forum.kosmonautix.cz

todtv píše:...nakonec musely použít "ruční" přenos na HDD lodí než satelitní internet...

Ve skutečnosti se tomu říká kabelový přenos dat. Nacpeš tašky do kabele a jedeš lodí.

todtv píše:..... přípojením i polární oblasti. Ovšem jak to bude nyní čert ví. Vědecky by se to hodilo. Např. při získávání přímého snímku černé díry M87 (kde je vidět přímo černý kulatý stín černé díry s rotujících plynem a prachem okolo + jsou částečně rozeznatelné i relativistické efekty vlivu černé díry na disk docela přesně i dle simulací) Museli část dat, která byla pro toto pozorování důležitá z observatoře v Antarktidě nahrát na disky a lodí přepravit disky z Antarktidy k finálnímu zpracování, proto to taky trvalo (jeden z důvodů), že byl obraz hotový.Dostatečná přenosová kapacita za rozumné peníze neměli v Antarktidě k dispozici. Zde je vidět, že Iridium apod. na toto nestačí.

dovolím si odbočku:

Problém nebol v nedostupnosti dostatočnej prenosovej kapacity v Antarktíde. Totiž každý deň pozorovania vyprodukovali zhruba 350 TB dát na každom pozorovacom mieste(https://www.eso.org/public/images/eso1907a/). Kampaň trvala tuším 5 dní, tak sa ten objem dát z jedneho miesta blíži k 2 PETA(!) Bajtom. Nech by mali k dispozícii 1Gbps, tak by to prenášali nepretržite zhruba 20 dní. Netuším akú ma Starlink dizajnovanú prenosovú kapacitu, som to nedokázal teraz dohľadať. Ale aspoň je vidieť zhruba v akých časoch by sa to pohybovalo. Tie HDD s dátamy putovali fyzicky z každého teleskopu , nie len z Južného pólu, lebo skrátka tak to bolo stále rýchlejšie, než cez sieť. Južný pól mal ale to špecifikum, že museli počkať na lepšie počasie, aby tam mohlo doletieť lietadlo. To len tak na ilustráciu, že za súčasných telekomunikačných podmienok je fyzický prenos stále potrebný a že to môže byť aj jeden z dôvodov, prečo nemusí byť praktické stavať teleskopy vo vesmíre, pokiaľ nie je zabezpečená dostatočná prenosová kapacita.

Pripomina mi to porovnavani propustnosti internetu v Africe s prenosem Flash disku po holubovi.
Ten holubi prenos mel vetsi propustnost. V tomto pripade je to obdobne.

Souhlasim, ze i Starlink by mel s uvedenym mnozstvim dat velike problemy.
Rsp by byl pomerne dlouho "zasekany" pro ostatni uzivatele.

Nové informace ohledně snižování odrazivosti starlinků od SpaceX.

https://www.spacex.com/news/2020/04/28/starlink-update

Probírané způsoby snížení odrazivosti:





Už v nadcházejícím startu bude jeden Visorsat. Od devátého startu by měly být takto vylepšeny všechny.

Jinak doporučuji ten odkazovaný článek.

SpX spustila neveřejné beta testování, do kterého zapojila investory a top mgmt. Jedním z nich je i zakládající investor Steve Jurvetson. Veřejné beta testy plánují spustit na podzim tohoto roku a plný servis pro zákazníky v USA a Kanadě do konce 2020.






Aktuální rozložení několika prvních stovek Starlinků.

Jeden z prvních testovacích prototypů pozemních uživatelských antén Starlink.
Ideální náklon antény systém zajistí sám interním pohonem. Stačí zapojit do zásuvky a namířit k obloze.
Velikost podle EM: středně velká pizza

Takže mobilní internet s anténou průměru 50 cm

Posuzuješ to pohledem nás zhýčkaných středoevropanů, kteří lamentují nad mobilními daty, která mají přitom skoro nejlepší na světě. My nebudeme cílový trh Starlinku, stejně jak Jižní Korea, západní Evropa nebo velké americké aglomerace. Ten bude jinde a věř mi, že jsou oblasti světa, kde tohle budou bát všema deseti.

Já nic nerozporuji , neposuzuji ani neargumentuji. Jen jsem uvedl odhad rozměrů. Ono to nějak vadí , že máš potřebu mi k tomu napsat celý příspěvek úplně mimo téma ?