forum.kosmonautix.cz

Určitě by to nefungovalo. Tady je jen několik důvodů.

1) Sodík velice ochotně reaguje i s kyslíkem, vodní párou v atmosféře - jak bys chtěl "palivo" v nádrži odizolovat?
2) Podívej se ještě jednou, co tou reakcí získáme - kyslík a vodík, který se teplem vzniklým při reakci vznítí. Proč tedy rovnou netankovat kyslík a vodík. Tím, že by booster potřeboval ještě sodík, bylo by v něm míň místa pro vodu, než kdyby se použily klasické kylsíkovodíkové nádrže.
3) Takový motor by byl jen stěží použitelný, protože svou konstrukcí by se nedal použít jako motor na kapalné palivo (což motory na hydrolox jsou). Vodík by totiž shořel při reakci se sodíkem. Takže to používat jako motor na tuhé palivo? To by bylo konstrukčně náročnější, než současné motory na tuhá paliva. Je potřeba si uvědomit, že plyny musí někudy unikat ven - u SRB se to řeší středovým kanálkem, kterým se oheň postupně šíří. Jenže jak to chceš udělat s vodou? Pokud bys udělal v sodíku kanálek a nechal jím protékat vodu, tak by ti velká část vody vytekla ven, aniž by reagovala se sodíkem. Navíc další věc - ty potřebuješ ty plyny dostat dolů, aby tryskaly ze spodní části rakety. Ale dolů kvůli gravitaci poteče voda - vodík je lehčí, bude stoupat nahoru.
Je vždycky potřeba zamyslet se nad všemi aspekty. Brzo pak pochopíš, že věci jsou mnohem složitější, než jak e mohou na první pohled zdát.

Podobný, ale technicky přijatelnější koncept: https://en.wikipedia.org/wiki/ALICE_(propellant)

Jinak někdo navrhoval vyrábět na Měsíci hybridní hliníko-kyslíkové rakety. Výhoda totiž je, že tenhle sajrajt se na Měsíci válí skoro všude.

Počkej, sodík přece vodu rozkládá na vodík a vzniká přitom hydroxid sodný a nikoliv kyslík. Kdyby vznikal kyslík, tak by okamžitě reagoval s vodíkem za vzniku vody a sodík by tedy byl jen katalyzátor reakce, což není.

Škoda. Problémy s konstrukcí motoru, které popisoval Dugi, by se nechaly vyřešit. Vodu umíme dávkovat čerpadlem a sodíku by se zamezila nechtěná reakce s okolím jeho zakonzervováním v petroleji. Ale ekologové by asi zaplakali až by z trysky vycházel louh.

Ježišmarjá já už fakt nevím co píšu. Jasně, vzniká NaOH, ne kyslík. Asi přestanu psát příspěvky před půlnocí, mozek mi asi jel na volnoběh, když jsem tohle stvořil.

Opäť tu mám niečo. RL10. Vážne sú také drahé ako sa hovorí? A ak áno prečo ich stále používajú? Keď má napr. Atlas používať centaur s 2 motormi(i keď viem že takto neletí) to nie je trocha finančna katastrofa? To fakt by nebol lacnejší nový motor?

áno, je drahý...
používa sa, lebo je to s prehľadom najlepší motor pre horný stupeň na svete... skvelé isp, reštartovateľný, spoľahlivý...
dual centuar už veľmi dlho neletel...

