Curiosity (MSL - Mars science laboratory)

[Pospíšil]

Pánové (a dámy, pokud jsou tu také), a vůbec všichni na tomto fóru, vřele Vám doporučuji studovat pozorně a pokud možno vždy pouze originální zdroje informací. Dá to sice trochu více práce, ale je to jediná metoda, jak se dobrat k PRAVDĚ.

MSL Landing Press Kit, str 6 praví :
"Time of Mars landing: 10:31 p.m. Aug. 5 PDT (1:31 a.m. Aug. 6 EDT, 05:31 Aug. 6 Universal Time) plus or minus a minute. This is Earth-received time, which includes one-way light time for radio signal to reach Earth from Mars."

Zdraví
Mirek "pospa" Pospíšil

[Dugi]

Zdravím,
mám radost, že se u nás registroval nový uživatel. A dokonce odborník přes Curiosity. Moc nás to těší.
Jsem rád, že v tom máme konečně jasno. Díky moc! Jen nevím, proč Eyes on the solar system uvádí nepřesná data.
P.S. A dámy tady na fóru máme taky. Jen se příliš neprojevují.

[Pospíšil]

Jen nevím, proč Eyes on the solar system uvádí nepřesná data.

Ani ne tak nepřesná, jako uživatelsky přívětivá. Běžný americký a vůbec jakýkoli laický divák většinou neprahne po "technicky přesné pravdě", ale po tom co uvidí na obrazovce. Aby to takového diváka nemátlo, je jako čas přistání uveden ten, který může divák "uvidět - zažít" na svém PC.
Ti fajnšmekři, kteří chtějí vědět, si nastudují i něco navíc.

PS: kvituji s povděkem, Dugi, že jsi v tomto vláknu začal psát zdroj svých příspěvků aspoň od poloviny jeho tvorby. Po detailním pročtení nitě MSL vidím, že jsi prakticky od začítku citoval mé příspěvky z kosmo.cz, jen s několika minutovým zpožděním. Ale budiž.

M.

[Dugi]

Na tom, že je to dělané pro běžné diváky asi něco bude. Asi mě to trochu zmátlo. Bral jsem to jako oficiální výstup, což byla chyba. Každopádně díky za opravu a uvedení na pravou míru.
Ohledně zdrojů: Snažím se hledat informace z různých zdrojů, ale většinou sto bývá tak, že právě Ty o tom informuješ jako první, takže to vezmu "přímo od zdroje". Díky za to, jak aktivně (nejen) o téhle misi informuješ.

[Pospíšil]

Díky za to, jak aktivně (nejen) o téhle misi informuješ.

OK, ale přesto,... i když se znažím informovat o mých oblíbených tématech co nejpřesněji a bez zbytečných odkladů, ani já nejsem neomylný. Občas se třeba seknu v převodech časových pásem, a podobně.
Proto znovu opakuji: JDĚTE VŽDY KE ZDROJI ! - snažte se zprostředkované informace si pokud možno ověřit u originálního zdroje. Pak zjistíte, že někteří "psavci" a "publicisté", i ti, kterých jste si možná vážili, nepíší vždy pravdivě/přesně a nedá se proto na jejich informace spolehnout. Což je v technické publicistice, IMHO, poměrně vážná vada.
Buď informaci nevhodně zjednoduší, nebo nejsou přesní a dopouští se omylů. Nevím přesně proč, ... možná jen z vlastní lenosti netouží po tom, zjistit si pravdivé a kompletní informace a pak vydávají své odhady a doměnky za "pravdu a skutečnost".
Bohužel.

Po těchto zjištěních se možná dostanete do stádia jako já, kdy přestanete číst některé populárně-odborné časopisy (L+K, a pod.) a zprávy na netu (Technet, některé kosmoweby, atd.) a začnete si informace na netu aktivně vyhledávat sami a hlavně: vyberete si kvatitní zdroje informací, co Vás zajímají.
Rychleji a hlavně PŘESNĚJI ...

