forum.kosmonautix.cz

Přehled postavených částí pro A-1 až A-3

Saturn1234 píše: 25.10.2021 14:03 Přehled postavených částí pro A-1 až A-3

Na základě objednávek se již vyrábí díly pro Artemis 4. Od Artemis 5 chce NASA přesunout vlastnictví SLS na komerční smluvní subjekt a kupovat služby.
Žádost o informace (RFI)
Pokyny pro uchazeče o smlouvu Exploration Production and Operations Contract (EPOC), kterou chce NASA uzavřít do konce roku 2023.

JHošek píše: 27.10.2021 7:24 Na základě objednávek se již vyrábí díly pro Artemis 4. Od Artemis 5 chce NASA přesunout vlastnictví SLS na komerční smluvní subjekt a kupovat služby.

Pokud se SpaceX podari uvest SHVY+Starship do rutiniho provozu, tak to muze byt pro SLS konecna.

V pripade problemu s orbitalnim stupnem by se mozna vyplatil udelat pro tyto potreby provizorne i standardni druhy stupen SHVY, protoze zakazek muze byt nakonec dost - Gateway, Artemis Base Camp, dalsi veci typu velka hermeticka vozidla ci zasoby/material atd.. A je tedy skoda se tendru nezucastnit.

Zvažovaná smlouva EPOC nebude mít se Super Heavy nic společného. To není soutěž o jakoukoli nosnou raketu pro Orion. Naopak, jde o jeden z příkladů dlouhodobého zájmu NASA o SLS. Jde o to, že NASA potřebuje pro program Artemis jednu pilotovanou SLS ročně. Boeing ale tvrdí, že v případě zájmu bude schopen vyrábět dva centrální stupně SLS ročně. Výrobci SLS přitom už delší dobu iniciativně prezentují, co vše by SLS mohla vynášet, například tady:
https://www.rocket.com/sites/default/fi ... 012221.pdf

NASA v žádosti odhaduje, že nový model smluv by umožnil podstatné úspory při výrobě SLS za předpokladu jednoho pilotovaného a alespoň jednoho nákladního letu ročně. Navrhuje tedy, že by tyto úspory umožnily vítěznému dodavateli poskytovat startovní služby SLS široké škále zákazníků mimo NASA, což je cíl, napsaný v pokynech k výzvě.

Skutečně NASA uvažuje o používání SLS do roku 2050?

Jakou má nostnost raketa SLS block1 70t. nebo 90t?

https://cs.wikipedia.org/wiki/Space_Launch_System
říká, že 95t

70 tun na nízkou kruhovou oběžnou dráhu Země ve výšce 200 km se sklonem 28,5° k rovníku byla teoretická nosnost zvažované, ale nerealizované "prozatímní" SLS Block 0 s čtyřsegmentovými SRB a s kratším centrálním stupněm s třemi motory RS-25. Jinak následující grafiku nemá smysl moc studovat. Je z března 2011, ale už o necelý rok později neplatila žádná z tehdy prezentovaných variant a počet motorů RS-25 se ustálil na čtyřech.


Bohužel je to dosud často zaměňováno za původní hodnotu, ale teoretická nosnost vyrobené SLS Block 1 s pětisegmentovými SRB a se čtyřmi motory RS-25 v centrálním stupni je 95 tun na nízkou kruhovou oběžnou dráhu Země ve výšce 200 km se sklonem 28,5° k rovníku. V praxi ale centrální stupeň umístí sestavu ICPS/Orion na počáteční suborbitální dráhu s parametry 30 x 1806 km. Horní stupeň ICPS zvedne v T+54 minut manévrem PRM perigeum, takže nová dráha bude mít parametry 185 x 1806 km. PRM bude manévr podobný manévru OMS-2, který prováděly raketoplány. Zážeh TLI, kterým se sestava vydá na dráhu k Měsíci, má přijít na řadu v T+85 minut.
Informace o nosnosti 95 tun přímo z NASA:
https://www.nasa.gov/sites/default/file ... 072016.pdf
https://ntrs.nasa.gov/api/citations/202 ... Update.pdf

Jak se testují rakety? A co třeba pomocí speciálního nátěru? Třeba i na modelech ve větrném tunelu, jak předvedla NASA.
Cílem testu bylo získat dynamické tlakové prostředí, které by napomohlo ověření aeroakustického prostředí. Tlakově citlivá barva byla použita k měření časově rozlišené distribuce povrchového tlaku po celém povrchu rakety, čímž byly získány výsledky na úrovni detailů, které nebyly nikdy předtím měřeny ani vidět v tomto rozlišení. Šlo o test na modelu nákladní varianty SLS, určené pro misi Europa nazvanou Science Mission 1 (SM1).


https://www.nasa.gov/feature/unsteady-p ... -nasa-ames

Viz. Vlákno tweetu, 4.1 bil. USD per flight