nový motor...
- ak započítaš cenu vývoja, a to, že povedzme by sme chceli rovnaké parametre... tak nie...
- ak upustíme trochu z parametrov, tak by to možno vyšlo lacnejšie... ale možno aj nie, kto vie...
- pomohla by zmena metodiky výroby, pravdepodobne... rl-10 sa vyrába viac-menej ručne... ale tu je otázka, koľko by taká zmena stála (aj keď mám pocit, že postupne sa snažia jednotlivé časti výrobného procesu automatizovať spolu s upgradmi toho motora)
- mohli by si ho kupovať od rusov, vychádzal by lacnejšie... rusi majú v podstate totožný motor (rd-0146; totožný parametrami), vyvinutý kbkha v spolupráci s práve pratt&whitney... je lacnejší... ale nikto ho nepoužíva, ani rusi... aj keď by mal lietať na angare 5 (a 7)
- vinci... európsky... cca má lepšie parametre ako rl-10... ale stále len vo vývoji (fáza testovania) - prvý let bol myslím 2017 (aj keď toto je otázne teraz, keďže a5me sa zrušilo, a poletí najskôr až na a6, tj. niekedy okolo 2020)... ak dodržia súčasné parametre, bude to najlepší motor pre horné stupne... má byť lacnejší (aj ako je súčasný motor pre horný stupeň a5 - či to tak bude, uvidí sa)
- iné palivo - kerolox, methalox, hypergolic... lacnejšie by to určite bolo... ale to je obrovský dopad na performance (stačí sa pozrieť na výkon proton/falcon 9 vs. ariane 5/atlas 5)

edit:
detail ohľadom ceny rl-10...
odhaduje sa (videl som pár krát také info), že cena prvého stupňa atlasu 5 a falconu 9 je v podstate totožná... rozdiel robí druhý stupeň (aj keď ten rozdiel pre čistú cenu nosiča nie je až taký hrozný, ako si tu niektorí ľudia myslia; aj keď je dosť veľký)

Když se plánuje v roce 2021 letět k Venuši, pak k Marsu a nakonec zpět na zem, tom proč rovnou nepřistát na Marsu? Hlavní výhoda by byla, že by let měl nějakou vědeckou hodnotu a navíc by lidé na Marsu nečekali takovou dobu, až bude Mars ku Zemi v dobré poloze, takže by tam byly maximálně pár dní, což by se zlevnilo. Jaký na to máte názor? Bylo by to reálné alespoň při dalším podobném rozpoložení Země ku Venuši ku Marsu, který nastane za několik desítek let později?

Zde je video ze hry orbiter, ve který ukazuje, jak by tento scénář vypadal v roce 1985

Dôvodov je hneď viac. Začnem tým že táto misia ešte nie je vôbec istá, nie to ešte s pristátim na Marse. Na pristátie by už teraz trebalo výrazne navýšiť rozpočet NASA a muselo by sa už plne pracovať na pristávacom module, obytnom module atď atď. Ďalšia vec, let k marsu by si vyžadoval viac ako jeden štart SLS. Alternatíva by bola jedine Falcon Heavy ale to je skôr fikcia. Taktiež technológia na let a pristátie k marsu je teoreticky zvládnutá ale prakticky nie. Museli by sa investovať veľké peniaze do dôležitých systémov na podporu života, aby dokázali byť funkčné viac ako 1 rok. Teraz to vieme tak na týždeň. Protiradiačná ochrana je tiež iba na papiery. Ak by sme chceli letieť aj k Venuši tak by to okrem veľkého nárastu potrebného paliva bol aj časový problém. Na Marse by mohli ľudia zostať len veľmi krátko. Let ľudí na Mars je do 2030 neuskutočniteľný. Ale všetko je to o peniazoch a nie schopnostiach. Američania nevedeli v 1961 dostať človeka na orbitu zeme a v 1969 už bol človek na Mesiaci. Ak bude pokračovať financovanie NASA tak ako je to teraz tak na Mars sa do roku 2035 určite neletí, ak vôbec niekedy(v réžii NASA).

No to je jasný, ale za pár desítek let, až bude Země ku Venuši a ku Marsu v podobné poloze by to bylo i reálnější. A taky škoda, že nasa přestala vyvíjet motory, který mají při stejném tahu je 50% spotřebu paliva, při misích na Mars by to mohlo být výhodné, a taky raketa SLS by mohla vynášet větší náklad.

Dalším velmi důležitým problémem by byl start z povrchu Marsu - tohle jsme nikdy nezkoušeli ani u menších misí. V roce 2021 se pravděpodobně poletí k zachycenému asteroidu u Měsíce ( i když prosvítají informace, že i tato mise může být v ohrožení). Průlet kolem Venuše a Marsu je pouze jakousi úvahou na téma, co by se teoreticky dalo udělat. Rozhodně to není schválená mise.