Po delší době jsem se podíval do blogu ruských kosmonautů a tušení mě nezklamalo. Gennadij Padalka tam umístil úžasné fotky z nedávné ruské kosmické vycházky. K tomu přidal ještě několik doplňujících odpovědí na všetečné dotazy fanoušků.
Gennadij Padalka s kamerou při výstupu z modulu Pirs. Gennadij vysvětluje, jak je důležité nastavit tlak v modulu opravdu přesně. Pokud ho nevyrovnáte na nulu, neotevřete vnější poklop a pokud ho následně nezarovnáte přesně na tlak stanice, neotevřete průchod do dalších modulů. Zatížení na poklopu může dosahovat i několik set kilogramů, což se překonává dost těžko.
Jurij Malenčenko při manipulaci s robotickým ramenem Strela-2. To se při minulých výstupech nepodařilo přenést. Tentokrát se úspěch dostavil.
Další dotazy směřovaly například na vůni vesmíru (ruština má pro vůni i zápach stejné slovo). Ta je údajně cítit ještě asi 1,5-2 hodiny po uzavření poklopu. Z vyprávění kosmonautů vůně připomíná smažený řízek, horký kov nebo odér, který bývá cítit po svařování. Někteří uvádějí spíše sirovodíkový zápach. Je možné, že tento zápach mohly způsobit částice z některé aktivní sopky nebo lesních požárů, jejichž stopové množství se mohlo teoreticky do vesmíru dostat. Jiné typy vůní mohou mít na svědomí částice vyvržené ze Slunce. Částice, způsobující vůni, mohou mít i prozaičtější původ v produktech samotné ISS jako jsou odpadní plyny z trysek. Toto je stále předmětem výzkumu. Dokonce je vůně vesmíru kosmonautům simulována při pozemském výcviku.
Typické neduhy prvních výstupů do volného prostoru, kdy kosmonaut ztratil několik kilogramů hmotnosti nebo byl po výstupu neúměrně unaven, případně byl neschopen pohybu, se dávno podařilo eliminovat. Je to zejména lépe vedenou přípravou, vycházející z předchozích zkušeností i úpravou vnějšku lodi či stanice tak, aby se měli kosmonauti kde zachytit.
Přesto i dnes, kdy je metodika poměrně dobře propracovaná, závisí na individuálních schopnostech jednotlivých kosmonautů, na koordinaci jejich pohybů a vrozených dispozicích. Předchozí osobní zkušenosti hrají také velkou roli. Padalka přidává několik rad a instrukcí:"Hlavně žádné zbytečné pohyby a úsilí. Důležité je neustálé připoutání k některému prvku na plášti stanice. Pak člověk zvládne v pohodě několik hodin bez razantního úbytku sil a hmotnosti."
Gennadij Padalka vypouští pasivní satelit Sféra.
Další obrázky
zde v galerii.
Kromě inkriminovaného výstupu si můžete prohlédnout i několik nočních fotografií Země, Perseidy, přechod Venuše přes sluneční disk, případně i přílet Dragonu.
zdroje:
Roskosmos,
21.století
