forum.kosmonautix.cz

A tedy - kdyz jsme u tech krasnych zen - jak jsem mohl zapomenout na moc roztomilou,
ale i sikovnou neunavnou mladou popularizatorku kosmickeho vyzkumu starsich dob, slecnu
Amy Shiru Teitel, zrejme ji budete znat lepe, velkou fanynku misi Apollo a vsech vintage
pristroju a technologii.
http://amyshirateitel.com/

dnes se objevilo jeji nove video, zabyvajici se Lunochody:

Dugi píše:Především tahle fotka v Cupole je přenádherná.

Je, ale predevsim velmi slavna fotka (pravem)

Dugi píše:Ale dávám si pokárání za to, že jsem OT, protože tohle se astronomie vůbec netýká.

V zadnem pripade! Za prve jsem te do toho navezl, za druhe ty pruniky do oboru jsou proste vytecne,
no a za treti - kdyz jsme u tech krasnych zen, tak bych tak uplne nerozlisoval, jestli je to dama z toho,
ci onoho oboru, zkratka potecha pro oko pro nas pany je taky dulezita...

Laura Danly
Astronomka z Griffithovy observatore v LA.
Pro popularizaci vesmirneho vyzkumu uz leta dela neuveritelnou praci.
http://en.wikipedia.org/wiki/Laura_Danly

Pokud jsem se neprekoukl tak tady schazi asi nejvetsi osobnost ceske astronomie (minimalne z hlediska jeji popularizace)

RNDr. Jiri Grygar, CSc.



Myslim ze staci pripomenout Okna vesmiru do koran a vyzdvihnout ho za jeho popularizaci vedy na strane jedne a jeho skvele nazory na spojeni vedy a viry na strane druhe.

Prof. RNDr. Zdeněk Stuchlík, CSc.
Pracoviště: Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě, Ústav fyziky
http://www.slu.cz/slu/cz/veda-a-zahrani ... lik-zdenek

Prof. RNDr. Zdeněk Stuchlík, CSc. je český fyzik a pedagog. Byl prvním pověřeným rektorem
Slezské univerzity až do nástupu prvního řádně zvoleného rektora. Později pracoval jako prorektor
pro vědu a výzkum, v současné době na Filozoficko-přírodovědecké fakultě vykonává funkci děkana.

K některým aspektům optických efektů v blízkosti černých děr a neutronových hvězd
http://www.physics.cz/webdata/text/posd ... _karas.pdf

Kulatý stůl: Astronomie a současnost
Hosty budou dva astronomové vpravdě povolaní. Prvním bude snad nejznámější český astronom
a popularizátor vědy |RNDr. Jiří Grygar, CSc. z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR a druhým pak
děkan Filozoficko přírodovědecké fakulty Slezské univerzity Prof. RNDr. Zdeněk Stuchlík, CSc.
http://tvnoe.tbsystem.cz/index.php?cs/v ... astronomie



Hlubinami vesmíru s prof Zdeňkem Stuchlíkem, 1 díl o skryté látce a skryté energii

Na tomto dvojportretu je az cosi bizarniho. A prave proto sem dam spolecny profil.
Veda je nekdy opravdu nemilosrdna. Oba panove patri mezi nejvetsi svetove spicky
v oborech, kterym se venuji. Ted dokonce spolupracuji. Jde o spolupraci, na kterou
bychom vsichni mohli byt pravem hrdi, ale malokdo je zna. Hlavne pana Horavu...

Petr Hořava
Jeden z nasich nejvetsich "svetovych" mozku (bez jakehokoli prehaneni).
Bohuzel je zatim prehlizen ceskou verejnou obci tak, ze to pripomina osudy jisteho
amaterskeho houslisty, ktery ztezka prochazel skolnim aparatem...
V soucasnosti pusobi na univerzite v Kalifornii a v Lawrenove narodni laboratori
v Berkeley. http://en.wikipedia.org/wiki/Petr_Ho%C5 ... (theorist)
CZ: http://cs.wikipedia.org/wiki/Petr_Ho%C5%99ava_(fyzik)







Edward Witten
Americky teoreticky fyzik, profesor na "Institute for Advanced Study" v Princetonu, New Jersey.
zamereni: strunova teorie, kvantova gravitace, supersymetrie...
http://en.wikipedia.org/wiki/Edward_Witten

Odpuste mi drobny off topic, ale tohle musim, i kdyz tento pan zasvetil zivot zkoumani kvantoveho sveta
na tech nejmensich meritcich, jde o jednu ze stezejnich osobnosti svetove vedy, navic mi z duvodu me
dovolene toto vyroci uteklo, proto s omluvou uvadim zpozdene ted.

