forum.kosmonautix.cz

Ale to zase tolik nevadí. Lodě se v těchto oblastech sice pohybují, ale není jich tolik, jako jinde - hlavně kvůli velkému množství ledu.

Ruští kosmonauti na Mezinárodní vesmírné stanici dostanou příští rok skafandry nové generace Orlan MKS, jež jsou určeny k práci v otevřeném vesmíru.

současný typ Orlanu, kredit:wikipedia

Hlavní novinkou skafandru je zavedení kontroly teploty a také plášť skafandru, jež je vyroben z polyuretanu. Ten je mnohem pevnější a pružnější, než guma. Na řídícím panelu bude umístěn nový displej, s lepším zobrazením, než má iPhone.

Životnost nového skafandru bude prodloužena minimálně na pět let (starý model slouží jen čtyři roky). Co se týče počtu výstupů do otevřeného vesmíru, životnost Orlanu MKS bude zvýšena z 15 výstupů na 20.

Zatím pravděpodobně jen v počítači probíhá vývoj nového typu skafandru Orlan-MT.


zdroje: http://czech.ruvr.ru/2012_04_11/71405265/, spacesimulatorcenter.ru

Musím říct, že Nový skafandr nevypadá vůbec špatně. Rusové v současné době docela překvapují, co se vývoje nových technologií týče. Jdou krůček pro krůčku, vylepšují stávající technologie. Tu vylepší tohle, tu támhleto a rázem mají moderní vybavení. Oproti tomu Amerika che vyvíjet skokově. Máme něco, ale my to nebudeme vylepšovat, míst toho vyrobíme něco hi-tech supermoderního. Naopak Rusové jdou po menších krocích a postupně. Osobně musím říct, že jejich přístup se mi v současné době líbí víc.

Mě by docela zajímalo, kdo přišel první s tímto systémem oblékání skafandru, který umožňuje operativní použití během 10-ti minut (t.j. nastupování odklopením zadní sekce). Americký skafandr se díky klasické koncepci obléká přes hodinu, ale nové skafandry, které byly určeny pro znovudobytí Měsíce už také počítali se zadním průlezem. Takže kdo od koho opisoval?

Přiznám se, že na skafandry odborník nejsem, takže možná mě někdo opraví, ale co jsem si všiml, tak první s tímto principem přišli Rusové.

Dnes končí soutěž, kterou vyhlásila NASA. Několik stovek programátorů se od soboty pokouší psát programy využívající databáze a další zdroje NASA. Cílem mají být technologie a zařízení pro podporu výzkumu vesmíru.
Abyste si dokázali představit konkrétní témata, tak tady je několik z nich:

- hledání nových míst pro přistání na Měsíci
- zlepšení ovladatelnosti průtoku vody v rozvodech ISS
- vyvinutí technologií na pečení chleba na kosmické stanici

U posledního tématu se vědci domnívají, že kulinářské umění zlepší psychickou pohodu kosmonautů při dlouhodobých pobytech. Každopádně když si představíte dnešní malé domácí pekárny, nemusí to být úkol zase o tolik náročnější než na Zemi. Finální produkt bude jistě vypadat zajímavě už jen svou podobou. Kůrka bude ze všech stran stejná, protože chléb nebude ležet na podložce nýbrž "levitovat" v prostoru.



Jeden psychicky uklidňující pokus s chlebem nedávno na ISS proběhl. Americký astronaut Don Pettit se pokusil demonstrovat známý jev s chlebem, který dopadne vždy namazanou stranou na zem. Dlužno říci, že ho provedl neúmyslně, protože mu chléb namazaný arašídovým máslem a medem z obou stran (pro jistotu ) vyklouzl z ruky. Naštěstí je na ISS prostředí mikrogravitace a tak se chléb vydal na cestu po stanici. O jeden z panelů se odrazil a to přesně hranou nebo chcete-li kůrkou, kde žádná lepkavá pokrývka nebyla. Chléb pokračoval v cestě, takže druhý pokus o přilepení k panelům stanice se už povedl. O následném čištění stanice se astronaut již nezmiňuje.
zdroje:novosti-kosmonavtiki.ru, astrobob.areavoices.com

O tom jak mohou ohrozit mikrobi celou ISS informuje následující článek z webu ČRo Leonardo:

Mikrobi „pojídají” Mezinárodní kosmickou stanici

O očních testech a rozmazaném vidění astronautů jsme psali zde.

