forum.kosmonautix.cz

Dugi- super a hodně zajímavé.
Mimochodem- dnešní iDnes píše:

Přímý přenos přistání nejmodernějšího lunárního vozidla Curiosity na planetě Mars bude NASA v přímém přenosu promítat na obří obrazovku na slavném newyorském náměstí Times Square. Přenos začne 5. srpna ve 23:30 a skončí šestého srpna ve čtyři hodiny ráno. Curiosity by měl přistát v 1:31 v noci.
O zobrazení se postará obří obrazovka Toshiba Vision dualLED. Diváci na ní uvidí nejen speciální program NASA z řídícího centra, ale také první živé záběry z Marsu po přistání.
(Zdroj: http://technet.idnes.cz/maly-ipad-a-nov ... ternet_vse)

Jak vidno, v Americe jsou na svého "drobka" hodně pyšní.

Nechci být za hnidopicha, který ryje do práce ostatních a také vlastní praxe vím, že novináři musí psát i o tématech, kterým nerozumí, ale výraz lunární vozítko v souvislosti s Curiosity rve oči!
Jinak informace je to zajímavá. Docela mě zajímá, kolik lidí tam přijde. Doufám, že hodně.
A díky za pochvalu.

MSL má za sebou komplexní kontrolu systémů před přistáním. Šlo především o zkoušky sestupových motorů MLE. Řídící počítače dosud pracující v přeletovém režimu byly navíc převedeny do režimu EDL. Nyní už tedy počítač pracuje v režimu EDL. Došlo i k aktivaci všech pyropatron, které se mají postarat o oddělení již nepotřebných součástí během sestupu.

Zdroj informací: Kosmo.cz příspěvek uživatele Mirek Pospíšil

to Dugi- vidíš, já jsem to "lunární vozítko" přehlídl jako lán... Ale jsem rád za každé info o výzkumu vesmíru v masmédiích.

taky mě to praštilo na Technetu do očí. Snažil jsem se jim to jemně naznačit v diskusi, tak nevím, jestli to opraví.

Web Eyes on the Solar system prošel úpravou.
Nyní máte možnost přehrát si v reálném čase plánovaný průběh celého sestupu. Ale jedno po druhém. Po načtení všech potřebných údajů (musíte mít nainstalovanou nejnovější Javu) se dostanete do LIVE módu, kde uvidíte, jak MSL vypadá právě teď včetně všech zajímavých dat - vzdálenost od Marsu a vzdálenost od jeho povrchu jsou sice v mílích, ale s pomocí konvertorů se to dá přepočítat. Dalším údajem je rychlost - opět míle za hodinu. Hned pod ní jsou dva odpočty - první počítá čas do vstupu do atmosféry, druhý do přistání. Vpravo pak vidíme odpočet do nejbližšího úkonu - v tomto případě do oddělení přeletového prstence.
Ještě zajímavější než LIVE mód je Preview mód, ve kterém si můžete přehrát celý plánovaný sestup. Určitě to všem doporučuji. Je super vidět všechno na vlastní oči a mít možnost s pomocí myši hýbat kamerou a dívat se na jednotlivé změny konfigurací.

Po načtení všech potřebných údajů (musíte mít nainstalovanou nejnovější Javu) se dostanete do LIVE módu, kde uvidíte, jak MSL vypadá právě teď včetně všech zajímavých dat - vzdálenost od Marsu a vzdálenost od jeho povrchu jsou sice v mílích, ale s pomocí konvertorů se to dá přepočítat.

Není třeba nic přepočítávat Stačí v menu Visual Controls přepnout na metrický systém a už je všechno v kilometrech

Á vida. O tom jsem nevěděl. Díky! Bylo mi divné, že předchozí verze měla jak metrickou tak anglosaskou frmu. Je dobře, že tuto možnost zachovali a tobě díky za upřesnění.

Jednotlivé vědecké přístroje jsme si už popsali, víme, jak bude probíhat sestup i co čeká na vozítko na Marsu. Nyní nás čeká představení jednotlivých částí, které mají za úkol dostat vozítko Curiosity bez poškození na Mars. Jejich přesná a naprosto bezchybná spolupráce je klíčem k úspěšnému přistání. Jako první nás čeká přeletový prstenec (anglicky cruise stage) – prakticky jediná část, která se nedočká přistání na povrchu – podle očekávání totiž shoří v atmosféře.



Tento prstenec připomíná svým tvarem typickou americkou koblihu – v průměru je 5x vyšší než na výšku. Po jeho obvodu bychom našli deset radiátorů. Ty slouží k udržování správné teploty uvnitř schránky – aby se vědecké přístroje nepřehřívaly, koluje kolem nich chladící kapalina, která pak míří do radiátorů, odkud se nepotřebné teplo vyzáří pryč. Uprostřed má prstenec otvor, ve kterém nasedá na vlastní schránku roveru. Upíná se zhruba v místech, kde je uložen padák. Právě přeletovým stupně se celá sestava připojovala k hornímu stupni Centaur. Po oddělení zalily horní stranu prstence opatřenou solárními panely první sluneční paprsky. Právě tento zdroj je během cesty na Mars primární pro celou sestavu. Během cesty mezi Zemí a Marsem se přeletový prstenec staral o provádění klíčových úkonů – využíval k tomu přitom výpočetní výkon vozítka. Přeletový prstenec se od zbytku sestavy oddělí zhruba 10 minut před očekávaným vstupem do atmosféry.
Přeletový prstenec je vyroben převážně z hliníku. Našli bychom na něm třeba dva svazky hydrazinových trysek, které uvedly sestavu do rotace a staraly se o udržování správné orientace – především v době, kdy bylo potřeba sestavu správně zorientovat pro korekční zážehy. Každý svazek obsahuje 4 trysky s různou orientací, přičemž každá má možnost odstupňovaného tahu – maximum na jednu trysku jsou 4 N. Díky tomu, že využívají jednosložkové palivo, tedy hydrazin, nepotřebují žádné další nádrže s okysličovadlem. Hydrazin je skladován ve dvou kulatých nádržích umístěných v přeletovém prstenci. Nádrže mají 48 cm v průměru.



