forum.kosmonautix.cz

Tak je to možné. Našel jsem, že "vesmírné" shuttly měly toto zařízení někde mezi RCS blokem a předním přistávacím kolem, u Enterprise chybí.

Dugi píše:Na tohle by možná líp než já odpověděl vai, ale mám dojem, že se jedná o Pitototvu trubici.

Jedná se téměř jistě o Pitot-statickou trubici, která zároveň snímá okamžitý dynamický i statický tlak vzduchu. Z jejich rozdílu se pak získává Indikovaná vzdušná rychlost letu IAS.
http://en.m.wikipedia.org/wiki/Pitot-static_system

U experimentálních a prototypových letounů se většinou umisťuje na dlouhou trubku, která je instalována na nos letounu, aby měrení probíhalo vždy daleko před vlastním strojem, v nerozrušeném proudu vzduchu a to ve všech režimech letu. Rychlost je klíčová veličina, ke které se vztahují všechny ostatní parametry letu, jako výška, úhel náběhu, tah motoru(ů), hmotnost, atd. Je proto velmi důležité mít její měření co nejpřesnéjší - co nejméně ovlivněné tlakovým polem kolem letounu.
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/c ... _photo.jpg

Na trubce se za snímače tlaku často umisťují také čidla úhlu náběhu a bočení.
http://www.navair.navy.mil/img/uploads/ ... hoto_2.jpg

Díky za odpověď. Dokud jsem to neviděl u Dream Chaseru, tak mě vůbec nenapadlo, přemýšlet k čemu to je. Ale když jsem to viděl podruhé u experimentálního/testovacího letounu, tak mě to začalo zajímat.

Presne tak, jedná sa pitotovu trubicu, a inštalujú sa na ňu aj iné snímače ( predovšetkým uhlových rychlostí uhlu nábehu atp. ) ale zväčša vyzerajú inak ako ten v poslednom odkaze od pospíšila- tam sa totižto jedná o veľmi špecifické čidla nábehu pretože sa jedná o experimentálny stroj X-31 vybavený vektorovaním tahu motoru pomocou tzv aerodynamických tryskových plôch.

K tomuto sa viaže jedna zaujímavá príhoda a to, že stroj X-31 Buno 164584, 292 - havaroval 19. januára 1995, severne od Edwardsovej základne . Havária bola spôsobená prítomnosťou ľadu vnútri pitotovej trubici, ktorá odoslala nesprávne údaje rýchlomerom pre riadenie letu počítačmi. Pilot sa katapultoval.

"klasický" snímač nábehu na pitotovej trubici vyzerá napr. takto :

MRR píše:Presne tak, jedná sa pitotovu trubicu, a inštalujú sa na ňu aj iné snímače ( predovšetkým uhlových rychlostí uhlu nábehu atp. ) ale zväčša vyzerajú inak ako ten v poslednom odkaze od pospíšila- tam sa totižto jedná o veľmi špecifické čidla nábehu pretože sa jedná o experimentálny stroj X-31...

Prosím, rozlišujme "pitotovu trubici" a "pitot-statickou trubici". Není to totéž.

Pitotova trubice se u experimentálních letounů nepoužívá, protože by snímala pouze dynamický tlak a místo pro měření statického tlaku by bylo na jiném místě, většinou na trupu letounu. Toto bývá řešení, často používané u sériově vyráběných a spíše podzvukových letadel. U Experimentálů a nadzvukových letounů se téměř vždy užívá pitot-statická trubice, navíc elektricky vyhřívaná pro zabránění námraze.

K úhlovým snímačům bych jen dodal, že jejich řešení a tvary jsou různé. Ty, co jsou na fotce z MIG-21 jsou optimalizované pro nadzvukové proudění. Podzvukové snímače má MIG ještě na trupu před kabinou.
Například u Dream Chaseru jsou tyto čidla více podobná těm z X-31.
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/c ... ests.6.jpg

Pospíšil píše: Prosím, rozlišujme "pitotovu trubici" a "pitot-statickou trubici". Není to totéž.

OK, moja chyba, Učebnice pilota 2011, z ktorej som vychádzal medzi nimi nerozlišuje.

Teda pitotova trubica s prandtlovou sondou.

