forum.kosmonautix.cz

Trochu se mi zdá, že je potřeba upozornit na rozlišování monopropellant(jednosložkové palivo) a hypergoliku(samozápalné). Některé samozápalné látky jsou monopropelanty, ale ne všechny.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Hydrazin

http://cs.wikipedia.org/wiki/Hypergolick%C3%A1_reakce

Indy má pravdu - u hypergolických paliv se smíchají dvě složky, čímž vzniká reakce - nejčastěji deriváty hydrazinu + N2O4. Monopropellant má jen jednu složku a ta se rozkládá v dekompoziční komoře.

Ano hypergoliku krásně ukázali ve filmu Apollo 13, když uklidňovali manželku, které trochu tekly nervy. Neboj motor nemůže nenastartovat když nepřijde jiskra, žádnou jiskru nepotřebuje (nebo to bylo Ze Země na Měsíc?). A to jsou i ty "velké ráže". I první stupně u čínských raket? Ty mají jako palivo hydrazin, jestli jsem to nezbodal. Ale tady není použit jako monopropellant. Podobně peroxid vodíku, používá se jako okysličovadlo, někdy jako monopropellant. A já nedohledal (moc jsem tomu nedal ) jaké mají využití přímo motory na monopropellanty. Strašně kostrbatá otázka, omlouvám se.

To zní skoro jak z Google překladače
Jinak, u čínských raket to je nesymetrický dimethylhydrazin a jako okysličovadlo HNO3 případně N2O2. Peroxid vodíku bych hledal spíš v orientačních tryskách nebo menších korekčních motorech. Hlavně ale u modelových raket.

Na hydrazin plus N2O4, lítá kromě Číny i profláklý ruský Proton, ale třeba i má oblíbená - ačkoli už nelétající - Ariane-4.

Někde jsem četl, že Sojuz TMA-M umí komunikovat s GPS/GLONASS satelity. Je mi jasné že tím byla myšlena asi lokalizace návratového modulu po přistání, ale je možné používat poziční systémy i na oběžné dráze? Když nad tím tak přemýšlím, není důvod aby to nešlo, ale radši se zeptám.

Jasně, družice je používají.

Mám otázku z rangu extrémne hlúpa ale, bohužiaľ, nedá mi spať .
Prečo aj v 21. storočí majú sondy čiernobiele kamery? Mňa išlo skoro roztrhnúť keď sa o Curiosity hovorilo ako najrevolúčnejšej, veľmi drahej sonde a prvý obrázok... čiernobiely Ale hlavne teraz Rosetta taktiež posiela čiernobiele obrázky.
Ospravedlňujem sa za takúto blbú otázku ale naozaj by som rád počul reálnu odpoveď

Řekl bych, že kvůli nárokům na přenos. Barevný obrázek má větší velikost než černobílý, to je užitečné pro navigační kamery - proč posílat barevný obrázek, když černobílý stačí? Na vědu je tady barevná kamera. V případě Rosetty jde asi i o to, že v tom hlubokém vesmíru bych moc barev nečekal.

Další důvod je čas - Rosetta letěla vesmírem víc než deset let, předtím se několik let stavěla, několik let předtím se dělaly plány. Elektronika do kosmu musí být radiačně (i v jiných směrech) velmi odolná a ČB kamery jsou dostatečně otestované.
Curiosity: ČB kamery mají svůj důvod pro navigační kamery - snáze se v nich orientuje. Proto má také Curiosity navigační kamery NavCam a HazCam Č, kromě toho ale disponuje barevnými kamerami, které potěší veřejnost, ale taky vědce, kteří z barev vyčtou mnoho informací. Ale i ČB kamery mají svůj význam.