Obecné otázky o kosmonautice

[rexino]

Jasne to som úplne prehliadol
To už mi ale nedáva absolútne žiaden zmysel 16GB pamäť na čo najkomplexnejší výskum Pluta

[indian22]

On to zas takový problém nebude. Všimni si, že průběhu letu na angl. wiki. Začátek pozorování je naplánován na únor 2015, při čemž od 5.5 2015 má mít lepší rozlišení než HST a nejtěsnější průlety jsou plánovány na 15.7 2015, počítám že pozorovat se bude i potom. Takže bude dost času na průběžné odesílání dat.

http://en.wikipedia.org/wiki/New_Horizons

[AlesH]

Řekl bych, že těch 16GB je až dost. Do toho se vejde několik tisíc fotek se solidním rozlišením. Sonda by zřejmě jednak o moc víc fotek nedokázala udělat (blízký průlet bude poměrně krátký, pár hodin) ale hlavně by větší množství dat sonda nedokázala poslat na Zemi (v rozumné době). Vychází mi, že pokud je přenosová rychlost opravdu jen cca 800 b/s, tak přenos 100Gb (cca 10GB) by nepřetržitě trval cca 4 roky (a protože přenos určitě bude přerušovaný, tak by to trvalo ještě déle). Zkrátka mi ta paměť na data připadá dostatečná (hlavně kvůli přenosové rychlosti radiového přenosu dat k Zemi).

[rexino]

Odhad doby prenosu všetkých dát na zem je 9 mesiacov po prelete Pluta.

[AlesH]

Z toho odhadu doby přenosu (a z informace, že očekávají přenosovou rychlost cca 1000 b/s) mi vychází, že nepřenesou více, než 3GB dat. To je zřejmě plánovaný celkový objem dat z oblasti Pluta.

[indian22]

Zvláštní včera jsem to tam hodil na rychlo před odchodem na noční, moc jsem nad tím nepřemýšlel, ale měl jsem pocit, že tam je několikanásobná rezerva. Když to teď spočítám na kalkulačce tak mi to taky vychází sotva 3GB.

V duchu hesla, UTFG: http://goo.gl/S8BrkV to vychází to taky tak.

Třeba má New Horizon takovou rezervu.

[MRR]

Ja by som sa chcel spýtať : je všeobecne známe aké má NASA problém s výrobou Plutónia pre rádioizotopové batérie.
Nie je možné požiť vyradené jadrové hlavice ( patrične upravené samozrejme ).
Ak by sa Pit z bomby rozrezal na menšie časti, a potom v reaktore upravil- nebolo by to lacnejšie ako výroba komplet nového Pu ? Naviac týchto pitov je dostatok a ochranci prírody by boli spokojný, že sa netaží urán

Postup likvidácie jadrových zbraní ( zdroj Panzernet.net )

postup pri likvidácii jadrových zbraní v špeciálnom zariadení
Pentex v americkom Texase. Vyše 40 rokov bol Pentex strediskom záverečnej montáže väč-
šiny amerických jadrových bômb a teraz slúži na demontáž a uskladnenie. Vo vnútri Pentexu
sa bojové hlavice rakiet a bomby starostlivo vykladajú a prevážajú do skladov. Pentex má za
úlohu ročne demontovať 1 500 až 2 000 hlavíc. Pred demontážou musia byť všestranne prehliadnuté, či neboli poškodené, rozbité alebo či nemajú poškodený bezpečnostný mechanizmus. Výkonné defektoskopické prístroje potvrdia, že všetky zaisťovacie prvky sú v poriadku.
Potom sa bomba prevezie na zhromaždisko (masívne železobetónové bunkre), kde sa vykonáva demontáž. [29]
Bomba sa rozoberie na súčiastky (v niektorých prípadoch ich môže byť až 6 000 kusov).
Najprv sa odstráni zložitá armatúra, potom objemný padákový brzdiaci súbor, ktorý tvorí najväčšiu časť jadrovej bomby a má za úlohu dať pilotovi šancu uniknúť pri spomalenom páde
bomby na cieľ. Takzvaný fyzikálny balíček obsahuje plutóniovú bojovú hlavicu, tá sa oddelí
od ostatných častí a odvezie na bezpečné miesto. Zlaté a strieborné spoje v bombách sa odoberajú a recyklujú, zatiaľ čo zostávajúce plastické a kovové súčiastky sa drvia na malé kúsky
a potom sa odkladajú natrvalo do skladov ako málo rádioaktívny materiál.
Jadro bomby, takzvaná kôstka s plutóniom (pit), zostáva nedotknuté. Nedá sa
spáliť ani nijako zničiť. Neexistuje na to žiadna technológia, a preto sa zatiaľ musí odkladať do do-
časného skladu. Kôstky sa odkladajú do kovových sudov, obalia celulózovým výliskom a sud
sa jednoducho uzatvorí. Zložitejšie zbrane, ako hlavica rakety Tomahawk, sa podrobujú ďal-
ším testom. Vo vnútri obalu z nerezovej ocele je hlavica obklopená vysoko rádioaktívnym
plynným tríciom, ktoré sprostredkúva výbušnú reakciu. Aj veľmi malý únik tohto plynu je
nebezpečný. Preto sa hlavica ukladá do veľmi výkonných vákuových komôr. Po odčerpaní
vzduchu, až na niekoľko milióntin atmosféry, obrovský rozdiel tlakov ukáže aj na mikroskopické trhlinky a každý únik plynu sa hneď zistí. Po otestovaní sa hlavice odvážajú do skladiska. [29]
Sudy s kôstkami sa stohujú do štvoríc alebo šestíc k stenám bunkra pomocou hydraulické-
ho zakladača s oloveným štítom na ochranu obsluhy pred žiarením. Mohutný nakladač umiestni pred každé dvere 40-tonový betónový blok. Tieto bloky slúžia ako zámky na dverách.
Uložené sudy sú označené čiarovým kódom. Laserové senzory, pravidelne od vrchu po spodok, po radoch kontrolujú, či sudy nevyžarujú zvýšenú rádioaktivitu, poukazujúcu na prasklinu alebo iné poškodenia. V súčasnom období sa tu skladuje okolo 20 tisíc kôstok s plutóniom.
Všetka činnosť v Pentexe vyžaduje veľmi vysokú úroveň zaistenia bezpečnosti. Odborníci
hovoria o termíne akosti „6 sigma“, t.j. šanca na haváriu je 1:1000 000.

[Dugi]

To by šlo asi docela těžko - pro radioizotopové zdroje se používá plutonium 238, pro jaderné zbraně je zase plutonium 239.

[MRR]

To by šlo asi docela těžko - pro radioizotopové zdroje se používá plutonium 238, pro jaderné zbraně je zase plutonium 239.

Viem, ale v reaktoroch ( aj keď dosť zložito ) sa dá redukovat Pu 239 na Pu 238.
Ide o to či by to pri súčasných tech. možnostiach bolo proveditelné. ( vplyv ekonomiky, zložitosti výroby , technológii...atd )

[Gubarev]

Mám tu malou nejasnost, která se týká navedení MOM a MAVENu na orbitální dráhu Marsu. Nemyslím plyný
pracovní provoz, pouze navedení na stabilní orbit. Chápu, že je tam určitý časový rozptyl, ale prakticky
každý zdroj uvádí jiný datum. (Hlavně MOM). Nebo se mám vyhnout pevnému datu a napsat "kocem září"?
I když bych rád uvedl i data... Díky