Lander Chang'e 4 a rover Yutu-2 fungují na odvrácené straně Měsíce už 5 let! Zdá se to jakoby před rokem, ale přistáli tam už 3.1.2019.
Uživatel MiraH na kosmo.cz k tomuto milníku sepsal pěkné shrnutí celé mise i s obrázky a tak si dovolím část jeho příspěvku tady ocitovat/zkopírovat. Následující text i obrázky jsou tedy komplet od
[email protected] - kredit jde komplet za ním.
Zdroj:
https://www.kosmo.cz/modules.php?op=mod ... #pid183860
"
5 LET!
... Takže ano, už pět let a jeden měsíc brázdí čínské vozítko Yutu-2 [Jü-tchu 2] po regolitu v pustině kráteru Von Kármán na odvrácené straně Měsíce. Stejně tak je funkční i přistávací modul sondy Chang'e 4 [Čchang-e 4], který zde přistál 3. ledna 2019 v 02:26 UT. Velkou zásluhu na tomto úspěchu má retranslační sonda Queqiao [Čchüe-čchiao], která zajišťuje spojení, jak s přistávacím modulem, tak s vozítkem.
Ve stručnosti trochu historie projektu :
- 20. května 2018 byla vynesena nosnou raketou Dlouhý pochod 4C retranslační sonda Queqiao [Čchüe-čchiao], která byla poté navedena směrem k Měsíci, kam dorazila 14. června 2018. Ve skutečnosti se sonda pohybuje až za Měsícem, kde obíhá po tzv. "halo" dráze kolem Lagrangeova bodu L2 soustavy Země - Měsíc. Tato dráha umožňuje, aby sonda měla po celou dobu přímou viditelnost s pozemními stanicemi a zároveň s přistávacím modulem Chang'e 4 [Čchang-e 4] a vozítkem Yutu-2 [Jü-tchu 2], které jsou na odvrácené straně Měsíce.
- 7. prosince 2018 (v 18:23 UT) odstartovala z vnitrozemského kosmodromu Xichang [Si-čchang] nosná raketa Dlouhý pochod 3B a vynesla na přeletovou dráhu směrem k Měsíci čínskou měsíční sondu Chang'e 4 [Čchang-e 4] s vozítkem Yutu 2 [Jü-tchu 2]. K Měsíci sonda dorazila 12. prosince 2018 (v 08:45 UT), kde byla navedena motorickým manévrem na jeho oběžnou dráhu.
- 3. ledna 2019 v 02:26 UT, přistála čínská sonda Chang'e-4 [Čchang-e 4] s vozítkem Yutu-2 [Jü-tchu 2] na měsíčním povrchu v oblasti kráteru Von Kármán na odvrácené straně Měsíce. Bylo to první a zatím i jediné přistání umělé sondy na odvrácené straně Měsíce.
- Během 38. měsíčního dne (6. ledna 2022) vozítko Yutu-2 [Jü-tchu 2] překonalo hranici 1 kilometru v celkové ujeté vzdálenosti.
- V současné době (k 3. únoru 2024) započal 64. měsíční den pobytu na Měsíci.
Přestože se jedná o velmi úspěšnou misi, na kterou by mohli být Číňani právem hrdí, tak z nějakého důvodu moc informací nezveřejňují. Řekl bych, že informují mnohem méně, než v počátcích. Dříve jsem zveřejňoval i souhrn ujeté vzdálenosti v jednotlivých měsíčních dnech, ale tyto údaje už dlouho nejsou veřejně známé. Přesto se sem tam nějaké informace objeví. Naposledy to bylo během čínského Svátku středu podzimu, který se slaví o úplňku 8. měsíce lunárního kalendáře a který loni připadl na 15. září, což bylo v 59. měsíčním dni. Čínská strana zveřejnila mapu pohybu vozítka a nějaké snímky z povrchu Měsíce.
...
Phil Stooke aktualizoval svou mapu o přibližnou polohu vozítka k 21. září 2023 ke konci 59. měsíčního dne. Novější informace o dalším pohybu vozítka od té doby nemáme. Originální mapa ve vysokém rozlišení je zde.
Souhrnná vzdálenost, kterou vozítko Yutu-2 [Jü-tchu 2] urazilo k 19. září 2023 byla 1 568,4 m.
