forum.kosmonautix.cz

Fotografie skutečné rakety Kuaizhou.

China Aerospace Science and Technology Corporation (CASTC) v pondělí oznámila, že uvedla do provozu první čínskou 3D tiskárnu určenou pro tisk ve stavu beztíže.

Zařízení dokáže vyrábět předměty z nerezové oceli, slitiny titanu a super-slitiny na bázi niklu.

Neoficiální koncept čínského pilotovaného přistání na Měsíci bez použití superrakety CZ-9.

Wopat píše:China Aerospace Science and Technology Corporation (CASTC) v pondělí oznámila, že uvedla do provozu první čínskou 3D tiskárnu určenou pro tisk ve stavu beztíže.

Zařízení dokáže vyrábět předměty z nerezové oceli, slitiny titanu a super-slitiny na bázi niklu.

to ako dokáže.

Wopat píše:Neoficiální koncept čínského pilotovaného přistání na Měsíci bez použití superrakety CZ-9.

Takhle nějak podobně to mohli udělat kdysi Rusové a mohli se obejít bez superrakety. Navíc měli k dispozici Proton, takže by jim stačily jen 3 starty. 1x Sojuz (kosmická loď s posádkou) a 2x Proton (pohonná jednotka pro přesun k Měsíci a lander s brzdícím stupněm). Hlavním problémem bylo podle mě (kromě nosné rakety), že jim chyběly zkušenosti, které nasbírali Američané při Gemini, takže Rusové neuměli spojovat tělesa na oběžné dráze a učili se to teprve na Saljutech.

ad 3D tiskárna: pracovní teplota asi nebude zrovna nízká, taková laserová pícka.

tomas píše:ad 3D tiskárna: pracovní teplota asi nebude zrovna nízká, taková laserová pícka.

Je to tak:

The machine, which uses both long-wave fiber and short-wave carbon dioxide lasers, can produce items smaller than 250 millimeters.

kobalt-chromová vrtule (dá-li se to tak nazvat) leteckého motoru vytisknutá touto tiskárnou

Nooo, asi si ani nevieme predstaviť dopad 3D tlačiarňe do budúcnosti.

Já jsem asi před dvěma roky viděl prototyp 3D tiskárny na kov. Popíšu to zařízení tak, jak na mne jako na laika působilo. Takže se technickým typů omlouvám za zjednodušení.
Do vaničky se nasypal jemný prášek, který potom radlice tiskárny uhladila do perfektní roviny. Pak nad touhle plochou začala jezdit laserová hlava, která paprskem vykreslovala, kde má být pevná hmota. Když byla jedna vrstva hotová, rozhrnula tiskárna další jemnou vrstvu prachu a celé to začalo odznova. Nevím, jestli to tady funguje stejně, ale u toho prachu by asi byl problém ve stavu beztíže.

Čína pracuje na novém iontovém pohonu a první satelit s tímto pohonem chce vypustit kolem roku 2020. Bude se jednat o širokopásmovou telekomunikační družici poskytující služby Číně a okolním zemím.

Jiný telekomunikační satelit s hybridním pohonem odstartuje už koncem příštího roku. Kromě toho Čína plánuje použití elektrických pohonů také na své vesmírné stanici. V budoucnu by Čína ráda iontových motorů široce využívala u svých telekomunikačních satelitů, meziplanetárních sond a satelitů pro dálkový průzkum Země.

Číňané už testovali experimentální iontové pohony na dvou družicích Shijian 9 vypuštěných v roce 2012. Současné prototypy dokáží generovat až 5 kW, do roku 2020 by rádi dosáhli 50 kW. A jak řekl Wang Min, zástupce hlavního konstruktéra telekomunikačních satelitů: "Soustava 40 motorů o výkonu 50 KW by mohla odeslat 300 tunovou loď k Marsu za 200 dní."

Jeký benefit má iontový motor na tak zanedbatelných vzdálenostech? (tedy samozřejmě kromě úspory p.h.)