forum.kosmonautix.cz

To vše je otázka, uvidíme.. ale připomenu, že už v září/říjnu 2020 dost bojovali o el. energii, nevím do jaké míry se situace mohla zlepšit, aby byla síla na nějaké bagrování bez ohrožení zbylých nominálně fungujících experimentů. Jak psal Tilman Spohn 16.10.2020 : "Prach na solárních panelech výrazně snížil dostupnost energie, což vedlo i k předčasnému odstavení radiometru HP3. (doslova: radiometr neprováděl měření tak, jak bychom chtěli)" https://www.dlr.de/blogs/en/desktopdefa ... gid-71788/

ještě bych podotknul, že ač je Mole těsně pod povrchem, i tak se na něm provádí měření "tepelné vodivosti" pro určení hloubky. Bohužel to asi nejsou data tak hodnotná jako z hloubky 5m, ale i opakovaně získaná data z hloubky 5cm budou očividně při naší znalosti povrchu hodnotná a možná hodnotnější než jednorázové odhrnování povrchu "naslepo". To by bylo rozumnější bagrovat a z toho spekulovat kousek vedle mimo krtka a nepoškodit tak funkční, kalibrovanou a stále vytěžitelnou vědeckou aparaturu.

Jak ten krtek vlastně fungoval?

Vysvetleno zde:

Pospíšil píše: 13.2.2019 10:52 Krtek má v sobě sklonoměr, takže bude měřitelné, když narazí na něco nepřekonatelně tvrdého a uhne do strany.
Hloubka závrtu krtka se bude měřit čidlem TLM (Tether Lenght Monitor), kterým prochází plochý kabel při odvíjení ze zásobníku v kombinaci s informacemi o sklonu krtka. Navinout kabel zpět nejde, je to jednosměrný proces.




Vnitřní konstrukce krtka vypadá takto:



modrý je elektromotor, béžovou vačka, šedé jsou dvě příklepové pružiny vpředu a jedna tlumicí vzadu za motorem, fialovou je kladivo, které bije do pevného hrotu.
Průměr 27 mm, délka 400 mm, hmotnost 860 g.
Frekvence klepání 0,28 Hz
Zvětšení hloubky po 1 klepnutí 0,1-1 mm

Energtická bilance přístrojů a nějaké informace o příkonu panelů jsou zde:
http://www.unmannedspaceflight.com/inde ... 32&st=1059

Ale je to anglicky a už docela podrobné a odborné. Mě z toho vyplýv, že teď, když jsme marsovský rok od přistání, neměl by být problém s příkonem panelů, navíc atmosféra bude po opozici čistá. Takže SEIS a lopatku to utáhne.

Škoda že neudělali krtka znovupoužitelného na více místech, stačilo by zajistit stažení kabelu a přesun na jiné místo.

MaG píše: 17.1.2021 11:25 Škoda že neudělali krtka znovupoužitelného na více místech, stačilo by zajistit stažení kabelu a přesun na jiné místo.

Přesně. Tohle byla chyba. A to nemusím být odborník. Sázka na jednu kartu, když se tomu lze vyhnout, není nikdy rozumná. Zvláště u meziplanetárních misí, které se dlouhé roky připravují a jen tak se opakovat nebudou. Zajímala by mě ta debata. Podobný názor se přece musel nutně objevit při vývoji. Zkrátka si myslím, že tohle je neomluvitelná lehkomyslnost a přidání nějakého navijáku by rozhodně problém nebyl.

Řekl bych, že to byl jen technologický demonstrátor. Jako Ingenuity. Podle mě počítali s neúspěchem.

To určitě ne. HP3 je druhý nejdůležitější vědecký přístroj na InSight. Počítalo se s ním nejen pro samostatná měření, ale měl doplnit i měření SEIS a zasadit je do širšího kontextu.

Aha, tak to jsem nevěděl. V tom případě to taky moc nechápu...

Lynx píše: 17.1.2021 18:19

MaG píše: 17.1.2021 11:25 Škoda že neudělali krtka znovupoužitelného na více místech, stačilo by zajistit stažení kabelu a přesun na jiné místo.

Přesně. Tohle byla chyba. A to nemusím být odborník. Sázka na jednu kartu, když se tomu lze vyhnout, není nikdy rozumná. Zvláště u meziplanetárních misí, které se dlouhé roky připravují a jen tak se opakovat nebudou. Zajímala by mě ta debata. Podobný názor se přece musel nutně objevit při vývoji. Zkrátka si myslím, že tohle je neomluvitelná lehkomyslnost a přidání nějakého navijáku by rozhodně problém nebyl.

Tak jednoduché to nebude, je to tepelná sonda, která se měla zavrtat 5 m hluboko, jakmile by tam byla, už by se s ní nikdy nehýbalo, když to vezmeš takto, tak nějaký zpětný naviják je tam zbytečný

nikdo si bohužel nedovedl představit takovýto scénář, jenže, pokud je chyba v samotném návrhu závaží, tak by to nepomohlo, pokud je tam pod povrchem něco na způsob permafrostu nebo skály, tak to prostě neprojde nic

uvědomme si, že každý mechanický vehikl navíc přidává nejenom hmotnost, ale i složitost a další možnost selhání, co kdyby se kvůli zpětnému navíjení vůbec nerozvinul, pak by zase byly diskuse o tom, proč tam bylo ....

prostě stroj se navrhuje na nějaké parametry, které ale dopředu přesně neznáme, a i selháním se učíme ... (viz např. Philae)

doba, kdy u toho vrtáku bude člověk, a prostě se do té země podívá, co je špatně jednoho dne snad přijde, pro mě je to zase jeden z dalších důkazů pro tvrzení, že člověk při průzkumu je v mnoha ohledech nenahraditelný


stejně mě bude zajímat, co lopatka nakonec odhrábne pod povrchem, aby tam nebyla pevná skála, už jsem se na zemi dost navrtal na to, abych věděl, jak umí podzemí překvapit (rekord máme tuším 1 m pískovce ručním vrtákem, a pod tím zase souvrství ...)