedna tuna této látky bude stát asi 1 miliardu dolarů. Do ceny je započtena infrastruktura pro těžbu a dopravu materiálu na Zemi. Na celkovou roční spotřebu lidstva stačí 25 tun. Jenom USA utratí ročně elektřinu 40 miliard dolarů, takže to bude velmi zisková záležitost.

Jedním z návrhů je mezinárodní spolupráce na tomto poli. Jako úvodní krok navrhuje profesor Ševčenko (Měsíční a planetární výzkum Státního Astronomického ústavu Moskevské státní univerzity) , který je autorem studie, vytvoření mezinárodní lunární stanice po skončení životnosti ISS.
zdroje:Hlas ruska, Novosti-kosmonavtiky

První etapa vývoje nového ruského jaderného pohonu, o kterém jsem psal zde, by měla být hotova do konce roku 2012.
Celý vývoj má trvat 3 roky. Na pohonu se začalo pracovat vloni předběžným návrhem.
zdroj:novosti-kosmonavtiki.ru

Ještě jedna zprávička týkající se kosmické turistiky. Do konce roku by měly být přiděleny peníze na výrobu jednoho Sojuzu navíc, tak aby v roce 2015 mohl být uskutečněn 1 let s kosmickými turisty.

Ohledně plutonia-238 a jeho tenčících se zásob se po NASA rozhořela debata i na druhé straně oceánu.

Ruské zásoby, které dnes využívají i Američané (pěkně se o tom rozepsal Dugi ve vlákně o MSL) také nejsou bezedné a tak ruský kosmický průmysl řeší, co s tím. Sám také potřebuje plutonium-238 do radioizotopových generátorů. Například k vypuštění sondy k Jupiterově měsíci Ganymedu okolo roku 2020.


credit:Wikipedia

Plutonium vyrobené pro atomové zbraně je již dnes nedostatkové zboží a tak se nabízí tři možná řešení.

- Tou první je obnovení výroby plutonia, což je momentálně dost neprůchodné řešení, protože pro civilní sektor nemá kromě zdrojů RTG velké využití.
- Druhý způsob je využití odpadu jaderných elektráren, kde izotopu 238 ovšem není dostatečné množství, takže vyloučit ho z upotřebeného paliva je složité a drahé, ale takové technologie existují.
- Třetím novým způsobem je výroba plutonia-238 z neptunia-237. To je snadnější než vylučování z vyhořelého paliva, je potřeba k tomu postavit vhodnou výrobní linku a dokonce NASA už tuto možnost zvažuje. Je to ovšem spíše politická otázka, protože veřejné mínění není jadernému palivu zrovna nakloněno.

Problém možná nakonec vyřeší použití úplně jiných zdrojů pro meziplanetární sondy. Některé se dnes už nabízí a jiné jsou teprve z říše sci-fi nebo spadají do kategorie slepých uliček.

O některých se vedla debata ve vláknu Nové pohony kosmických lodí, kde se kromě nových pohonů řešily i nové zdroje. Jako nadějné se jevily atmomové reaktory podobné těm, které se dnes používají v ponorkách. Tam je problémem opět využití jaderného paliva a jeho politická neprůchodnost.

Dalším možným kandidátem je jaderná fúze, ke které se veřejnost staví o poznání kladněji. Současné fúzní reaktory sice již fungují (tokamak), ale zatím hlavně jako spotřebiče, neboť k udržení reakce spotřebují více energie než jí vyrobí. O nějaké miniaturizaci, která by umožnila kosmické využití zatím můžeme jen snít.

V článku, ze kterého jsem čerpal informace ruské strany, je zmíněna ještě studená fúze. Bohužel, například italský pokus vykazoval jisté nejasnosti. Zařízení sice energii dodávalo, ovšem její množství neodpovídalo dané reakci a navíc nebyly zjištěny odpadní produkty fúze, takže se pravděpodobně jednalo o jiný proces nebo dokonce o podvod.
zdroje:Hlas Ruska, osel.cz, wikipedie

Rusko je země specifická a tak se nemůžeme divit, že dělníci při běžné opravě silnice u moskevské výpadovky překopnou kabel, který zajišťuje komunikaci ruského řídícího střediska s civilními satelity.
Oprava potrvá nejméně 48 hodin, vojenských družic se výpadek netýká, v případě ISS funguje komunikace s posádkou, nikoliv obsluha přístrojů. Ta se však dá zajistit s pomocí americké strany.

Zdroj: Technet.cz

Dugi píše:Rusko je země specifická a tak se nemůžeme divit, že dělníci při běžné opravě silnice u moskevské výpadovky překopnou kabel, který zajišťuje komunikaci ruského řídícího střediska s civilními satelity.
Oprava potrvá nejméně 48 hodin, vojenských družic se výpadek netýká, v případě ISS funguje komunikace s posádkou, nikoliv obsluha přístrojů. Ta se však dá zajistit s pomocí americké strany.

Zdroj: Technet.cz

Ti rusové mě opravdu nepřestanou fascinovat, někdy tam vládne anarchie a bordel všude kde se podíváme.
Škoda že svůj tah na branku nepředvádí ve vývoji technologií do kosmu, v kterém by byli opět na světové špici, kdyby měli peníze a správné vedení!
JInak fakt úsměvný článek

Kdyby pomalu likvidovali plutoniové bomby, bylo by ho dost