forum.kosmonautix.cz

Dugi píše:Mluvil jsem o družicích na finální dráze. Družice na nižších drahách půjdou vidět, ale zase to nebude tak hrozné, jak se to může zdát. Těch tisíc družic, které by stoupaly / klesaly budou rozptýlené po celé oběžné dráze, takže v jednu chvíli jich bude nad obzorem vidět kolik? Tři?
Ve výšce 300 km (vzal jsem průměrnou výšku mezi hranicí atmosféry a operační výškou) má imaginární koule (zanedbávám zploštění) povrch o rozloze 560 405 892 kilometrů čtverečních. Když tuhle hodnotu vydělím tisícovkou družic, vyjde mi, že na jednu družici připadne zhruba 560 405 kilometrů čtverečních. To je pro lepší představu plocha kruhu o poloměru 422 kilometrů.
P.S. Snad jsem neudělal chybu v rychlém výpočtu

Ach, tieto pokusy o matematické štatistiky... To je ako ked sused zjedol dve pečené kurence, ja ani jedno, ale štatisticky sme oba zjedli po jednom.

Ale teraz vážne - pozorovanie satelitov mám už dlhé roky ako hobby a preto mi nedá k tejto téme nepovedať pár vecí, obzvlášť ked tu stále čítam to čo čítam. V prvom rade, je pravda, že aj napriek snahe som voľným okom na oblohe nevidel žiadny Starlink, ktorý už bol na operačnej dráhe vo výške cca 550 km. Nevylučujem však, že takéto pozorovanie je za ideálnych podmienok možné. Bez akýchkoľvek problémov som totiž videl Starlinky na dráhach nad 500 km a teda veľmi blízko operačnej orbity. Ako príklad fotka z 1. januára tohto roku, na ktorej je Starlink-66 na dráhe vo výške 519 x 521 km dosahujúci pri prelete stabilnej jasnosti vyše 3,5 magnitúdy.

Druhou vecou sú satelity, ktoré ešte nie sú na operačných dráhach, ale na rôznom stupni vzostupných orbít a je jedno či ide o testovacie orbity vo výškach cca 350 km či inicializačné orbity vo výškach 280 km, či niečo medzi tým.
Satelity na týchto orbitách sú veľmi dobre viditeľné, a to nielen v prvých dňoch po štarte v podobe tesného vláčiku. V skutočnosti vôbec neplatí Dušanov štatistický výpočet o rovnomernom rozložení satelitov na orbite, pretože tie sa pohybujú v pomerne blízkych formáciách ešte dlhé týždne, až mesiace po štarte. A sú relatívne jasné - dosahujú bežne 2 až 3 magitúdy, a napr. v týchto týždňoch si ich pri ranných preletoch môže ľahko všimnúť aj náhodný pozorovateľ. Niekedy trvá aj desať minút, kým môžte na oblohe pozorovať satelit za satelitom z jedného štartu. Ako príklad opäť fotografia - tentokrát z 29. decembra 2019, na ktorej je na 10 sekundovej expozícii zachytených 7 satelitov Starlink z novembrového štartu, ktoré sa nachádzajú na testovacej orbite vo výške cca 350 km. Ich jasnosť presahovala 3 magnitúdy. Kto chce, viac fotiek môže vidieť na mojom blogu - http://satellitehunter.blogspot.com/