Inak tvar uhlových snímačov býva dosť optimalizovaný aj samotným tvarom a koeficientom vztlaku v základnej polohe ( priami let ) - čiže Drem Chaser ako vztlakové teleso ( dynamicky pozdlžne nestabilný ) ich má skôr rovné s mechanickou úpravou pre zníženie indukovaného odporu , kdežto Mig šípové

MRR píše:...tvar uhlových snímačov býva dosť optimalizovaný aj samotným tvarom a koeficientom vztlaku v základnej polohe ( priami let )

Pohyblivé plošky úhlových snímačů mají z principu nulový koeficient vztlaku - mají vždy symetrický profil.

MRR píše: čiže Drem Chaser ako vztlakové teleso ( dynamicky pozdlžne nestabilný ) ich má skôr rovné s mechanickou úpravou pre zníženie indukovaného odporu , kdežto Mig šípové

Přímost, či určitá nenulová šípovitost plošek snímače je dána rozsahem rychlostí, pro které je snímač optimalizován. Pro 2 M stihačku to samozřejmě vypadá jinak, než u bezmotorového vztkakového tělesa pro drop testy s max rychlostmi do 0,4 M.

Pospíšil píše: Pohyblivé plošky úhlových snímačů mají z principu nulový koeficient vztlaku - mají vždy symetrický profil.

To síce áno, ale aj symetrický profil vyvodzuje vztlak ( aj keď mizerný, ale za určitých rýchlostí to môže značne skresľovať. preto sa s tým pri návrhoch počíta a da sa to veľmi presne eliminovať).

Nepochopili sme sa, myslel som vztlak, ktorý vyvodzuje lietadlo-u niektorých moderných lietadiel tvorí až tretinu vztlaku trup ( o Dream Chasere ani nehovoriac ) a pri istých uhloch nábehu by tieto pohlibivé plôšky uhlových snímačov proste strácali dostatočnú meraciu schopnosť ( preto je na uhlovom snímači dream chaseru mechanická úprava pre zníženie indukovaného odporu - taká ta prehnutá časť dolného snímač a vreteno na hornom )

O vztlaku symetrického profilu sa toho dá nájsť spustu- na internete by som odporučil nejaké články od pána Lneničku ( má vlastnú stránku) sám mám jeho publikácie,ale teda skôr v knižnej ( a časopiseckej ) podobe.

Pospíšil píše: Přímost, či určitá nenulová šípovitost plošek snímače je dána rozsahem rychlostí, pro které je snímač optimalizován. Pro 2 M stihačku to samozřejmě vypadá jinak, než u bezmotorového vztkakového tělesa pro drop testy s max rychlostmi do 0,4 M.

S tým prevažne súhlasím samozrejme , ale u dream chaseru a x-31 hrajú aj iné faktory ( hore popísané ).

Inak ospravedlnujem sa značne oneskorenú reakciu - nemal som čas včera sadnúť k počítaču.Ani ten výbuch som nevidel

MRR píše:

Pospíšil píše: Pohyblivé plošky úhlových snímačů mají z principu nulový koeficient vztlaku - mají vždy symetrický profil.

To síce áno, ale aj symetrický profil vyvodzuje vztlak

I rovná deska vyvozuje vztlak, pokud je v nabíhajícím proudu pod nenulovým úhlem náběhu.
Stejně tak symetrický profil. Pokud je ale Alfa=0, tak taky L=0 , protože rozložení tlaku na horní i spodní straně profilu bude stejné - jejich účinky se navzájem vyruší.
U úhlových snímačů, které mají plošky se symetrickým profilem volně/otočně uložené, se při změně úhlu náběhu stane to, že se profil snaží dostat do rovnovážné polohy a o daný úhel náběhu se pootočí. To je elektronicky snímáno a přenášeno na ukazatel v kabině.
Je to v bleděmodrém to samé, jako korouhvička na věži, jen je to uzpůsobeno pro jiné rozsahy rychlostí.

Dnes jsme ve škole při hodině chemie testovali, co udělá čistý sodík ve vodě, při tom vysvětlovala učitelka, co se děje, že sodík hoří, přeměňuje vodu na vodík a kyslík. A v té chvíli mě napadlo udělat nový booster/raketový motor, který by měl dole sodík a trochu kyslíku a nad kterým by byla voda, při zážehu by stačilo pouze vylít vodu na sodík a reakce by udělala své. Mělo by to své výhody:
1) Levnější náklady vzhledem k tomu, že by se už nezískával vodík a kyslík od vody
2) Žádné problémy s nízkýma teplotami
3) sodík by uvolnil energii navíc

Nevím, jestli by to fungovalo, ale určitě jo.