Připomeňme si včerejší start nosné rakety CZ-3B a podívejme se na slibované detaily o sondě Tianwen-2 (Tchien-wen). Start proběhl z kosmodromu Si-čchang v 19:31: (26) SELČ, bohužel sekundy nemám stále oficiálně potvrzené. Sonda o vzletové hmotnosti okolo 2100 kg byla 18 minut po startu dopravena na heliocentrickou dráhu. Ještě téhož dne se podařilo plně rozvinout dvojici panelů fotovoltaických článků, které jsou podobné jako např. na nákladních kosmických lodích Cygnus. Postupně proběhlo nastartování a otestování všech palubních systémů s výjimkou vědeckých přístrojů, jejichž oživování, testování a kalibrace má svůj vlastní harmonogram.
Hlavním cílem sondy Tchien-wen 2 je průzkum a odběr vzorků z planetky 469219 Kamoʻoalewa. Jedná se o blízkozemní planetku z Apollonovy skupiny a také kvazisatelit Země. Jde o velmi malý objekt s průměrem okolo 40 metrů. Sonda Tchien-wen 2 má zpřesnit orbitální a fyzikální parametry planetky a studovat morfologii a složení povrchu. V případě, že bude v jejím okolí nějaký materiál, tak se zaměří i na něj. Tento průzkum má provádět od července 2026 do dubna 2027. Sonda se má také minimálně jednou pokusit o odběr vzorků z povrchu, přičemž se očekává, že na Zemi jich dopraví alespoň 100 g. V původních plánech se počítalo také s malou průzkumnou družicí, skákacím robotem a mikronáložemi. Zdali se dostaly do finální podoby sondy se mi bohužel nepodařilo zjistit a budeme se muset nechat překvapit. Po provedení průzkumu a odběru se sonda Tchien-wen 2 vydá 24. dubna 2027 zpět k Zemi. Na kolizním kurzu dojde 29. listopadu 2027 k oddělení návratového pouzdra s odebranými vzorky, které by mělo přistát okolo 10:15 SEČ. Sonda pomocí hlavního motoru provede úhybný manévr a zamíří na dlouhou cestu ke kometě či aktivnímu asteroidu P/2013 P5 (PanSTARRS). K tomuto velmi zajímavému objektu dorazí v lednu 2035. Celá mise sondy Tchien-wen 2 se tak skládá z 13 samostatných fází.
Na palubě sondy Tchien-wen 2 je celkem 11 vědeckých přístrojů. Jedná se o zobrazující spektrometr pracující v rozsahu od 0,45 do 4,50 μm s prostorovým rozlišením až 0,5 metru při výšce 3 km nad povrchem sledovaného objektu. Doplňuje jej zobrazující radiometr pracující v oblasti 5,0 až 50,0 μm a trojice kamer. Z nichž jedna je multispektrální, druhá hyperspektrální pro viditelnou a infračervenou oblast elektromagnetického spektra, třetí pouze pro VIS. Poslední přístroj, který se bude podílet na charakteristice povrchu je radar, který pronikne i do blízkých podpovrchových vrstev. Na zjištění tvaru sledovaných těles a jejich rotačních parametrů se bude podílet také kamer, která slouží zároveň k optické navigaci. Na sondě Tchien-wen 2 nechybí také magnetometr, soubor detektorů k měření toku a spektra nabitých a neutrálních částic. S ohledem na charakter studovaných těles je sonda vybavena také detektorem prachových částic. Mise sondy Tchien-wen 2 má také několik technologických úkolů. Ověří se manévry s motory o malém tahu a pohyb v okolí těles s malou gravitací. Proto je sonda vybavena iontovými motory. Novinkou pro Čínu je také systém odběru vzorků. Také řízení celé mise nemá v historii čínské kosmonautiky obdoby. Sonda má provést jeden gravitační manévr u Země a minimálně 17 motorických manévrů k úpravě její dráhy. Snad se vše podaří a dočkáme se hodnotných vědeckých poznatků.
