Další obří astronomické observatoře - MIX

[lamid]

Large Synoptic Survey Telescope optický dizajn
http://www.lsst.org/about/tel-site/optical_design

LSST FOV - zorné pole 3,5 stupňa


Kvalita obrazu je lepšia ako 0,3 arcseconds ... ...typicky zobrazovanie potom bude obmedzený atmosférou, ktorá v priemere okolo 0,7 arcseconds.

[Gubarev]

Čistý a upravený galaktický soused
Některé galaxie jsou doslova napěchovány prachem, zatímco u jiných najdeme mezi hvězdami a oblaky plynu jen nemnohé tmavé čmouhy neprůhledných kosmických sazí. Na tomto snímku pořízeném mohutnou kamerou OmegaCAM pomocí dalekohledu ESO/VST na observatoři Paranal v Chile je zachycen neobvyklý objekt – malá galaxie IC 1613, která je, pokud jde o prach, doslova hnidopichem čistoty! IC 1613 obsahuje velmi malé množství kosmického prachu, což astronomům umožňuje podrobně prozkoumat vše ostatní, co se v ní nachází. Není to však pouze otázka zevnějšku, nedostatek prachu v této galaxii je z vědeckého hlediska důležitý pro naše chápání okolního vesmíru.
http://www.eso.org/public/czechrepublic ... 1603/?lang

[Gubarev]

[Gubarev]

Často opomíjená kráska

Obrázek týdne ukazuje spirální galaxii NGC 986 v souhvězdí Pece (Fornax). Galaxie, kterou objevil v roce 1826 skotský astronom James Dunlop, není moc často ukazována, protože leží blízko známé a bohaté kupy galaxií v souhvězdí Pece (Fornax Cluster). Což je škoda, protože tato galaxie je nejenom úžasný vědecký objekt, ale je také velmi hezká.

Galaxie leží ve vzdálenosti asi 56 milionů světelných let a vidíme ji téměř dokonale seshora, neboli - jak říkají astronomové - čelně (z ánfasu). To nám umožňuje vidět dvě hlavní spirální ramena a také centrální příčku, složenou z hvězd a prachu. NGC 986 je tudíž spirální galaxie s příčkou.

Astronomická pozorování ukazují, že přibližně dvě třetiny všech spirálních galaxií, včetně Mléčné dráhy, obsahují příčku. Takže NGC 986 je perfektní místo pro studium struktury galaxií a zkoumání jevů důležitých pro galaxii, jako je naše, která se zevnitř špatně pozoruje.



Tento obrázek, pořízený přístrojem FORS (dalekohled VLT na observatoři ESO Paranal v severním Chile) pochází z programu ESO Cosmic Gems (Kosmické drahokamy ESO), iniciativa zaměřená na veřejnost, která vytváří obrázky zajímavých, fascinujících či vizuálně přitažlivých objektů pomocí dalekohledů ESO pro vzdělávací účely. Program využívá pozorovací čas, který se nedá použít pro vědecká pozorování. Všechna data jsou astronomům, pokud by je chtěli použít, k dispozici ve vědeckém archívu ESO.

http://www.eso.org/public/czechrepublic ... potw1605a/

[Gubarev]

http://www.eso.org/public/czechrepublic ... 1605/?lang

Na novém snímku, který byl pořízen na observatoři La Silla v Chile, osvětluje nově zformovaná hvězda mlhovinu ve svém okolí. Částice kosmického prachu v mohutném oblaku obklopujícím hvězdu HD 97300 rozptylují její záření podobně, jako mlha rozptyluje paprsky reflektorů automobilu, a vytvářejí reflexní mlhovinu IC 2631. Hvězda HD 97300 je sice v současnosti dominantním zdrojem světla v oblasti, ale množství prachu, díky kterému je stálice nepřehlédnutelná, je příslibem zrodu dalších hvězd, které ji mohou v budoucnu zastínit.



Zářící oblast zachycená na tomto snímku pomocí dalekohledu MPG/ESO s primárním zrcadlem o průměru 2,2 m je reflexní mlhovina (reflection nebula) nesoucí označení IC 2631. Oblaky kosmického prachu odrážejí světlo nedaleké hvězdy a vytvářejí působivou světelnou show. Mlhovina IC 2631 je nejjasnějším objektem svého druhu patřícím do komplexu mlhovin v souhvězdí Chameleona (Chamaeleon Complex), což je rozsáhlá oblast oblaků plynu a prachu, ve kterých je ukryta celá řada mladých i stále se tvořících hvězd. Celý komplex se nachází ve vzdálenosti asi 500 světelných let od nás a na obloze jej (jak už název napovídá) najdeme v jižním souhvězdí Chameleona.