12.srpna 1887 se ve vidni narodil prukopnik kvantove fyziky Erwin Rudolf Josef Alexander Schrödinger
rakouský teoretický fyzik, jeden ze zakladatelů kvantové mechaniky, který se proslavil především formulací
nerelativistické vlnové rovnice pro popis hmotných částic, kterou na jeho počest nazýváme Schrödingerova
rovnice. Za tuto základní práci obdržel v roce 1933 společně s Paulem Diracem Nobelovu cenu. Je také autorem
proslulého myšlenkového experimentu Schrödingerova kočka, který asi nejlépe vystihuje Schrödingerův (a také
mnoha dalších) skeptický postoj k obecně přijímané pravděpodobnostní interpretaci kvantové mechaniky.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Erwin_Schr%C3%B6dinger

Google oslavil toto vyroci tematickym ztvarnenim sveho loga:


A pridam jednu zajimavost, ktera stoji za to a tyka se - samozrejme - jeho nejznamejsiho myslenkoveho experimetu. V roce 2004 navstivil popularizator vedy Amir Aczel dum pana Schrödingera v Alpbachu v rakouskych
Tyrolskych Alpach - a to primo na pozvani jeho dcery Ruth Braunizerove. Pred vchodem do domu se vyhrivala na
Slunci kocka - potomek sve slavne matky - ale stale Shrodingerova kocka!
Pote navstivili jeho hrob, na jehoz krizi je basen, kterou Erwin napsal v r. 1942
a nadherne vyjadruje jednotu maleho/velkeho, stareho/noveho a propojeni
vsech veci a deju na bazalni urovni v nasem uzasnem vesmiru...

To, co je, neni proto, ze to citime,
a neni nicim, protoze to citit prestaneme.
Protoze to je, my jsme, a jsme naporad.
Veskere byti je jedno jedine byti.
A ze trva, kdyz clovek zemre,
znamena, ze clovek neprestava byt.

A jedno zajimave zitrejsi vyroci...

V kvetnu roku 1609 se Galileo dozvedel o vynalezu dalekohledu z dilny nizozemskeho vyrobce bryli.
Netusil, jak pristroj skutecne vypada, ale to ho nezastavilo v jeho planu vymyslet si svuj typ
tohoto aparatu. Prvni refraktor, ktery zhotovil, zvetsoval 3x to ovsem pro nej bylo malo, proto
pokracoval ve zlepseni konstrukce, az se mu povedlo vytvorit pristroj s desetinasobnym, a posleze
tricetinasobnym zvetsenim. S takovym pristrojem uz byl schopen rozeznavat jednotlive hvezdy
mlecne drahy, nerovny povrch Mesice, ci slunecni skvrny...
Pomerne brzy si uvedomil strategicky vyznam noveho vynalezu a rozhodl se jej verejne prezentovat
tehdejsi slechte a senatorum - jeho velky den mel datum 21.8. 1609. Mocipani uzasle sledovali lode,
ktere priplouvaly a odplouvaly z mistniho pristavu a byly viditelne na mnohem vetsi vzdalenost, nez
prostym okem.





Uz mene casto je zminovana nestastna casova koincidence vybuchu jedne ze supernov v nasi Galaxii,
tzv. Keplerovy supernovy (nebo take Keplerovy hvezdy), ktera byla na Zemi pozorovatelna pouhych
5 let pred tim v souhvezdi Hadonose, v r. 1604. Kdyby mel Galileo moznost sledovat tuto udalost
svym dalekohledem, byly by urcite vysledky pozorovani mnohem zajimavejsi...

Kompozitni obrazek detektoru Chandra pozustatku po supernove SN 1604:



http://en.wikipedia.org/wiki/Galileo_Galilei
http://galileo.rice.edu/bio/narrative_6.html
http://en.wikipedia.org/wiki/Kepler's_Supernova

Samo1995 píše:U mňa víťazí Amy (prečo ni je medzi smajlíkmi srdiečko?)

Jeste k Amy. Tady nekdo humorne vystihl problem, ktery s ni mam take...

Tohle je take usmevne priblizeni doby, kdy jeste Nobelova cena byla primarne urcena k tomu,
aby financne zajistila laureata, a velke spolecnosti se predhanely v tom, ktera lepe a vice
zasponzoruje adepta... http://en.wikipedia.org/wiki/Niels_Bohr