[Dugi]

Díky za tuhle zprávu i doporučení. Je v tom hodně pravdy. Co se Technetu týče, tak ten poslední dobou hodně klesl. Dobré informace o kosmonautice v češtině jsou (podle mého názoru) třeba na oslu a livingfuture. Ze zahraničních čerpám třeba ze spaceflightnow a pak jsou tu samozřejmě oficiální weby (NASA, JPL atd.). Budu se snažit držet Tvých rad.
A pochopitelně budeme moc rádi, pokud si najdeš čas a někdy na naše fórum něco napíšeš.

[Dugi]

Pohyblivost vozítka Curiosity je zaručena díky tomu, že se nejedná o žádný neotestovaný systém – v menším měřítku se totiž používal na vozítkách Sojourner a MER. Základem je šest kol, z nichž každé má svůj vlastní motor. Čtyři krajní kola mají navíc možnost zatáčení. Díky nezávislému natáčení kol je možné otočit rover „na pětníku“, nebo projet zatáčku. Díky chytrému systému je zaručeno, aby v jakékoliv (běžné) poloze měla všechna kola kontakt se Zemí. Třeba i za situace, kdy bude rover přejíždět přes kámen, který je stejně velký jako kolo vozítka. Je to zaručeno díky výkyvnému systému spojených náprav.



Samotná kola jsou vyrobena z hliníku a mají v průměru půl metru, což je dvakrát víc než u Spirita a Opportunity. Kola jsou opatřeny výstupky pro lepší kontakt s povrchem – vnitřní výplet je z titanu. O pohyb se starají motory, které se skládají z vlastní pohonné jednotky a převodovky – u ní přitom nejde o rychlost, ale spíše o směr otáčení. Maximální rychlost pohybu jsou 4 cm/s. Z bezpečnostního hlediska se ale očekává v průměru poloviční rychlost. Vozítko bylo konstruováno tak, aby ujelo minimálně 20 kilometrů. Výsledné číslo samozřejmě nebude záviset jen na technickém stavu, ale také na tom, kolik vědecky atraktivních míst bude v okolí roveru.
A ještě k jednomu, poměrně nečekanému, účelu mohou kola posloužit. Pokud se 5 kol nebude pohybovat a jedno ano, máme rázem k dispozici zařízení, které může odhrabat povrchové vrstvy prachu a odkrýt hlubší vrstvy – alespoň o pár centimetrů.
Druhou částí, které se v dnešním díle budeme věnovat je robotická paže s několika přístroji na svém konci. Konkrétně tu jsou dva vědecké instrumenty (MAHLI a APXS) a další tři přístroje, které poslouží hlavně k odběru vzorků hornin. Celá tato sestava umístěná na konci robotické paže váží 33 kilogramů. Pokud se paže natáhne vpřed, bude střed této platformy 190 centimetrů od přední hrany vozítka. Samotná paže disponuje pěti pohyblivými klouby – vertikální „rameno“, horizontální „rameno“, „loket“, „zápěstí“ a kloub pro pohyb vlastní koncovky.



Pokud bychom měli jmenovat systémy, které fungují na otočném konci paže, jako první zmíníme „digitální lupu“, tedy kameru MAHLI, dále pak alfa-částicový spektrometr APXS. Z „nevědeckých“ instrumentů bychom tu našli SA/SPaH, tedy systém pro získání a transport vzorků, který se skládá z těchto podsystémů – PADS – Vrtací systém pro odběr prachových vzorků, DRT – Odstraňovač prachu a CHIMRA – zařízení pro sběr a manipulaci se vzorky Marsovských hornin. Nyní si o každém z těchto systémů řekneme víc.
PADS je v podstatě taková malá vrtačka, která je schopná navrtat kámen až do hloubky 5 cm – odvrtaný prach se pak podrobí analýze z přístrojích SAM a CheMin. Průměr vrtaného otvoru je 1,6 cm. A co dělat, když se náhodou vrták v kameni zasekne? Pak je možné jej pustit a místo něj vzít jeden ze dvou náhradních vrtáků umístěných na přední straně vozítka.
DRT disponuje rotující hlavicí s kovovými štětinami, kterými může obrousit povrch hornin.
CHIMRA obsahuje 4 cm širokou naběračku pro sbírání vzorků marsovské půdy. Jsou tu i komory se síty a chodbičky pro třídění a dočasné ukládání odebraného materiálu – ať už z naběračky, nebo vrtáku. Separace jednotlivých částí je zajištěna pohybem hlavice a vibracemi. Přes síta neprojdou úlomky větší než 1 mm. Vibrace se pak použijí i při nasypávání vzorků do sběrných trychtýřů přístrojů CheMin a SAM.
Zítra bude zbývat jediný den do přistání a my se podíváme na energetický zdroj vozítka + jeho řídící počítače.

