Přistání se nezadržitelně blíží. Jednu z klíčových úloh bude hrát sestupový stupeň – ten se postará o manévr zvaný sky-crane, česky nebeský jeřáb – jeho úkolem bude po oddělení od padáku s pomocí raketových motorů domanévrovat s roverem až k povrchu. Jen pár metrů nad ním se vozítko spustí dolů na lanech a takto dosedne přímo na kola. O oddělení vozítka od stupně se postarají pyropatrony.
O motorické brzdění se postará 8 trysek – v každém rohu jsou 2. Jsou to první motory s měnitelným tahem použité na Marsu od roku 1976, kdy na Rudé planetě přistávaly sondy Viking. Každá z nich má v maximu tah až 3300 N. Palivem je natlakovaný hydrazin uskladněný ve třech kulových nádržích. Celkem ho bude k dispozici 387 kilogramů. Okysličovadlo není potřeba. Na sestupovém stupni bychom našli ještě další dvě kulové nádrže – v nich je helium, které poslouží k tlakování palivového systému a zajistí, aby hydrazin proudil do motorů dostatečně rychle.
Celý sestup bude kontrolovat řídící počítač, který bude vyhodnocovat data z palubního radaru. Ten má k dispozici šest diskovitých antén natočených v různých úhlech. Díky údajům z nich bude možné vypočítat vertikální i horizontální rychlost, stejně tak jako výšku nad povrchem.
7,5 metru dlouhá nosná nylonová lana jsou tři a kromě nich spojuje rover se sestupovým stupněm ještě jeden kabel – jeho úkolem je přenos signálu. Na něm tedy vozítko viset nebude, ale budou přes něj proudit data – hlavně údaje o kontaktu kol s podkladem.
Poslední důležitou součástí sestupového stupně je transpondér v pásmu X + zesilovač. Kromě toho jsou zde dvě telekomunikační antény – nízkozisková v pásmu X pro komunikaci se Zemí a UHF pro posílání dat na družice na oběžné dráze.
Jelikož byl tenhle díl trochu kratší, tak si ho ještě lehce prodloužíme a řekneme si základní údaje o vozítku Curiosity. Jeho rozměry jsou 3 metry na délku (bez vytažené paže), 2,2 metru na výšku a 2,7 metru na šířku. Váží 899 kilogramů a našli bychom na něm 75 kilogramů vědeckých přístrojů. A kde vlastně přišel rover ke svému jménu Curiosity? Dlouho se mu říkalo jen zkratkou MSL (Mars Science Laboratory). „Civilní jméno“ získal až díky dětské soutěži. Úkolem více než 9 000 žáků od 5 do 18 let bylo vybrat novému roveru jméno. Uspěl návrh 12leté Clary Ma z města Lenexa v Kansasu.
Co nás čeká zítra? Podíváme se na zoubek pohyblivosti vozítka a zaměříme se také na jeho robotickou paži.
Dnes opět přidám na závěr článku i aktuální údaje o
přibližování.
Čas: 3.8.2012 22:50 SELČ
Čas do přistání: 56 hodin 41 minut
Vzdálenost k Marsu: 737 000 km
Rychlost: 12 800 km/h
. Pouvažuju nad tím 
Osobně ale spíš věřím dosednutí v 7:31. Selským rozumem předpokládám, že oficiální aplikace bude mít pravdu. 
Navíc se budu snažit dávat na fórum aktuální informace.