Tu teda treba jednoznačne povedať, že Starlinky zmenia nočnú oblohu tak, ako ju svojho času zmenili záblesky Irídii, aj keď samozrejme trochu iým spôsobom. "Vláčiky Starlinkov" (a nielen tých tesných po-štartových) sa s narastajúcou kadenciou štartov stanú pomerne častým a vcelku výrazným javom nočnej oblohy.Povedal by som, že tento problém úplne nevymizne ani po teoretickom plnom dokončení systému Starlink - satelity totiž zo svojej podstaty nemajú mať veľmi dlhú životnosť a budú musieť byť pravidelne nahradzované. A výraznejšie nepomôže ani nejaká nejasná snaha o znižovanie odrazivosti týchto satelitov - spomínaný "darksat" som síce ešte nepozoroval ale od iných pozorovateľov viem, že zmena jeho jasnosti oproti iným Starlinkom je zanedbateľná. Mimochodom, dosť ma zaráža netransparentnosť SpaceX ohľadom týchto satelitov - videl napr. niekto fotografiu spomínaného Darksatu alebo iných Starlinkov počas príprav alebo výroby? Ja teda nie... Vždy už len keď sú nasardinkované pred tým ako sa dajú pod aerodynamický kryt, zaujímavé..

A ešte k tým satelitom OneWeb, ako sa tu niekto rozohňoval, že na ne sa nikto nesťažuje. No jednak sťažuje (astronómovia pri svojich obavách spomínajú všetky satelitné megakonštelácie, nielen Starlink) a jednak, OneWeby ešte nikto voľným okom nevidel. Sú oveľa menej odrazivé ako Starlinky a na oveľa vyšších inicializačných, ale aj operačných dráhach, takže ich vizuálne pozorovanie voľným okom je prakticky vylúčené.

kefrazo píše:Jak to chápu, tak během stoupání je většina jasnosti od solárních panelů, které mají stejnou odrazivost. Až vystoupají měl by se solární panel schovat za tělo družice a pohasnout, navíc tělo samo by mělo odrážet méně světla než jiná těla díky nátěru. Uvidíme za těch 5 dní.

Ako to tu už rozviedol milantos, to s tým schovaním solárneho panelu je mýtus. Ale nielen to, za značnú časť jasnosti Starlinkov nie je podľa mňa zodpovedný solárny panel, ale samotné telo satelitu. A ten údajný náter alebo čo to je, tomu veľa neubral, ale hej, uvidíme, kam sa to časom posunie. Možno predsalen SpaceX tú odrazivosť zníži radikálnejšie, na takto nízkych inicializačných a testovacích dráhach to ale satelity neviditeľnými určite nespraví.

marian007 píše:

kefrazo píše:Jak to chápu, tak během stoupání je většina jasnosti od solárních panelů, které mají stejnou odrazivost. Až vystoupají měl by se solární panel schovat za tělo družice a pohasnout, navíc tělo samo by mělo odrážet méně světla než jiná těla díky nátěru. Uvidíme za těch 5 dní.

Ako to tu už rozviedol milantos, to s tým schovaním solárneho panelu je mýtus. Ale nielen to, za značnú časť jasnosti Starlinkov nie je podľa mňa zodpovedný solárny panel, ale samotné telo satelitu. A ten údajný náter alebo čo to je, tomu veľa neubral, ale hej, uvidíme, kam sa to časom posunie. Možno predsalen SpaceX tú odrazivosť zníži radikálnejšie, na takto nízkych inicializačných a testovacích dráhach to ale satelity neviditeľnými určite nespraví.

Souhlasím že "schová se" jsem zvolil nešťastně, pointa byla, že podle mě během stoupání pochází většina jasnosti od panelu. Nechtělo se mi popisovat, že:

kefrazo píše:Já si spíš myslím, že pokud dopadají paprsky na panel kolmo (uvažuji rovinné vlny) pak se i kolmo odrážejí (směrem ke slunci) a panel má největší účinnost. Někde jsem slyšel (nejspíš i tady), že max výkon je příliš, ale to se dá vyřešit nakloněním panelu vůči paprskům, což by mohlo způsobit odraz směrem k zemi, pokud by se panel skláněl směrem ke slunci. Stejného efektu se dá ale dosáhnout nakloněním od slunce a odraz pak půjde někam do vesmíru.

což jsem stejně pak udělal, ale jak říkáš uvidíme.

