forum.kosmonautix.cz

Jasný důkaz toho, že Vesta je mimořádně zajímavým objektem, který si zaslouží zkoumání.

Na stránkách Astro.cz vyšel zajímavý článek shrnujíci dosavadní výsledky geologického výzkumu planetky Vesta.

Tak to 3D video ve větším rozlišení, už je tu. Sice jsou tam prakticky tytéž útvary jako na prvním, ale s většími detaily.

Podrobnosti o videu a misi Dawn zde
zdroj:youtube.com, NASA

Jsem rád že jsem mohl po delší době vytáhnout z šuflete 3D brýle a pokochat se touhle podívanou

Sonda Dawn úspěšně dokončila sestupný manévr a usadila se na nejnižší plánované oběžné dráze okolo Vesty. Nyní krouží ve výšce asi 210 km nad jejím povrchem a probíhá tzv. Low altitude mapping. Tedy snímkování z nízké oběžné dráhy.
V této výšce by měla sonda setrvat asi deset týdnů. Během této doby budou kamery na sondě snímkovat Vestu v dosud nevídaném rozlišení, hlavní ale bude získání dat z detektoru gamma záření a neutronů (GRaND). Tento přístroj bude měřit a vyhodnocovat odrazy kosmického záření od povrchu planetky. Tento přístroj nejlépe pracuje pokud je co nejblíže povrchu tělesa.
Nízká oběžná dráha navíc umožní mimořádně přesné měření gravitačního pole Vesty. Díky tomu bude možné zjistit složení vnitřních částí planetky.
Po dokončení práce na nízké oběžné dráze přejde Dawn spirálovitě na oběžnou dráhu ve výšce 680 km, kde bude provádět další měření. Odlet od Vesty má přijít v červenci 2012. Dawn pak zamíří k trpasličí planetce Ceres, ke které doletí v únoru 2015.

Paráda, aspoň si prohlédneme "sněhuláka" zblízka.

Sněhuláka sonda Dawn zatím neposlal, ale první ochutnávka fotek Vesty zblízka již dorazila.

Na fotkách jsou najednou vidět různé hrudky a tečky, které vzbudily zvědavost vědců.

Na dalším obrázku je pak okraj kráteru na severu Vesty vyfocený z výšky 191 km. Tmavá část vpravo je stín vržený okrajem kráteru. Zobrazená oblast je 18x18 km velká.

zdroj:NASA

Hlavně ta trojice vedle sebe položených obrázků jasně ukazuje, jak důležité je snímkování z nízké oběžné dráhy. Ty detaily jsou dechberoucí.

Dawn se stále více přibližuje k planetce Vesta. Na sondě začal na plné obrátky pracovat detektor gama záření a neutronový detektor. Ty mají pomoci vědcům odhalit případná naleziště vody na Vestě, protože jsou schopny detekovat místa s vysokým výskytem vodíku. Voda by se mohla nacházet ve formě vodního ledu, ale jen pod povrchem.

Při zkoumání teplot na planetce se zjistilo, že všechna místa na povrchu jsou během "vestího roku" (3,6 pozemského) ozářena Sluncem natolik, že se na nich vodní led neudrží. Informace o teplotě během tak dlouhého období ale nemohla zjistit sonda Dawn, ale Hubblův vesmírný teleskop, který planetky zkoumat v letech 1994 a 1996.

Na našem Měsíci se místa s podpovrchovým ledem podařilo nalézt, ovšem Měsíc má sklon osy pouhých 1,5°. Vesta má ještě větší sklon než Země (27° Vesta oproti 23° Země), takže i do jednoho z nejhlubších kráterů, který se nachází na jižním pólu se Slunce dostane.

Teploty na mapce jsou ve °K, bílá čárkovaná čára je hranice jižního polárního kruhu

Rozložení teplot detekované HST, ale dává určitou naději, že pod povrchem Vesty by se na místech "za jižním polárním kruhem" mohla podpovrchová voda nalézat. Některá místa vykazují průměrnou teplotu pod -140°C (133°K)
Zda se voda podaří nalézt a také jak taková případná naleziště budou stará, se musíme nechat překvapit.
zdroj:NASA, GSFC, UMBC

Na asteroidech a planetkách se voda určitě nachází. Jde jen o to ji najít. Pokud se to podaří a lidstvo zvládne technologii na separaci H2O ve vesmíru, mohlo by to znamenat další zlevnění letů do hlubokého vesmíru. Voda se dá použít nejen jako pití pro posádku, ale i jako chladicí médium a v neposlední řadě po rozdělení na vodík a kyslík i jako palivo.