forum.kosmonautix.cz

Záření atmosféry (s českými titulky)
https://www.eso.org/public/czechrepubli ... socast78a/

První pozorování přístrojem SEPIA
Radioteleskop APEX dostal nový detektor pro hledání vody ve vesmíru

Nový přístroj, který byl nedávno připojen ke dvanáctimetrové anténě radioteleskopu APEX (Atacama Pathfinder Experiment) pracujícího ve výšce 5000 metrů nad mořem v Chilských Andách, otevírá okno do naprosto neprozkoumaného vesmíru. Detektor SEPIA bude zkoumat slabé signály vysílané vodou a dalšími molekulami v naší Galaxii, okolních galaxiích i v mladém vesmíru.

Nový přístroj SEPIA (Swedish–ESO PI receiver for APEX), který byl nedávno připojen k anténě radioteleskopu APEX, je citlivý na vlnové délky elektromagnetického záření v rozmezí 1,4 až 1,8 mimiletru. Mimořádné pozorovací podmínky a extrémně suchý vzduch na planině Chajnantor v severním Chile umožňují zařízení SEPIA detekovat slabé signály z vesmíru na těchto vlnových délkách, které jsou na většině míst planety pohlcovány vodní parou přítomnou v atmosféře Země.

Uvedený rozsah vlnových délek je pro astronomy velmi zajímavý, protože v tomto rozmezí lze nalézt signály vysílané vodou ve vesmíru. Přítomnost vody je indikátorem mnoha astrofyzikálních procesů od formování hvězd až po velmi významnou roli při vzniku života. Vědci očekávají, že zkoumání vody ve vesmíru – v nitru molekulárních oblaků, v oblastech s probíhajícím vznikem hvězd, nebo také na povrchu komet ve Sluneční soustavě – poskytne klíčové poznatky osvětlující úlohu vody v historii Galaxie i Sluneční soustavy. Díky své citlivosti je přístroj SEPIA schopen kromě vody detekovat také oxid uhelnatý a ionizovaný uhlík v počátečních fázích vývoje vesmíru.

http://www.eso.org/public/czechrepublic ... =Google%2B

Projekt GMT se rozrůstá o další země. Všechny zůčastněné teď čeká řešení montáže.

Zářivé halo mrtvé hvězdy
Pomocí dalekohledu VLT vědci zmapovali zbytkový disk v okolí bílého trpaslíka

Mezinárodní tým astronomů zkoumal pomocí dalekohledu ESO/VLT pozůstatky destruktivní interakce mezi mrtvou hvězdou a tělesy v jejím okolí. Tento systém by mohl být předobrazem vzdálené budoucnosti Sluneční soustavy.

Christopher Manser (PhD student, University of Warwick, UK) a jeho tým použili data získaná pomocí dalekohledu ESO/VLT (Very Large Telescope, Paranal, Chile) a dalších přístrojů ke studiu disku rozdrcených těles kolem mrtvé hvězdy – bílého trpaslíka s označením SDSS J1228+1040.

S použitím řady přístrojů pro dalekohled VLT včetně UVES (Ultraviolet and Visual Echelle Spectrograph) a X-shooter se členům týmu podařilo získat podrobnou analýzu světla přicházejícího od bílého trpaslíka a hmoty rozptýlené v jeho okolí, a to v období plných dvanácti let od roku 2003 do roku 2015. Takto dlouhá pozorovací řada byla nezbytná k prozkoumání systému z mnoha různých hledisek.

https://www.eso.org/public/czechrepublic/news/eso1544/

U zrodu prvních obřích galaxií
Pomocí dalekohledu VISTA vědci odhalují tajemství vzniku prvních velkých galaxií

Přehlídkový dalekohled ESO/VISTA se zaměřil na skupinu dosud skrytých hmotných galaxií, které existovaly ve vesmíru již krátce po jeho vzniku. Vědcům se s jeho pomocí podařilo objevit a zkoumat více těchto galaxií než kdykoliv předtím. Zjistili tak, kdy poprvé se obří galaxie ve vesmíru objevily.

I pouhé počítání galaxií na dané ploše oblohy představuje způsob jak otestovat teorie formování galaxií a jejich vývoje. Tento, na první pohled, jednoduchý úkol se stane obtížným v okamžiku, kdy se snažíme započítat stále vzdálenější a tedy slabší galaxie. Úlohu totiž komplikují dva nepříjemné fakty: čím dále do minulosti vesmíru se astronomové dívají, tím řídčeji se vyskytují ty nejhmotnější a nejjasnější galaxie, které se nejsnadněji pozorují, a zároveň je stále obtížnější v takové vzdálenosti vůbec odhalit početné slabé galaxie.

