Dugi píše:No ... myslím, že za současné úrovně technologií nikoliv. Viděl bych to tak ještě na pět až deset let vývoje, abychom mohli takovou sondu začít konstruovat. Zdržení vidím hlavně v potřebě zkonstruovat dostatečně výkonné iontové motory, kterým bych svěřil hlavní roli. S jejich pomocí by sice brzdící zážeh musel trvat hodně dlouho - tipoval bych i v řádu měsíců, ale výsledná změna rychlosti by byla nesrovnatelná s klasickými chemickými motory. Iontové motory udělaly velký krok vpřed za poslední roky a stále se zlepšují, ale tohle je i pro ně na současné úrovni techniky (podle mého názoru) zatím příliš náročné.
Ohledně velikosti případné sondy - myslím, že by se její rozměry nijak nevymykaly běžné velikosti meziplanetárních sond.
No tak já si naopak myslím, že prakticky všechny potřebné komponenty už máme - máme Atlas V 551, celkem brzy (<5 let) budeme mít Falcon Heavy, a "dostatečně výkonné iontové motory" už vlastně máme taky - u téhle sondy není zapotřebí ani tak jít nahoru s tahem (což je současný směr vývoje všech iontových motorů - větší motory, pro tuto sondu nepoužitelné...) jako spíš s účinností, kvůli omezenému výkonu, který bude mít k dispozici, takže vlastně ani tak nejde o nutnost urychleného dokončení vývoje motorů jako je XR-12 nebo XR-20, ale spíš o nějakou spolehlivou jednotku kolem 1 kW pro brzdění v řádu dekády. Spíš mi přijde, že jediný chybějící článek je ASRG, jehož vývoj NASA nedávno z "úsporných důvodů" zrušila - generátor s několikanásobnou účinností oproti současným RTG, který by NH klidně mohl se shodným objemem plutonia poskytnout asi 1,5 kW výkonu - takže třeba 0,3 kW pro palubní systémy a 1,2 kW na motor.
Pak už zbývá jen vyřešit, jestli má sonda mít čistě iontový pohon, nebo k němu třeba ještě vodíkový/amoniakový resistojet/arcjet o Isp (podle řešení) mezi 6000-11000 Ns/kg (jenž by snad mohl oproti iontovému pohonu mít tu výhodu, že by uměl využít části odpadního tepla ke zvýšení účinnosti a tedy i tahu), který by mohl tak posloužit jako "první stupeň" na sondě.
Nebo jestli by třeba sonda po odpojení od Centauru nemohla místo tradičního Star XY použít elektrický třetí stupeň s XR-5 nebo podobným/i motorem/y (asi 0.3 N tahu na jeden XR-5 - nebo možná už 0,8 N na jeden XR-12, pokud bude tou dobou k dispozici) a solárními panely (dnes mají kolem 200 W/kg, takže půltunový solární systém poskytne příkon nutný k vyvozování kolem 5 N tahu po celé měsíce) k tomu, aby k Plutu vrhla hned několikatunový náklad, což by zase usnadnilo návrh sondy, protože by se většina brzdění dala provést tím resistojetem/arcjetem s vyšším tahem, takže by se dalo brzdit blíže k cíli a mise by se snad zkrátila. Výpočty jsem zatím neprovedl, ale nějaká použitelná konfigurace by se s již existujícími technologiemi snad už udělat dala.
Doufejme že to tak bude a můžeme netrpelivě očekávat maximalní priblížení a pořádnou dávku dat a snímků 
Jinak super animace 
. Ale teď už by měli stát zato. Naštěstí je sonda v pořádku. 
Poněkud to vypadá, že by to mohla být ona tmavá plocha, která z poněkud menší vzdálenosti vypadá přeci jen poněkud jinak, než kráter.