Mlhovinu IC 2631 ozařuje jedna z nejmladších, nejhmotnějších a nejjasnějších hvězd v okolí – HD 97300. Celá oblast je však doslova naplněna hmotou pro tvorbu nových hvězd, což je dobře patrné i na snímku: nad a pod reflexní mlhovinou IC 2631 můžete spatřit celou řadu temných mlhovin. Hmota v podobě plynu a prachu je v těchto oblacích již tak hustá, že úplně zabraňuje průchodu světla hvězd ležících v pozadí.

[Gubarev]

Neskutečné..

ATLASGAL - přehlídka Mléčné dráhy dokončena

Tento působivý nový pohled na Mléčnou dráhu byl zveřejněn u příležitosti dokončení přehlídky ATLASGAL (APEX Telescope Large Area Survey of the Galaxy). V rámci tohoto programu prováděl radioteleskop APEX z jižní polokoule první mapování rozsáhlých oblasti oblohy podél roviny Galaxie v pásmu submilimetrového elektromagnetického záření – mezi infračerveným a rádiovým zářením – a to s lepším rozlišením, než umožňují současné kosmické dalekohledy. Průkopnický radioteleskop APEX s anténou o průměru 12 m astronomům umožňuje zkoumat chladné objekty ve vesmíru: plyn a prach o teplotách pouhých desetin stupně nad absolutní nulou.

Radioteleskop APEX (Atacama Pathfinder Experiment) se nachází na planině Chajnantor v chilské poušti Atacama, v nadmořské výšce 5 100 metrů. V rámci přehlídky ATLASGAL vědci využili unikátních schopností dalekohledu, které jim poskytly detailní pohled na rozložení chladného hustého plynu v rovině Galaxie. Nově zveřejněný snímek zachycuje většinu oblastí s probíhajícím formováním hvězd v Mléčné dráze, které jsou z jižní polokoule pozorovatelné.

Nová mapa vytvořená v rámci přehlídky ATLASGAL pokrývá oblast o rozměrech 140° na délku a 3° na šířku, což je téměř čtyřnásobek ve srovnání s první verzí mapy, která byla zveřejněna v roce 2009 (eso0924),. Nová mapa je rovněž kvalitnější. Některé oblasti byly pozorovány opakovaně, aby bylo dosaženo jednotné kvality prezentovaných dat napříč celou plochou sledovanou v rámci této přehlídky.

http://www.eso.org/public/czechrepublic ... 1606/?lang

Centrální části Galaxie na různých vlnových délkách:

[Gubarev]

Srpek Měsíce nad VLTI
http://www.eso.org/public/czechrepublic ... 609a/?lang

[Gubarev]

Čtyři lasery nad Paranalem
Zařízení 4LGSF pro dalekohled VLT poprvé použito
Dne 26. dubna 2016 se na observatoři ESO/Paranal uskutečnilo slavnostní setkání u příležitosti prvního použití čtveřice nových výkonných laserů, které jsou jednou z hlavních součástí systému adaptivní optiky pro dalekohled VLT. Účastníci shlédli působivou ukázku nejmodernější laserové technologie v kontrastu s majestátní přírodní krásou oblohy na Paranalu. Instalované zařízení využívá dosud nejvýkonnější lasery a umožňuje na přístrojích ESO vůbec poprvé použít větší počet umělých laserem vytvořených referenčních hvězd k opravě obrazu pomocí systému adaptivní optiky.

(PS: pod obrázky najdete celý text, česká verze mizí po nějaké době ze stránek ESOcs)





Slavnostního setkání se zúčastnili pracovníci ESO a hosté zastupující vedení firem, které se podílely na výrobě jednotlivých součástí nového systému.

Zařízení zkráceně označované jako 4LGSF (Four Laser Guide Star Facility) generuje čtyři laserové svazky, každý o výkonu 22 W, které míří k obloze a vytvářejí umělé referenční hvězdy (guide stars) po systém adaptivní optiky – laserové svazky nutí vyzařovat sodíkové atomy v horních vrstvách atmosféry, při pohledu dalekohledem vypadá malý objem laserem ozářeného prostoru ve velké výšce jako bodový zdroj světla, tedy umělá hvězda. Tyto umělé hvězdy umožňují systému adaptivní optiky kompenzovat rozmazání obrazu objektů ve vesmíru způsobené turbulencemi v zemské atmosféře, dalekohled tak může získat mnohem ostřejší snímky. Použití většího počtu těchto referenčních hvězd pak dovoluje zmapovat vlastnosti atmosféry mnohem detailněji a významně tak vylepšit kvalitu obrazu ve větším zorném poli.

