forum.kosmonautix.cz

Je to tak, ale je to jeste slozitejsi. Neni to jednorazovy (dvojity) manevr kolem Mesice, ale pomerne slozite vypocitana obezna draha, ktera se v prubehu casu dost vyrazne periodicky meni, a ktera vyuziva prave pruchodu kolem Mesice. Existuje jich pomerne znacne mnozstvi, alespon co jsem koukal, tisice ruznych znacne protahlych obeznych drah kolem Mesice. Je to terminus technikus pro tyhle trajektorie.
Strucne je to vysvetleno treba tady, zhruba uprostred jsou ty klasicke rozkresleny:
http://ntrs.nasa.gov/archive/nasa/casi. ... 006495.pdf

Jardax píše:Je to tak, ale je to jeste slozitejsi. Neni to jednorazovy (dvojity) manevr kolem Mesice, ale pomerne slozite vypocitana obezna draha, ktera se v prubehu casu dost vyrazne periodicky meni, a ktera vyuziva prave pruchodu kolem Mesice. Existuje jich pomerne znacne mnozstvi, alespon co jsem koukal, tisice ruznych znacne protahlych obeznych drah kolem Mesice. Je to terminus technikus pro tyhle trajektorie.
Strucne je to vysvetleno treba tady, zhruba uprostred jsou ty klasicke rozkresleny:
http://ntrs.nasa.gov/archive/nasa/casi. ... 006495.pdf

Takto nějak jsme si manévry s tímto názvem představoval. Super. Díky moc za odkaz. Koukám, že jsou to pěkně složité a různorodé, ale na druhou stranu logické a symetrické dráhy. Vyloženě estetická záležitost Ten Geotail se díky double lunar swing-by dostal na extrémní geocentrickou dráhu s apogeem až téměř ve vzdálenosti libračního bodu L2 Slunce-Země. Což si myslím, že je rekord.

Měl bych dotaz na Mars Climate Orbiter. Že šlo o dnes již legendární záměnu jednotek, to je jasné. Ale jak to bylo přesně? Vychází mi dvě varianty:

a) Sonda čekala míle, ale dostala hodnoty v km, takže se domnívala, že se nachází výše nad Marsem, než ve skutečnosti byla.
b) Zatímco v řídícím středisku spočítali tah motoru sondy v Newtonech, sonda očekávala libry.

V obou případech to mělo dopadnout tak, že brzdící motor pak pracoval na větší výkon než měl a tím sondu dostal do nižší hladiny atmosféry.

Jaká je oficiální verze?

However, on September 23, 1999, communication with the spacecraft was lost as the spacecraft went into orbital insertion, due to ground-based computer software which produced output in non-SI units of pound-seconds (lbf s) instead of the metric units of newton-seconds (N s) specified in the contract between NASA and Lockheed. The spacecraft encountered Mars on a trajectory that brought it too close to the planet, causing it to pass through the upper atmosphere and disintegrate.

tj.:
pozemny pocitac vygeneroval data v lbf, sonda ocakavala metricke Ns...

Agamemnon píše:However, on September 23, 1999, communication with the spacecraft was lost as the spacecraft went into orbital insertion, due to ground-based computer software which produced output in non-SI units of pound-seconds (lbf s) instead of the metric units of newton-seconds (N s) specified in the contract between NASA and Lockheed. The spacecraft encountered Mars on a trajectory that brought it too close to the planet, causing it to pass through the upper atmosphere and disintegrate.

tj.:
pozemny pocitac vygeneroval data v lbf, sonda ocakavala metricke Ns...

Aha. Takže blíže jsem byl s možností b), šlo o libry a newtony, ale myslel jsem naopak, že metrické jednotky byly odeslány za Země. Setkávám se s různými verzemi. Díky.

Jak často vznikají při výrobě identická dvojčata projektů, co zůstanou na Zemi? Týká se to opravdu všech roverů? Ale třeba i nějakých sond či běžných družic?

Vrtá mi hlavou, jaká je běžná praxe. Pokud, dojde k havárii při startu, postavit a znovu vyslat novou kopii satelitu/sondy musí trvat i roky ne?... děje se to tedy vůbec? nebo se častěji stornuje, povzdychne, případně vyplatí pojistka a život jde dál?
Co třeba náklady pro rusy nevlídného roku 2015, vzal je čas?
Předem moc děkuji

Úplný duplikát letového hardwaru dělají u vědeckých přístrojů asi jen Rusové - díky tomu mohli vyměnit poškozený přístroj FREND na TGO. Jiné agentury také staví "dvojčata", ale ne přímo kopie letového hardwaru. Většinou jsou určeny k různým zkouškám, které mohou někdy jít až na hranu, zatímco letový hardware je jako v bavlnce.

Číňané například stavějí ve dvojicích všechny své lunární sondy Chang-e. V případě neúspěchu by byl duplikát použit jako náhrada. Zatím se tak však nestalo a proto byl vždy druhý exemplář mírně upraven, vylepšen či vybaven některými jinými přístroji, a použit pro další misi. Chang-e 2 tak byl původně záloha pro jedničku. Chystaná čtyřka byla zase v záloze, kdyby to trojka nezvládla. Proto se mimochodem také předpokládá, že odběrem vzorků u mise Chang-e 5 to neskončí a příjde na řadu Chang-e 6.

zajímavé, děkuji za odpovědi, více přístupů znamená více přemýšlení, budu nad tím asi chvíli dumat to je supr

Marku Watneymu zachránilo na Marsu život, že Pathfinder měl na Zemi dvojče. Zajímalo by mě, jestli druhý funkční exemplář opravdu existuje
V muzeu se samozřejmě najde, ale jak moc je to jen nefunkční model?