Nejnovější výsledky, které vědci získali rozborem moči astronautů před při a po absolvování vesmírné mise, ukazují, že beztížný stav zdaleka není jediným faktorem, který na problémy se zrakem působí. Poměrně výrazný význam měl u zraku kosmonautů poměr mezi množstvím jednoho z vitamínů B - folátu a metabolitu. Folátů bylo u postižených astronautů málo, zatímco metabolitů naopak hodně.

- folát je sůl nebo ester kyseliny listové, podle toho zda působila na kyselinu zásaditá látka nebo některý z alkoholů (C_xH_x+OH)
- metabolit je produkt metabolické reakce, tady je zřejmě myšlen toxin ovlivňující imunitní reakce

Pro komplexní výsledky testů bylo nutné dopravit z ISS na Zemi vzorky moči, které byly uloženy v chladících boxech při teplotě -80°C. Vědci testovali celou nutriční oblast kosmonautů pomocí metody cesty jednoho uhlíku v metabolismu (One Carbon Metabolism). U zdravého jedince potažmo jeho metabolismu je cesta uhlíku bez komplikací. Vzhledem k tomu, že kosmonauti dostávají stravu připravenou odborníky tak, aby byla vitamínově i nutričně vyvážená, byli ideálními objekty zkoumání, protože se u nich ve výsledcích neprojevily chyby ve stravování. Vědci se tak mohli soustředit na jiné příčiny těchto problémů.

vlevo:Sunita L. Williams (exp.15) testuje vzorky v odstředivce modulu Destiny
vpravo:Robert Thirsk (exp.20) ukládá vzorek moči do chladícího boxu

I to je samozřejmě jeden z výzkumů, který může pomoci běžným lidem. Jen se rozhlédněte, kolik lidí má v dnešní době problémy se zrakem. Pokud se podaří rozkrýt celý mechanismus příčin těchto poruch, pak nás možná čeká lepší léčba poruch sítnice a zrakového nervu.
zdroje:NASA, slovnik-cizich-slov.abz.cz, http://www.eccklub.cz/vDocument/92.html, wikipathways.org

80 vylosovaných šťastlivců bylo pozváno do nizozemského kosmického střediska ESTEC, kde proběhla telekonference mezi nimi a evropským kosmonautem Andreé Kuipersem. 10 z nich pak mohlo položit své dotazy živě přímo Andreému. Během rozhovoru probíhala i virtuální 3D prohlídka stanice. Ačkoliv konference trvala pouhých 20 minut, účastníci rozhodně neodcházeli zklamáni, naopak všichni Andrého odměnili bouřlivým potleskem.

Všichni pozvaní byli výherci soutěže, kterou pořádala ESA na svém twitteru @esa, kde mohl kdokoliv poslat svůj dotaz na Andreého. Těch se nakonec sešlo více než 500.


Video z celé konference je k vidění na youtube:


Kromě telekonference čekala na výherce i prohlídka centra, kde jim o svých zážitcích z kosmickým misí povyprávěl kosmonaut Christer Fugelsang, viděli věž, kde se testuje nulová gravitace a na dálku mohli ovládat přes Twitter mobilního robota Eurobot a italském Turíně.

zdroj:ESA

Jednání USA a Ruska o budoucnosti ISS, které se konalo 4.-8.června v Koroljovu nedaleko Moskvy předběžně ukázalo na několik aspektů, na kterých se shodli zástupci obou zemí.

Předně se řešila bezpečnost posádky a technické problémy. To zřejmě souvisí s kosmickým smetím a také s tím, že stanice už začíná stárnout a některé kompomemty dosluhují. Prostředí kosmu, taky není zrovna z nejpřívětivějších.
Další bod jednání se týkal využití ISS jako startovní platformy pro dobývání hlubšího vesmíru.

Podrobná zpráva bude zveřejněna až za 3 měsíce.
zdroj:novosti-kosmonavtiki.ru