Karina Caputi (Kapteyn Astronomical Institute, University of Groningen) a tým jejích spolupracovníků nalezli nedávno mnoho vzdálených galaxií, které dosud unikaly pozornosti astronomů. Ke svému výzkumu použili data pořízená v rámci přehlídky UltraVISTA, jednoho ze šesti projektů, které využívají dalekohled VISTA k přehlídkám oblohy v blízkém infračerveném pásmu elektromagnetického záření. Podařilo se jim tak provést sčítání slabých galaxií v období, kdy byl vesmír jen 0,75 až 2,1 miliardy let starý.

V rámci přehlídky UltraVISTA probíhalo od prosince 2009 opakované snímkování stejné části oblohy o ploše téměř čtyřikrát přesahující rozměry Měsíce v úplňku. Jedná se o největší plochu oblohy, jaká byla kdy prozkoumána s takto mimořádným dosahem v infračervené oblasti spektra. Členové výzkumného týmu navíc zkombinovali tato data s výsledky pozorování pomocí kosmického infračerveného teleskopu Spitzer (NASA Spitzer Space Telescope), který provádí pozorování na ještě delších vlnách.

http://www.eso.org/public/czechrepublic/news/eso1545/

VLT přezkoumal následky kosmické kolize
Nový snímek pořízený pomocí dalekohledu ESO/VLT na observatoři Paranal v Chile odhaluje v působivých detailech následky kosmické kolize, ke které došlo zhruba před 360 miliony lety. Mezi ostatními pozůstatky leží záhadná mladá trpasličí galaxie, která astronomům nabízí výjimečnou možnost zjistit více o podobných objektech. Předpokládá se totiž, že podobné galaxie se v mladém vesmíru vyskytovaly mnohem častěji než dnes. Pro pozorování současnou technikou jsou však příliš vzdálené a slabé.
http://www.eso.org/public/czechrepublic/news/eso1547/

První světlo pro budoucího průzkumníka černých děr
Úspěšné testy přístroje GRAVITY pro interferometr VLTI

Hlavním úkolem zařízení GRAVITY nově instalovaného na dalekohled ESO/VLT v Chile je detailní průzkum okolí černých děr. Během prvních pozorování se s pomocí tohoto přístroje podařilo úspěšně zkombinovat světlo zachycené všemi čtyřmi pomocnými dalekohledy systému VLT. Členové rozsáhlého týmu evropských astronomů a inženýrů z Astrofyzikálního institutu Maxe Plancka v Garchingu, kteří zařízení GRAVITY navrhli a postavili, jsou z reálných schopností zařízení nadšení. Již během těchto testů se podařilo dosáhnout řady významných prvenství. GRAVITY se tak stal nejvýkonnějším přístrojem pro interferometr VLTI, jaký byl dosud instalován.

http://www.eso.org/public/czechrepublic ... 1601/?lang

Tyjo, to by mělo být schopné vidět exoplanety ...

úctyhodná mašina, rozlišení jak dalekohled o průměru 200 m

Dalekohledy ESO odhalily vzácný relikt
Mléčná dráha obsahuje stovky miliard hvězd. I přesto je hvězda ve středu obrázku velmi nezvyklá, čehož dosáhnout v tomhle počtu hvězd není lehké.

Brazilsko-americký tým vedený Jorgem Melendezem z University v Sao Paulu použil dva z dalekohledů ESO v Chile a objevil, že tato hvězda jménem 2MASS J18082002–5104378 je pozůstatkem z let, kdy se formovala Mléčná dráha. Jako taková poskytuje astronomům vzácnou příležitost zkoumat první hvězdy, které se v naší galaxii vytvořily.

2MASS J18082002–5104378 byla zaznamenána v roce 2014 dalekohledem NTT (New Technology Telescope) ESO. Následná pozorování pomocí VLT (Very Large Telescope) odhalily, že na rozdíl od mladších hvězd, jako je třeba Slunce, tato hvězda má nezvykle nízké množství prvků, kterým astronomové poněkud zvláštně říkají kovy a myslí tím všechny prvky těžší než vodík a hélium. Vlastně jich má tak málo, že se řadí k UMP (ultra metal-poor, tedy extrémně málo kovová) - nejjasnější, jaká kdy byla objevena.

http://www.eso.org/public/czechrepublic ... 603a/?lang

Takto zachytila observatoř Allen Telescope Array 8.1. signál LISA Pathfinder:



ATA na včerejším snímku z webcamu: