forum.kosmonautix.cz

Takže šlo jen o ten jeden model. Vím že jsi to psal, ale ptám se proto, že jako Buran se často označují i další exempláře, což je tedy nesprávné. A na wiki se taky píše o programu Energia-Buran, nebo taky jen program Buran na anglické wiki.

Dokonce i ty zkratky jsou stejně - orbital vehicle a orbitalnyj korjabl

Ted by me zajimalo, jestli měli sověti obecné označení o odpovídající americkému raketoplán

petrsida píše: 29.9.2020 8:45 Dokonce i ty zkratky jsou stejně - orbital vehicle a orbitalnyj korjabl

Ted by me zajimalo, jestli měli sověti obecné označení o odpovídající americkému raketoplán

Rusové tomu říkají "oрбитальный самолёт" nebo "воздушно-космический самолёт" (orbitální či kosmické letadlo)

Roman89 píše: 28.9.2020 22:15 Jak je to vlastně s tím názvem "Buran"? Nikdy mi nebylo jasne jestli to byl ve skutečnosti název jen onoho exempláře, který se dostal do vesmíru, nebo se tak jmenoval celý program kosmoplánu? Ale co potom ty názvy jako Bajkal nebo Ptyčka?

Oficialny nazov bol VKK - Vozdušno Kosmičeskij Korabľ

Dnes je opět výročí jediného startu sestavy Energia-Buran z rampy 110/37 na Bajkonuru, (15. listopadu 1988)

připomíná to i NSF
https://www.nasaspaceflight.com/2013/11 ... et-cousin/

Rogozin vyjádřil znepokojení nad podmínkami skladování druhého letového modelu raketoplánu „Buran“ a jeho uspořádáním a vyzval majitele, aby diskutoval o budoucím osudu lodí.

Druhý letový exemplář raketoplánu „Buran“ (OK-1.02) a jeho technologický model (OK-MT) uložený v hangáru na Bajkonuru patří kazašskému podniku RKK Bajkonur.
Oznámil to vedoucí podniku Musa Dauren, který v komentáři ke svému příspěvku na Twitteru napsal vedoucímu Roskosmosu Dmitriji Rogozinovi.
Rogozin řekl, že státní korporace by chtěla „Burany“ koupit a umístit je do muzea, ale nemohla najít majitele.

TASS
RIA Novosti

Když to srovnáme se skutečností, že americká muzea se málem porvala mezi sebou o jednotlivé raketoplány, a tady doslova desítky let hnijí takové neskutečně krásné stroje, ve stavu do jakého se dostaly ne vlastní vinou, chce se fanouškovy kosmonautiky vysloveně brečet.
E

Je to opravdu smutné. To že byl program ukončen kvůli nedostatku financí a dalších důvodů se dá pochopit, ale že to takto nechali na pospas zkáze je hodně zlé. Naštěstí ne všechny stroje potkal takový osud a jsou vystaveny na různých místech, ale zrovna druhý letový exemplář, který byl téměř hotov mohli dát do muzea už dávno, když prvního Burana nechali pohřbít pod spadlou střechou hangáru. Zřejmě v tom ale hrálo také velkou roli fakt, že se všechno tohle dědictví ocitlo po rozpadu SSSR na území cizího státu Kazachstánu a tak bylo složité to zachraňovat.
Jsem rád, že to Rogozin chce napravit, ale proč proboha po takové době.

Evžen111 píše: 18.11.2020 16:14 Když to srovnáme se skutečností, že americká muzea se málem porvala mezi sebou o jednotlivé raketoplány, a tady doslova desítky let hnijí takové neskutečně krásné stroje, ve stavu do jakého se dostaly ne vlastní vinou, chce se fanouškovy kosmonautiky vysloveně brečet.
E

Musim vas vyviesť z omylu lebo sa tu na zaklade tíchto dvoch exemplarov odsuzuje všetko. Skoro všetky prototypy na pozemne testy su v muzeach a zrenovovane, len pár výnimiek ako časť trupu na tepelne testy ostali na svojom testovaciom mieste ! A tretí vyrobeny letový kus je tak isto v múzeu po renovácií.
Tieto dve kúsky su skutku ojedinely prípad kedy sa na ne v podstate zabudlo v hangári. Na druhu stranu su v podstate bezpečí, len sa na nich práši a vtáci ich obsierajú. Skôr najväčšie ohrozenie môžu čakať od turistov ktorí si určite niečo zoberú stadial na pamiatku. Renovacia nebude nijako komplikovana v prípade ich presunu do múzea.

Roman89 píše: 18.11.2020 17:08 Je to opravdu smutné. To že byl program ukončen kvůli nedostatku financí a dalších důvodů se dá pochopit, ale že to takto nechali na pospas zkáze je hodně zlé. Naštěstí ne všechny stroje potkal takový osud a jsou vystaveny na různých místech, ale zrovna druhý letový exemplář, který byl téměř hotov mohli dát do muzea už dávno, když prvního Burana nechali pohřbít pod spadlou střechou hangáru. Zřejmě v tom ale hrálo také velkou roli fakt, že se všechno tohle dědictví ocitlo po rozpadu SSSR na území cizího státu Kazachstánu a tak bylo složité to zachraňovat.
Jsem rád, že to Rogozin chce napravit, ale proč proboha po takové době.

Prečo po takej dobe, asi boli trochu ine priority. Na pospas zkáze ? To si zas nemyslím, netreba zveličovať.