Čas: 4.8.2012 15:11 SELČ
Čas do přistání: 40 hodin 13 minut
Vzdálenost k Marsu: 526 000 km
Rychlost: 12 800 km/h

[indian22]

MSL je v závěrečné fázi přípravy na vstup do atmosféry, sestup a přistání.
Byly odeslány a potvrzeny příkazy pro drobné korekce dráhy. Odpoledne bude zahájen ohřev katalyzátoru, potřebného pro použité jednosložkové hydrazinové motory.

[Dugi]

Tihle lidé budou mít na starosti pohyb Curiosity na Marsu:



Zadní řada, zleva doprava:
Matt Heverly, John Wright, Jeff Biesiadecki, Chris Leger, Matt Robinson, Avi Okon, Scott Mccloskey, Scott Maxwell, Paolo Bellutta, Brian Cooper
Přední řada, zleva doprava:
Frank Hartman, Vandana Verma, Joseph Carsten, Mark Maimone, Chris Roumeliotis, Jeng Yen

Modrá barva - řidiči Curiosity
Zelená barva - obsluha robotické paže
Červená barva - obsluha nástrojů na otočné hlavici robotické paže

Zdroj informací: Kosmo.cz příspěvek uživatele Mirek Pospíšil

[PetrK]

Snad to dobře dopadne.

Já tedy sice na fórum už nechodím, ale nedá mi to, abych k tomuhle něco nenapsal, byť mi do toho nic není. Já fórum podporoval dost vydatně v době, kdy ještě ani nebylo na streamu a byl to tedy malý projekt. Je docela škoda, že si na tohle nepamatuje například správce Facebooku nebo i Dugi. Nepředpokládám, že bych tady ještě někdy viděl odkaz na exoplanety.cz a to ani tehdy, když vyjde na webu něco zajímavého o kosmonautice. Dokonce pár věcí tady bylo v poslední době prokazatelně z exoplanet ale autor příspěvku to úmyslně zatajil (když je něco třeba z kosmo.cz, tak se to uvede).

O to více mě ale překvapuje, že si nechá Dugi doslova kálet na hlavu od astro.cz a Martina Gembece a co je horší, že nechá kálet celému fóru na hlavu a to přesto, že astro.cz pro fórum prakticky nic nikdy neudělalo. Mám samozřejmě na mysli ten seriál na astro.cz, který sice píše Dugi ale podepisuje se pod něj Gembec (nevím, zda si potřebuje něco dokzovat, zvyšovat si počet publikovaných článků kvůli nějakým odměnám nebo co). Samozřejmě Dugi namítne, že pod článkem je jeho jméno a že mu jde hlavně o popularizaci. Jenomže jemu by mělo jít především o propagaci fóra, což s tou popularizací souvisí. Čím více lidí bude na fórum chodit, tím více lidí se něco dozví o kosmonautce.

A sory ale redakční systém astro.cz znám a vytvoření profilu Dušan Majer či třeba kosmonautix.cz je otázka jednoho kliknutí. A Dugi a Gembec nejsou na stejné úrovni. Jméno Gembec se objevuje v emailech, na titulce atd. V posledních článcích dokonce už ani není odkaz na fórum.

Gembec není začínající pisálek, je to zkušený autor a tak bych u něj čekal elementární profesní etiku. Já být na jeho místě, tak bych se styděl. Vlastně, já být na jeho místě, tak by mě ani nenapadlo se podepisovat pod cizí články.
Jistě, má práci s tím, že článek dává na web. Ale to je redakční práce a já tedy nikdy nikde neviděl, aby se člen redakce podepsal pod článek jiného autora jen proto, že ho na web vložil.

Docela mě mrzí, že fórum které jsem kdysi podporoval na jednu stranu vyrostlo do velkého a úspěšného projektu a na straně druhé s sebou nechá takto zametat a vyloženě se ztrapňuje.

čau