Během přeletu udržuje sestava rotaci 2 otáček za minutu Přeletový prstenec pravidelně proměřuje rychlost této rotace ve vztahu k poloze sestavy. Tu vypočítává podle údajů z hledače hvězd a dvou Slunce sledujících senzorů. Na základě vypočítaných údajů provádí zážehy trysek pro udržení rotace. Jak jsme si již řekli – na horní straně bychom našli solární panely. Ty pokrývají celkovou plochu 12,8 m². Panely jsou vyrobené ze tří vrstev, aby vyrobily co nejvíc elektřiny. Ve vrstvách bychom našli gallium, indium, fosfor, germanium a arsenid gallitý (GaAs). V ideálních podmínkách u Země by panely vyrobily 2 500 W, což je více, než kolik sestava potřebuje. Není to ale žádné plýtvání – panelů je přesně tolik, aby to stačilo, když se bude MSL pohybovat u Marsu – v té době totiž bude menší počet paprsků a panely vyrobí jen asi 1080 W. Částečně to bude způsobeno i tím, že v závěru budou paprsky od Slunce dopadat na panely pod úhlem 43°. Na přeletové stupni bychom našli také středně ziskovou anténu, která zajišťuje komunikaci se Zemí po většinu letu k Marsu.
Zítra se podíváme na samotnou schránku, která ukrývá vozítko.

Dnes opět přidám na závěr článku i aktuální údaje o přibližování.

Čas: 1.8.2012 22:40 SELČ
Čas do přistání: 104 hodin 51 minut
Vzdálenost k Marsu: 1 350 000 km
Rychlost: 12 800 km/h

Další součástí MSL, kterou si představíme je ochranná schránka ukrývající vlastní sbalený rover a sestupový stupeň (aeroshell). U téhle mise asi nepřekvapí informace, že se jedná o největší dosud vyrobený exemplář svého druhu. Její součástí není jen bílá „skořápka“, ale také tepelný štít, který bude chránit náklad před horkem vznikajícím při vstupu do atmosféry. Jeho průměr je 4,5 metru – jen pro představu – tepelný štít lodí Apollo měl v průměru 4 metry a štít pro vozítka MER jen 2,65 metru.



Samotný tepelný štít využívá jiné konstrukce než jeho předchůdci. Je to kvůli tomu, že rover je těžký a navíc má sestava jinou vstupní trajektorii do atmosféry. Vlivem toho se štít ohřeje až na 2100°C.
O tepelnou ochranu se stará materiál PICA – phenolic impregnated carbon ablator. Krkolomně přeloženo do češtiny „uhlíkatý odtavovací systém impregnovaný fenolem“. Jeho principem je postupné odpadávání roztavených částí tepelného štítu. Vůbec poprvé se materiál PICA použil pro ochranu návratového pouzdra sondy Stardust. Ve štítu bychom našli i senzory MEDLI, které budou měřit údaje o atmosféře i o tom, jak se štít zahřívá.
Ve schránce bychom našli dvě sady odhazovacích závaží z wolframu, jejichž odhozením se pokaždé přemístí těžiště sestavy. Horní část schránky ukrývá 8 trysek, které se postarají o správnou orientaci při průletu atmosférou.
Schránka díky své konstrukci umožňuje lehce korigovat směr letu. Postará se o to změna těžiště – těleso pak bude klouzat atmosférou a svým pohybem bude vytvářet vztlak. Díky tomu nebude schránka padat k povrchu jako kámen. Trysky se pak postarají o výraznější změny směru – třeba zpomalující esíčka. Díky tomuto systému je možné výrazně zpřesnit místo přistání, protože korekce směru umožňují reagovat i na nečekané projevy atmosféry.
Schránka je také úkrytem pro padák – největší dosud vyrobený pro mimozemské použití. Má 80 lan – přičemž každé měří 50 metrů. Jeho průměr je 16 metrů. Většina padáku je z nylonu – pouze středová část je vyztužena silnějším polymerem kvůli většímu namáhání. Vystřelení padáku není snadné – v té době poletí sestava rychlostí Mach 2,2! A konečně poslední úkol schránky je nést dvě komunikační antény – první z nich je nízkozisková anténa v pásmu X pro přímou komunikaci se Zemí a UHF anténu pro posílání dat na družice.
Zítra nás čeká součást, která bude pro přistání klíčová – sestupový stupeň.

Dnes opět přidám na závěr článku i aktuální údaje o přibližování.

Čas: 2.8.2012 16:44 SELČ
Čas do přistání: 86 hodin 40 minut
Vzdálenost k Marsu: 1 120 000 km
Rychlost: 12 800 km/h