Ačkoliv se někomu může zdát celková ujetá vzdálenost za pět let velice malá, tak hlavním cílem mise nejsou kosmické rekordy, ale výsledky vědeckých měření. Vozítko se vůbec nepohybuje nepřetržitě a plynule. Pracuje v cyklech "měsíčního dne a měsíční noci". Je to vlastě otočení Měsíce kolem své osy, kdy doba oběhu Měsíce vzhledem k Zemi trvá přibližně 29,5 pozemských dnů, což je přibližně ten jeden pozemský měsíc. Takže polovinu tvoří měsíční den a druhou polovinu měsíční noc. Ale pro zjednodušení počítání "zaokrouhleme" tuto dobu na 28 dnů a tím pádem měsíční den trvá asi 14 dnů pozemských, stejně tak jako pak měsíční noc. Během mrazivé měsíční noci teplota povrchu běžně klesá na -190 až -200 °C a tak vozítko hibernuje a nic nedělá.
Na vědeckou práci tak zůstává měsíční den. Ale ani to není tak jednoduché. Z celkových asi 14 pozemských dnů, které trvá měsíční den, ubere 1 den po východu Slunce čekáním na vhodné světelné podmínky pro pobuzení vozítka. To se probudí samostatně, pokaždé v jinou dobu, právě v závislosti na postavení vozítka a světelných podmínkách. Večer musí jít vozítko spát taky asi 1 den před západem Slunce. Ze zbývajících asi 12 dnů musíme odečíst asi 6 dnů trvající polední pauzu, kdy je vozítko přepnuto do klidového módu, ve kterém přečká polední žár slunečních paprsků. Zbývá tedy jen 6 dnů. 3 dny "dopoledne" a 3 dny "odpoledne", kdy může vozítko přejíždět a pracovat.
Podle topografických a geologických analýz místo, kde přistála sonda Chang'e 4 [Čchang-e 4], leží na pásech výtrysků vyvrženého materiálu z blízkého kráteru Finsen. Tyto výtrysky překryly původní čedičové vyvřeliny a čínští vědci by chtěli zkoumat i původní čedičové vrstvy, které by mohly pocházet z měsíčního pláště. Místo, o kterém se domnívají, že by mohlo obsahovat tyto původní čedičové horniny, se nachází asi 1,6 km severozápadně od místa přistání, kam vozítko dlouhodobě směřuje.
Plánovaná životnost retranslační sonda Queqiao [Čchüe-čchiao], která zajišťuje spojení s vozítkem Yutu-2 [Jü-tchu 2] i přistávacím modulem Chang'e 4 [Čchang-e 4] byla původně 5 let. Po ustavení sondy na "halo" dráhu za Měsícem zůstalo v nádržích 50 kg pohonných hmot, což bylo dostatečné množství na 10 let provozu. Nicméně, "halo" dráha je nestabilní a je nutné ji občas korigovat. I když množství pohonných látek spotřebovaných na úpravu oběžné dráhy je malé, tak v průběhu času se jedná o významnou spotřebu. Navíc s dobou provozu došlo ke snížení výkonu několika korekčních motorů a poklesu tlaku plynu v pohonném systému. Na udržování polohy sondy v prostoru se zřejmě používají gyroskopy, které je nutné občas nastavit. Na polohu a pohyb sondy má vliv i tlak slunečního záření. Operátoři sondy z Pekingského kosmického řídícího střediska se naučili řídit polohu sondy Queqiao [Čchüe-čchiao] tak, že výrazně snížili spotřebu pohonných látek na zlomek původní úrovně, což výrazně prodlouží dobu funkčnosti retranslační sondy. Nicméně sonda stárne. Ale v brzké době dostane retranslační sonda pomocníka, protože se připravuje vypuštění další retranslační sondy Queqiao-2 [Čchüe-čchiao 2], která má zajišťovat spojení se sondou Chang'e-6 [Čchang-e 6]. Chang'e-6 [Čchang-e 6] má přistát v jižní části odvrácené strany Měsíce, konkrétně v jižní části kráteru Apollo (zhruba 600 km od místa přistání sondy Chang'e 4 [Čchang-e 4]), který sám leží ve větší impaktní pánvi South Pole-Aitken (SPA) a odebrat tam vzorky regolitu, které má dopravit zpět na Zemi. Vynesení sondy Chang'e-6 [Čchang-e 6] se očekává v květnu 2024. Ještě před tím bude vynesena nová retranslační sonda Queqiao-2 [Čchüe-čchiao 2] v březnu 2024. Po skončení mise Chang'e-6 [Čchang-e 6] bude nová retranslační sonda využita ke spojení s vozítkem Yutu-2 [Jü-tchu 2]."