To čo si dodatočne popísal je aj presne dôvodom, prečo sa domnievam, že solárne panely nie sú hlavným zodpovedným za jasnosť Starlinkov. Odraz svetla od solárnych panelov sa totiž kvôli ich rovinnému, hladkému tvaru prejavuje skôr ako odraz od zrkadla - teda vo forme jasných a krátkodobejších zábleskov, čo sa však často pri preletoch Starlinkov nepozoruje. V skutočnosti mávajú väčšinou stabilné jasnosti čo zodpovedá kontinuálnemu odrazu priamo od ich tela - ktoré je vo svojej podstate dvojmetrový biely kváder.

Já vycházel z toho, že tělo je taky víceméně ploché a tedy by mělo taky dělat jen záblesky, možná delší ale ne od horizontu k horizontu, pokud se tedy stáčí s povrchem země.

No ako ukazuje prax, "víceméne" ploché nestačí a Starlinky skutočne vidno za dobrých podmienok od horizontu k horizontu.

kefrazo píše:Já vycházel z toho, že tělo je taky víceméně ploché a tedy by mělo taky dělat jen záblesky, možná delší ale ne od horizontu k horizontu, pokud se tedy stáčí s povrchem země.

Myslím, že chyba v uvažování jsou ty záblesky. Tělo satelitu je stále osvětlené a stále tedy svítí. A nejen tělo, zrovna tak i sluneční panely. Záblesky mohou samozřejmě nastat. ale to je dost věcí náhody a zcela mimořádně.
A určitě lze vyloučit případ, že panely budou schovány za tělesem satelitu.To nepatří do seriozního zdůvodňování

No a máme definitívnu odpoveď na to, či je ten slávny "Darksat" skutočne taký dark. Keďze tu boli stále nejaký optimisti, ktorí sa spoliehali na to, že po vyjdení na operačnú orbitu sa prejaví záhadný "tmavý náter" a s týmto Starlinkom to bude čo sa týka jasnosti lepšie, známy pozorovateľ satelitov Thierry Legault sa na tzv. Darksat rozhodol "posvietiť"a jeho výsledky teraz vyšli na serveri spaceweather.com. Komu sa náhodou nechce čítať, stručne a jasne zrhniem - nie, nie je to lepšie, ani trochu!
https://spaceweathergallery.com/indiv_u ... _id=159593

Zkouší to. Nemusí to vyjít, ale věnují se tomu už na začátku. Nejsem úplně bezmezný zastánce SpaceX a zaneřádění oblohy, ale na rozdíl od všech předchozích epizod historie, zde se tdopady řeší už na začátku. Skoro nepamatuji příklad, kdy tomu tak bylo.

Jen si to vemte. Továrny hulí už dvě století a řeší se to poslední půl století. Města byla černá od sazí, ale brali jsme to jako daň za pokrok. Dálnice zničily krajinu a bereme to jako daň za rychlou jízdu. Chodit po městech nemůžeme, protože musíme dávat přednost autům. Bereme to jako daň za pokrok a řešení je v nedohlednu. Zadrátovali jsme zem a mnohde kvůli tomu zničili krajinné, estetické i ekologické hodnoty. OK, ale je to daň za pokrok a ještě dlouho to nevyřešíme. Máme všichni co chceme v obchoďáku, ale stálo nás to globalizaci, gendrifikaci měst, životní prostředí, vymírání druhů a ucpané dálnice. Ale je to prostě daň za způsob života.
Starlink je další v řadě. Bude nás stát noční oblohu. Je to daň za pokrok. Všechno něco stojí. S tím rozdílem, že tady to někdo už na začátku nějak řeší a třeba vyřeší.

Nikdo nemohl vědět, jestli první pokus vyjde. Teď už je jasné, že to efekt nemělo a proto může SpaceX hledat jiné řešení. Lakely to napsal správně - SpaceX má snahu celou situaci řešit. A já ještě dodám, že to dělají ze své dobré vůle, protože je k tomu žádné nařízení nezavazuje.