forum.kosmonautix.cz

marekS píše:Sonda Viking 1 na Zem odeslala mimo jiné první barevnou fotografii povrchu Marsu

Jen tak pro zajímavost detekčním prvkem kamer bylo lineární pole 12 fotodiod pro černobílé snímky. Čtyři další fotodiody byly umístěny v různé vzdálenosti od optické soustavy a sloužily k zaostření obrazu. Šest fotodiod bylo osazeno filtry pro pořizování "barevných" snímků a snímků v blízké infračervené oblasti. Jedna fotodioda pak sloužila k přímému sledování Slunce.

marekS píše:a se sondou Viking 2, jež přistála na Marsu o dva týdny později, pořídila přes 50.000 snímků.

To číslo platí pro fotky pořízené jak landery, tak i orbitery, celkem 52000 fotografií. Samotné landery pořídily "jen" 4500 fotografií.

Lynx píše: Takže baterie už by se nedaly nabíjet, tím pádem by RTG dodával energii přímo.

Nevím jak landery Viking, ale u novějších povrchových sond přímé napájení spotřebičů rovnou z FV, nebo RTG zdroje není možné - vždy se vyrobená el.energie akumuluje v bateriích, odkud se řízeně odebírá do spotřeby.
Když jsou baterie kaput, je to jednoznačný GAME OVER.

Pospíšil píše:

Lynx píše: Takže baterie už by se nedaly nabíjet, tím pádem by RTG dodával energii přímo.

Nevím jak landery Viking, ale u novějších povrchových sond přímé napájení spotřebičů rovnou z FV, nebo RTG zdroje není možné - vždy se vyrobená el.energie akumuluje v bateriích, odkud se řízeně odebírá do spotřeby.
Když jsou baterie kaput, je to jednoznačný GAME OVER.

Při aktivním řízení nabíjení a vybíjení akumulátorů, je možné bezpečně dodávat el. energii i přímo při jejich nefunkčnosti. Přebytečná energie se v bočníku přemění na teplo. Tak to je třeba na ISS. Samozřejmě je nutné, aby fungovaly další části energetického subsystémů - stabilizátor, usměrňovač, hlídat se musí přepětí apod. Zejména u fotovoltaiky je to nezbytná nutnost. RTG je naproti tomu velmi stabilní zdroj. U landeru Vikingu měl usměrňovací akumulátor dvě sekundární vynutí - jedno přímo 33 V do silového rozvodu a druhé do pro nabíjení akumulátorů. Teoreticky by tak mělo být možné "na přímo" napájet lander z RTG. Upřímně ale, nestudoval jsem dopodrobna PCDA landeru Vikingu.

3Dobsah

Utopia Planitia, místo přistání Vikingu 2


Chryse Planitia, místo přistání Vikingu 1
E

Video o riešení pristávania sond Viking:

Pracovní hlava sondy Viking 1. Foto pochází chvíli po odběru vzorku půdy Marsu, který je určený pro analýzu obsahu plynů spektrometrem, nástojem který analyzuje povrchový materiál aby zjistil přítomnost organických molekul. Materiál byl z povrchu planery odebrán 3. srpna ale robotická paže, která vzorky odebrala přestala fungovat ve chvíli, kdy tento vzorek přenášela právě ke spektrometru. Půda bude dopravena ke zpracování spektrometrem v den pořízení této fotografie, tedy 9. srpna. Nástroj pro odběr vzorků povrchu funguje bezvadně, ovšem příčina zmíněné poruchy v den pořízení fotografie stále nebyla známá. Tento obrázek byl pořízen pro provozní účely a ohnisko fofoaparátu je zaměřeno účelově právě na zmíněnou pracovní hlavu. Proto je pozadí fotografie rozostřené.
R

Vaclavik píše: U landeru Vikingu měl usměrňovací akumulátor dvě sekundární vynutí - jedno přímo 33 V do silového rozvodu a druhé do pro nabíjení akumulátorů.

Neni to nejaky preklep ? akumulatory vetsinou zadna vynuti nemaj. Nechci honit vodu ale zajima me co teda melo ty vynuti. Zda RTG zdroj nebo neco jineho

Tipnul bych si měnič

robotická paže Vikingu 2 odebírá vzorky půdy Marsu k molekulární analýze. Operace proběhla 25. září a byla snímána jednou z kamer na sondě, jelikož byla požadována přesnost při odběru vzorku z malé plochy o rozměrech 8x10 palců, navíc obklopené kameny. Odkrytý tenký povrch se jevil unikátní v kontrastu s okolním materiálem a stal se primárním cílem organické analýzy. Velký kámen v popředí je 8 palců vysoký.
Na levém obrázku vidíme, jak se robotická paže dotýká povrchu a mine kámen nahoře vlevo o pohodlných 6 palců. Samotná lopatka na odběr vzorků pronikla povrchem do hloubky 1,5 palce.
Na druhé fotce vidíme jak se lopatka vrací zpět, aby nabrala vzorek. Zde vidíme, že lopatka úspěšně odebírá vzorky. Z okraje čerstvě vyhrabané brázdy právě přenáší kousek krusty k sondě. Pohyb ramene je velice náročný na koordinaci, protože bylo nutné dávat velký pozor, aby se rameno nedostalo do kolize s kamenen, který je v jeho stínu.
Třetí obrázek byl pořízen 8 minut poté, co se lopatka dotkla povrchu a ukazuje, že lopatka odebrala velké množství půdy.
Na obrázku vpravo vidíme jednu stopu dlouhý příkop mezi kameny. Je 3 palce široký a asi 2 palce hluboký. Lopatka dosáhla 3 palce od kamene na vzdálenějším konci příkopu. Vypadá to, že toto místo po odběru má tvar jeskyňky. Je zastřešeno povrchovou krustou a pouze asi jeden palech neporušené povrchové krusty odděluje zdeformovaný povrch místa odběru a kámen hned nad ním.
R

E