Zařízení 4LGSF je příkladem podpory, jakou ESO poskytuje evropskému průmyslu při práci na složitých výzkumných a vývojových projektech. Vláknový laser použitý v 4LGSF je rovněž jednou z technologií vyvinutých pro ESO, které se úspěšně uplatnily průmyslu.

Firma TOPTICA, hlavní dodavatel z Německa, zodpovídal za výrobu laserového systému, oscilátoru, frekvenčního zdvojovače a ovládacího programového vybavení zařízeni 4LGSF. Wilhelm Kaenders, president firmy TOPTICA, řekl: „Spolupráci s ESO jsme si mimořádně užili. Nebyla to jen otázka osobního nadšení z práce na projektu, při které jsme opět prožili dávnou vášeň pro astronomii, ale také tvůrčí spolupráce s velmi zručnými inženýry ESO. Je to pro nás inspirace, kterou si odnášíme a využijeme ji při vývoji našich vlastních komerčních produktů.“

Kanadská firma MPBC dodala systém čerpání vláknového laseru a Ramanovy zesilovače, které jsou postaveny na již licencovaných patentech ESO. Jane Bachynski, prezident firmy MPB Communications Inc., řekl: „Firma MPBC je hrdá, že mohla spolupracovat s ESO na vývoji vysoce výkonných Ramanových vláknových zesilovačů. Umožnilo nám to posunout tuto technologii takřka ke hvězdám. Pro všechny zainteresované je toto setkání vyvrcholením mnohaletého úsilí.”

Nizozemská firma TNO vyrobila pro 4LGSF optický systém (optical tube assemblies), který rozšiřuje laserové svazky a umožňuje jejich směřování k obloze. Paul de Krom, výkonný ředitel firmy TNO, řekl: „Jako zástupce TNO musím ocenit mimořádné tvůrčí prostředí při vývoji optické části zařízení. Těším se na budoucí příležitosti ke spolupráci s ESO a dalšími partnery v projektu 4LGSF.“

4LGSF je součástí zařízení adaptivní optiky (Adaptive Optics Facility) na dalekohledu VLT/UT4 a bylo navrženo jako zdroj vytvářející čtveřici umělých referenčních hvězd pro systémy adaptivní optiky přístrojů GALACSI/MUSE a GRAAL/HAWK-I. S tímto novým vybavením si observatoř Paranal udrží svoji pozici pracoviště vybaveného nejvyspělejším a na jednotlivých přístrojích nejpočetněji zastoupeným systémem adaptivní optiky, jaké je dnes v činnosti.

Lasery pro 4LGSF byly vyvinuty ve spolupráci ESO s průmyslovými firmami a byly mimo jiné využity na Keckově observatoři (Keck Observatory, Havaj, USA) nebo na Japonském dalekohledu Subaru (Subaru Telescope). Keckova observatoř rovněž přispěla na počáteční vývoj tohoto laserového systému, stejně jako Evropská komise. V budoucnu by tyto průmyslové lasery měly být instalovány na dalekohledech provozovaných na Gemini Observatory a budou preferovány i na dalších pracovištích, stejně jako v rámci projektů extrémně velkých dalekohledů.

Nové techniky vyvinuté pro zařízení 4LGSF dláždí cestu systému adaptivní optiky pro dalekohled E-ELT (European Extremely Large Telescope), největší oko lidstva, hledící do vesmíru.

[MaG]

Jiří Srba to vše překládá a umisťuje i na astro.cz:

http://www.astro.cz/clanky/ostatni/ctyr ... nalem.html

[Gubarev]

U nedaleké mimořádně chladné trpasličí hvězdy byla objevena trojice potenciálně obyvatelných planet
Prozatím nejvhodnější kandidáti pro hledání života mimo Sluneční soustavu

Astronomové pracující s dalekohledem TRAPPIST na observatoři ESO/La Silla objevili trojici planet na oběžné dráze kolem mimořádně chladné trpasličí hvězdy vzdálené 40 světelných let od Slunce. Velikostí a povrchovou teplotou jsou tyto planety srovnatelné se Zemí nebo Venuší a to z nich činí jedny z nejvhodnějších dosud známých cílů pro hledání života mimo Sluneční soustavu. Zároveň se jedná o vůbec první planety objevené u takto drobné a slabé hvězdy. Výsledky byly zveřejněny 2. května 2016 ve vědeckém časopise Nature.

http://www.eso.org/public/czechrepublic ... 1615/?lang