forum.kosmonautix.cz

Šlo o firmu Obayashi, která přišla před cca. rokem s tímto smělým prohlášením. Obecně si myslím, že šlo jen o lacinou snahu se zviditelnit. Agamemnon to vystihl docela přesně. Pokud nedojde v nejbližších letech k opravdu přelomovému objevu na poli nanomateriálů, tak se v nejbližších desítkách let výtahu nedočkáme.

Na letošek je oznámen 3D grafen. Ale cesta od něj k výtahu připomíná evoluční řetězec mezi ptáky a
lidskými piloty.

jen váha samotného nosného pásu o délce kolem 90000 km by činila snad 60 - 80 t..

Teď si nejsem jistý, jestli chápu správně, nebo došlo k překlepu. Tato váha je dnes běžná pro každý
mostový nosník. Váha nosného lana výtahu by byla řádově někde jinde.
Koncept je to zajímavý, ale situace se má podobně, jako když předloni začali lidi psát na web,
že NASA staví warpový pohon

Na Oslu vyšel před pár lety článek o uhlíkových nanotrubičkách, pokud by se z nich podařilo lano vyrobit, tak by uneslo nejen samo sebe, ale i výtah. Potíž je ale jednak v tom, že takovou délku lana vyrobit neumíme a další problém byl v prudkém poklesu pevnosti při sebemenším poškození lana. To by se dalo řešit samoopravnými procesy, ovšem i ty jsou pouze teoretickým konceptem s prvními nesmělými pokusy.

Jištění by se provádělo nasazením většího počtu lan. Tím pádem, kdyby se některé přetrhlo, tak by výtah nesly ješte další lana a mezitím by se začalo rolovat z GEO základny další náhradní.

Takže reálně jsme k praktickému nasazení výtahu na zemskou orbitu poměrně daleko. Ovšem co se týče nasazení výtahu pro Měsíc, tam by svou pevností stačil kevlar.

Co se týká daného materiálu, tak je důležitá pevnost v tahu. Odstředivá síla a daná délka (orbita třeba LEO) by způsobila, že materiál-lano by muselo odolávat tlaku cca 100 GPA, aby bylo stabilní... což je nepředstavitelná síla, respektivě si to lze představit jak nosnost řádově 10⁵ tun!
Co jsem se dočetl tak v současnosti se vyrábí nanomateriál s pevností v tahu 65 GPA, laboratorně se dostali i přes 100 GPA, ale výroba v takové délce materiálu je v současnosti nereálná (nemluvě o ceně).

Kdo chce kompletní informace jak má být řešen kosmický výtah vč. výpočtů ať mrkne zde, odborný článek je perfektně zpracován: http://www.odbornecasopisy.cz/index.php ... ment=27002

Nevim, nevim, ale uvadet "silu" lana v Pa, kdyz neni znam prumer je dost zavadejici. BTW 100GPa je 10⁷ tun/m²

Edit: tady nejdou tagy a sem na mobilu, takze "na sedmou" a "na druhou"

Tagy fungují - jmenují se "horní" a "dolní"

Trochu OT ohledně ovládání z mobilu. Ono to vkládání tagů není v mobilu zrovna intuitivní. Musí se "vyskočit" z pole a zadat příslušný tag, který se občas objeví jinde, než ho člověk zamýšlel. Takže taky tagy a smajlíky moc nepoužívám, když píšu z mobilu.

JosVerstapen: dobrý odkaz

P.S. Dugi, asi bychom mohli tyhle příspěvky sloučit s vláknem o kosmickém výtahu

Dugi píše:Tagy fungují - jmenují se "horní" a "dolní"

Diky Dugi, priste

Sloučím.

Edemski píše:Nevim, nevim, ale uvadet "silu" lana v Pa, kdyz neni znam prumer je dost zavadejici. BTW 100GPa je 10⁷ tun/m²

Edit: tady nejdou tagy a sem na mobilu, takze "na sedmou" a "na druhou"

To máš recht, ale já pouze interpretuji jakousi imaginární hodnotu, kterou oni uvádí ve výpočtech co by musel materiál obecně vydržet. A pokud se jedná o hodnotu pevnosti v tahu (či tlaku) tak je to v MPa (či SI Pa).
Oni k tomu došli z výpočtů přibližného délky lana, gravitačního zrychlení a dané odstředivé síly (rotace země) a taky hodnoty protizávaží jak je to popsané v tom článku...toto všechno má vliv na výslednou hodnotu.

Ano síla v tahu se uvádí na jednotku plochy... Pa= N/ m²
Ale pokud správně předpokládám, je jedno jaký je průměr lana, protože na každý z nich působí stejná síla v tahu, díky těmto vstupním veličinám. Tam je potřeba aby výsledná hodnota pevnosti lana byla větší než mezní pevnost materiálu,aby.
Pokud správně dedukuji.