forum.kosmonautix.cz

No neviem ale pristátie na vodu nemusí znamenať stratu stroja ale aj posádky

To si nemyslím.

Tak ide aj o podmienky ale pristátie na vodu s väčšim lietadlom často končí zle a zvládajú to len naozaj skúsený piloti. Samozrejme DC nie je obrovský Boeing a tipujem že o pristátie sa budú starať iba počítače ale vo väčších vlnách pri väčšej rýchlosti to nikdy nie je istota.

minutu od startu nebude tak daleko, aby nedoklouzal na zem, nezapomínejte, že první část letu je o nabrání výšky a rychlosti

a kdyby se něco stalo později, tak už bude mít výšku i rychlost doletět do Evropy


počítejte s hodně podobnými krizovými scénáři, jako u shuttlu

Dugi píše:Já si myslím, že v případě krizové situace by došlo k přistání na vodu i za cenu ztráty stroje.

Při přerušení startu se u DC vždy počítá s přistáním na runway a to v automatickém nebo i pilotovaném režimu.
Zde je studie launch abort manévrů pro předchůdce HL-20.
http://www.researchgate.net/publication ... fting_body

Ja mám tie jednu otázku v niektorej literatúre týkajucej sa kozmonautiky ktorú som mal možnosť čítať ( teda najmä tej staršej ) som dosť často čítal o berýliovom tepelnom štíte. Je možné, že niekedy bolo použité berýlium respektíve BeO na výrobu tepelných štítov ?, pretože samotné Be je vysoko horľavé a dokonca sa s ním počítalo ako so zložkou tuhej časti hybridného paliva počas programu UTC.
Vlastnosti BeO takémuto použitiu celkom dobre odpovedajú.

Vlastnosti BeO
Molárna hmotnosť 25,012 g/mol
Teplota topenia 2 530 °C
Teplota varu 4 120 °C
Hustota 3,01 g/cm3
Index lomu nDa= 1,719
nDc= 1,733
tvrdosť podľa Mohsa 9

Štandardná zlučovacia entalpia ΔHf° -598 kJ/mol
Entalpia topenia ΔHt 2 839 J/g
Štandardná molárna entropia S° 14,1 JK-1mol-1
Štandardná zlučovacia Gibbsova energia ΔGf° -582 kJ/mol
Izobarické merné teplo cp 1,020 JK-1g-1


Dík.

Je pravdam že raketa SLS bude mít v konečné verzy s urychlovácími blkoky na tekutá paliva nostnost až 150 tun???
docela mě to mate všude jsem, se zatím dočetl o 130t

Vítám tě na našem fóru a doufám, že se ti tu bude líbit.
Podle momentálně dostupných informací by měla mít SLS s urychlovacími bloky na kapalná paliva nosnost cca. 130 tun na nízkou oběžnou dráhu. 150 mi přijde hodně přehnané.
Vývoj má jít tak,že první verze bude mít nosnost 70 tun, pak přijdou vylepšení (např. horní stupeň) a nosnost se zvýší na 105 tun. Teprve až ve třetí fázi vývoje (s kapalnými urychlovacími bloky) bude nosnost již zmíněných 130 tun.

U tých kvapalných urýchľovacích blokoch ešte ani samotná NASA nevie akú presne to s nimi bude mať nosnosť, keďže doteraz nie je ešte vybratý motor pre urýchľovacie bloky, na ktorom záleží ako to bude a 130t je len orientačná nosnosť.

Mám aj ja otázku. Koľko trvá cesta na ISS z Floridy? Rýchli 6 hodinový profil je možný aj pri štarte z USA?

Čistě teoreticky si myslím, že by to neměl být problém.